POLICY PAPER Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička Červen 2026 Genderově podmíněné násilí v PSP ČR Prevence a řešení

Tiráž Genderově podmíněné násilí v PSP ČR. Prevence a řešení Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička 1. vydání, Praha, červen 2026 Vydalo Friedrich-Ebert-Stiftung, e. V., zastoupení v České republice Zborovská 716/27, Praha 5, 150 00 Tel:+420 224 947 076 https://prag.fes.de www.facebook.com/FESPrag Odpovědná osoba Jörg Bergstermann, ředitel Kontakt prag@fes.de Lektorát Martin Ďásek Design Jakub Tayari Tisk Tiskárna DTS, Plzeňská 130/221, Praha 5, 150 00 Názory vyjádřené v této publikaci nemusí nutně odrážet stanovisko nadace Friedrich-Ebert-Stiftung e. V.(FES). Komerční využití médií vydávaných nadací FES není bez písemného souhlasu nadace FES povoleno. Publikace nadace FES nesmějí být využívány pro účely volební kampaně. Červen 2026© Friedrich-Ebert-Stiftung e. V. ISBN 978-80-87748-91-6(brožované vydání) ISBN 978-80-87748-92-3(online; pdf) Další publikace Friedrich-Ebert-Stiftung jsou k nalezení zde: ↗ www.fes.de/publikationen

Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička Červen 2026 Genderově podmíněné násilí v PSP ČR Prevence a řešení

Obsah 1. Hlavní zjištění z výzkumu � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 4 2. Navrhovaná opatření � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 6 2.1. Opatření 1: Zřízení nezávislého orgánu pro řešení incidentů � � � � � � � � � � 6 2.2. Opatření 2: Zavedení standardizovaného, dostupného a bezpečného systému oznamování a řešení incidentů � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 6 2.3. Opatření 3: Revize a rozšíření etického kodexu � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 7 2.4. Opatření 4: Zavedení povinného vzdělávání a osvěty � � � � � � � � � � � � � � � 7 2.5. Opatření 5: Systematický sběr dat a pravidelné vyhodnocování situace � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 7 2.6. Opatření 6: Zahrnutí definice online násilí do institucionálních politik a posílení podpory obětí � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 8 Použité zdroje � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 9 O autorkách � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 12 O nás � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 12 2 Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička

Genderově podmíněné násilí v politice zahrnuje široké spektrum jednání – od sexistických poznámek a psychické ho nátlaku přes online obtěžování až po fyzické útoky či ekonomickou formu nátlaku. Tento typ násilí se specificky zaměřuje na ženy z důvodu jejich pohlaví nebo genderové role a jeho cílem je často jejich diskreditace, zastrašení nebo vytlačení z veřejného prostoru. Dopady tohoto jevu přesahují individuální rovinu a mají přímý vliv na fungování demokratických institucí. Gendero vě podmíněné násilí totiž omezuje účast žen na politickém rozhodování, snižuje diverzitu perspektiv ve veřejné debatě a oslabuje důvěru ve spravedlivé fungování institucí. Tento dokument shrnuje zkušenosti poslankyň s genderově podmíněným násilím, upozorňuje na nedostatky současné ho institucionálního nastavení a navrhuje konkrétní a sys témová opatření, která mohou významně přispět ke zlepše ní situace. Genderově podmíněné násilí v PSP ČR. Prevence a řešení 3

1. Hlavní zjištění z výzkumu Genderově podmíněné násilí vůči poslankyním představuje  významnou překážku jejich plnohodnotné účasti na politic kém rozhodování. Výsledky výzkumu  Cena za mandát: ­Genderově­podmíněné­násilí­na­českých­poslankyních­a­jeho­ dopady 1  ukazují, že se jedná o rozšířený jev, který je prová zen velmi nízkou mírou nahlašování a zároveň je nedosta tečně řešen existujícími institucionálními mechanismy. Nejčastější formou násilí, s níž mají dotázané poslankyně  zkušenosti, je psychologické násilí (80,5 %). Respondentky  se setkávají s výhrůžkami násilím (včetně znásilnění) a jsou  terčem slovních útoků a zastrašujícího chování. Zároveň  vnímají, že se tyto útoky v porovnání s těmi vedenými proti  jejich kolegům liší ve svém charakteru: jsou vůči ženám  mnohem osobnější a často mají sexuální podtext. Téměř  73 % dotázaných poslankyň, které se setkaly s výhrůžkami  násilím, tyto incidenty nenahlásily policii. Méně často se dotazované poslankyně setkaly s ekonomic kým násilím 2  (27 %), nejméně pak s fyzickou formou násilí  (17 %). Dotazované mladší poslankyně (ve věku do 40 let)  se ve vyšší míře setkávají s většinou zmiňovaných forem  násilí s výjimkou fyzického. Pětina dotazovaných poslankyň uvedla, že omezuje svou  politickou aktivitu (například veřejná vystoupení, rozhovory  s médii, zveřejňování příspěvků na sociálních sítích) z oba vy, že se stane terčem nenávistných komentářů, obtěžující ho chování nebo násilí. Graf 1 Zkušenost­s­různými­formami­ genderově­podmíněného­násilí Míra­nahlašování­různých­ Tabulka 1 forem­genderově­podmíněného­násilí Forma násilí Výhrůžky násilím Sexualizované obtěžování Ekonomické násilí Fyzické násilí Zažila tuto formu násilí 70,7 % 39,0 % 26,8 % 17,1 % Podíl těch, které incident nahlásily 27,3 % 0,0 % 63,6 % 28,6 % Necelých 40 % dotázaných poslankyň má zkušenost se se xualizovaným násilím, ať už se jedná o nevyžádané doteky,  nebo sexuální návrhy. Případy sexualizovaného obtěžování,  s nimiž se respondentky setkaly, však vůbec nebyly hlášeny  v rámci politických stran, Poslanecké sněmovny ani orgá nům činným v trestním řízení. Žádná z dotazovaných po slankyň neuvedla, že by ve spojitosti se svým působením  v Poslanecké sněmovně zažila sexualizované napadení.  100% 90% 80% 70% 90% 80,5% 60% 50% 40% 30% 20% 50% 39% 30% 26,8% 10% 0 Psychologické Sexualizované násilí násilí Ekonomické násilí 17,1% 0% Fyzické násilí Všechny respondentky Respondentky ve věku do 40 let Současné nastavení Poslanecké sněmovny i politických  stran neposkytuje dostatečné záruky pro efektivní prevenci,  bezpečné oznamování ani spravedlivé řešení těchto přípa dů. Klíčovými problémy jsou zejména absence nezávislého  mechanismu, nejasná pravidla a vymezení nepřijatelného  1 Výzkum probíhal formou rozhovorů v období od listopadu 2025 do března 2026, celkem se do výzkumu zapojilo 41 z celkového počtu 67 poslankyň, a to ze všech poslanec kých klubů. 2  Ekonomické násilí zahrnuje odpírání platu nebo politického financování, krádež nebo ničení majetku. 4 Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička

chování, nedostatečně vymezený sankční rámec, nízká dů věra v existující postupy a chybějící podpora poslankyň ne jen při podávání trestních oznámení. Tento dokument navrhuje soubor konkrétních opatření za měřených na posílení institucionální odpovědnosti, vytvo ření důvěryhodných mechanismů řešení stížností, prevenci nevhodného a násilného chování a zlepšení pracovního prostředí v Poslanecké sněmovně. Navrhovaná opatření vycházejí z dostupných dat, zkuše ností z českého prostředí a z mezinárodních standardů (Meziparlamentní unie, Úřad pro demokratické instituce a lidská práva, Evropský institut pro rovnost žen a mužů) a reflektují dobrou praxi zahraničních parlamentů. Opírají se o principy nezávislosti rozhodovacích mechanismů, dů věrnosti a bezpečnosti oznamování, ochrany obětí před od vetou, jasné odpovědnosti a vymahatelnosti pravidel a sys tematického přístupu založeného na datech. Implementace opatření je rozdělena mezi tři klíčové aktéry, jejichž role se doplňují: vedení Poslanecké sněmovny zajiš ťuje iniciaci změn a schválení institucionálního rámce, čímž dává opatřením politickou legitimitu; Kancelář Poslanecké sněmovny odpovídá za jejich praktické fungování, tedy pro voz mechanismů, organizaci školení a sběr dat; politické strany zavádějí interní pravidla a podporují bezpečné pro středí, čímž ovlivňují každodenní praxi a kulturu chování. Genderově podmíněné násilí v PSP ČR. Prevence a řešení 5

2. Navrhovaná opatření 2.1. Opatření 1: Zřízení nezávislého orgánu pro řešení incidentů Nízká míra hlášení a následného řešení nevhodného a ná silného chování, včetně genderově podmíněného násilí, úzce souvisí s nedůvěrou ve stávající mechanismy, které jsou vnímány jako nedostatečně nezávislé, zpolitizované a nezajišťující ochranu citlivých informací. Stávající postupy neposkytují obětem dostatečnou ochranu ani pocit bezpe čí, což snižuje jejich ochotu incidenty řešit. Pro posílení dů věry a efektivní řešení případů je proto nezbytné zřídit ne závislý institucionální orgán pro přijímání, posuzování a ře šení stížností, který bude organizačně oddělen od politických struktur Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a bude fungovat na odborném, nikoli politickém principu. Klíčovou podmínkou jeho fungování je zajištění maximální míry diskrétnosti a ochrany informací, včetně prevence je jich neoprávněného sdílení mimo příslušné řízení. Existence takového orgánu přispěje ke zvýšení důvěry v institucionál ní postupy, vyšší míře hlášení incidentů a účinnějšímu, citli vému a důvěrnému řešení jednotlivých případů. Klíčové prvky opatření: → zřízení samostatného a nezávislého orgánu nebo funkce (např. ombudsman/ka), → jasně vymezené kompetence včetně možnosti předávání případů dalším příslušným orgánům, → zajištění důvěrného režimu práce s podněty a ochrany soukromí oznamovatelů, → možnost anonymního podání stížnosti, → stanovení transparentních procesních pravidel(přijetí, posouzení, vyřízení a informování účastníků), → zapojení externích odborníků a odbornic(právo, psycho logie, genderová problematika). 2.2. Opatření 2: Zavedení standardizovaného, dostupného a bezpečného systému oznamo vání a řešení incidentů Nízká míra hlášení nevhodného a násilného chování, včet ně genderově podmíněného násilí, souvisí nejen s nedůvě rou v institucionální mechanismy, ale také s omezenými možnostmi bezpečného a důvěrného oznámení incidentu. V současnosti jsou dostupné postupy navázány na formální politické a institucionální struktury, které nejsou primárně uzpůsobeny k citlivému, důvěrnému a na potřeby oznamo vatelů/ek zaměřenému řešení těchto případů. Oznámení in cidentu je spojeno se sdílením citlivých informací v prostře dí, které je vnímáno jako zpolitizované a nepředvídatelné z hlediska výsledku řízení. Zároveň existují obavy z nedo statečné ochrany soukromí a z možné mediální a veřejné expozice projednávaných skutečností a osob. Tyto faktory představují zásadní bariéru pro oznamování incidentů a jsou v rozporu se základními principy práce s oběťmi ná silí, zejména pokud jde o bezpečí, důvěrnost a minimalizaci sekundární viktimizace. Pro odstranění těchto překážek je proto nezbytné zavést funkční, bezpečný a uživatelsky přívětivý oznamovací sys tém, který umožní jednoduché oznámení incidentu a zajistí ochranu oznamovatelů/ek v průběhu celého procesu. Systém musí být snadno dostupný, srozumitelný a nastavený s důr- a zem na důvěrnost a kontrolu nad sdílenými informacemi. Zavedení tohoto opatření povede ke snížení bariér pro ozna mování incidentů, k častějšímu využívání oznamovacích me chanismů a posílení důvěry v dostupné nástroje řešení. Klíčové prvky opatření: → zavedení vícekanálového systému oznamování(např. online formulář, e-mail, osobní kontakt), → možnost anonymního i důvěrného oznámení, včetně srozumitelného vysvětlení podmínek obou forem, → možnost podat oznámení bez nutnosti uvádět všechny citlivé informace hned v počáteční fázi, → jasně komunikovaný, předvídatelný a časově vymezený postup vyřízení oznámení, → průběžné informování oznamovatelů o stavu řešení, za jištění ochrany před neoprávněným sdílením informací a kontrola nad tím, kdo má k oznámení přístup, → zavedení odstupňovaného systému sankcí(od neformál ních – upozornění/napomenutí, povinná omluva, povinná účast na školení, mediace mezi stranami – přes discipli nární až po předání orgánům činným v trestním řízení), 6 Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička

→ přehledná a snadno dostupná komunikace o systému v rámci Poslanecké sněmovny(např. interní informační ka nály, vstupní informace pro nové poslance a poslankyně). 2.3. Opatření 3: Revize a rozšíření etického kodexu Nedostatečně konkrétní vymezení nepřijatelného chování oslabuje srozumitelnost a praktický dopad stávajících pra videl. Nevhodné, sexistické či obtěžující chování je zároveň v prostředí Poslanecké sněmovny často bagatelizováno nebo vnímáno jako součást běžné politické praxe, což při spívá k oslabování standardů politické kultury a normaliza ci nevhodného chování. Samotná existence etického kode xu proto není dostačující – klíčovým předpokladem jeho funkčnosti je sdílené porozumění a ztotožnění se jednotli vých aktérů s hodnotami, které obsahuje. Bez tohoto vnitř ního přijetí zůstávají pravidla pouze deklaratorní a jejich uplatňování je omezené. Je proto nezbytné provést revizi a rozšíření etického kodexu tak, aby jasně a srozumitelně vymezoval nepřijatelné formy chování – včetně genderově podmíněného násilí, obtěžová ní a dalších forem nevhodného jednání – a zároveň přispí val k posilování kultury respektu, důstojnosti a profesionál ního jednání. Kodex by měl vytvářet srozumitelný rámec očekávaného chování v rámci výkonu mandátu i v souvise jících formách veřejného vystupování a aktivně podporovat standardy slušného a respektujícího jednání napříč politic kým spektrem. Zavedení tohoto opatření povede ke zvýšení srozumitelnosti pravidel, posílení odpovědnosti jednotli vých aktérů a prevenci nevhodného chování. Klíčové prvky opatření: → jasná definice forem nepřijatelného chování(např. sexis mus, obtěžování, psychické a online násilí), → doplnění konkrétních příkladů nepřijatelného jednání (na plénu, online i v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky), → vymezení očekávaných standardů chování v rámci výko nu mandátu i mimo něj, → provázání kodexu se systémem pro oznamování a řešení incidentů, → systematická komunikace a vzdělávání k obsahu kodexu s cílem podpořit jeho sdílené přijetí a uplatňování v praxi. 2.4. Opatření 4: Zavedení povinného vzdělá vání a osvěty Nízké povědomí o formách, projevech a dopadech gendero vě podmíněného násilí přispívá k jeho normalizaci a záro veň omezuje schopnost na něj adekvátně reagovat. V pro středí Poslanecké sněmovny, kde se setkávají různé profes ní role a mocenské vztahy, je systematická prevence klíčovým nástrojem pro vytváření bezpečného a respektují cího pracovního prostředí. Opatření spočívá v zavedení pravidelného a povinné ho vzdělávání pro poslance a poslankyně, jejich asistenty a asistentky, zaměstnance a zaměstnankyně Kanceláře Po slanecké sněmovny, případně další osoby působící v parla mentním prostředí. Vzdělávání by mělo být koncipováno jako dlouhodobý a kontinuální proces, nikoli jednorázová aktivita, a mělo by kombinovat teoretické informace s prak tickými nástroji pro rozpoznání a řešení konkrétních situací. Zavedení systematického vzdělávání přispěje k posílení prevence, zvýšení citlivosti k různým projevům genderově podmíněného obtěžování a násilí, snížení tolerance vůči nim a postupné změně institucionální kultury. Současně zvýší schopnost včas rozpoznat rizikové situace a adekvát ně jim předcházet či na ně reagovat. Klíčové prvky opatření: → povinná vstupní školení pro nově nastupující osoby, → pravidelná průběžná školení, → využití praktických scénářů a modelových situací, → zahrnutí přístupu zaměřeného na roli svědků a svědkyň (tzv. bystander efekt), → specializovaná školení pro vedoucí pracovníky a osoby ve vedoucích pozicích. 2.5. Opatření 5: Systematický sběr dat a pra videlné vyhodnocování situace Absence systematických a dlouhodobě monitorovaných dat o výskytu a vnímání nevhodného, obtěžujícího a násilného chování v Poslanecké sněmovně významně omezuje schopnost přijímat cílená a efektivní opatření. Bez relevant ních dat není možné spolehlivě vyhodnotit rozsah problé mu, identifikovat rizikové oblasti ani sledovat účinnost a dopady již zavedených opatření. Opatření spočívá v zavedení pravidelného sběru a vyhod nocování dat, které umožní průběžně sledovat situaci v parlamentním prostředí. Sběr dat by měl probíhat syste maticky – při zachování anonymity dotazovaných a důvěr nosti informací – a měl by kombinovat kvantitativní i kvali tativní přístupy. Důležitou součástí je také transparentní práce s výstupy, které by měly být v agregované a anony mizované podobě zpřístupňovány a využívány pro další rozhodování. Genderově podmíněné násilí v PSP ČR. Prevence a řešení 7

Zavedení tohoto opatření přispěje ke zlepšení informova nosti o reálném stavu prostředí v Poslanecké sněmovně, umožní efektivnější nastavování politik a opatření a vytvoří základ pro dlouhodobé sledování vývoje a vyhodnocování účinnosti přijatých kroků. Klíčové prvky opatření: → pravidelná anonymní dotazníková šetření, → kombinace kvantitativních a kvalitativních metod(roz hovory, fokusní skupiny), → sledování trendů v čase, → anonymizované zveřejňování souhrnných výsledků, → využití dat pro úpravu politik a opatření. 2.6. Opatření 6: Zahrnutí definice online násilí do institucionálních politik a posílení podpory obětí Online prostředí představuje významný prostor, kde dochá zí k genderově podmíněnému násilí, jehož intenzita, dosah a rychlost šíření výrazně zvyšují jeho dopady na profesní i osobní život osob působících ve veřejném prostoru. Tyto útoky často zahrnují výhrůžky, dehonestující kampaně, ší ření manipulativního obsahu nebo zveřejňování osobních údajů a mohou mít závažné důsledky, včetně omezení ve řejné angažovanosti obětí či jejich úplný odchod z politiky. Současně jde o oblast, která je institucionálně nedostateč ně pokryta – online formy násilí nejsou vždy explicitně za hrnuty do interních pravidel a osoby, které jsou jim vysta veny, často nemají k dispozici odpovídající podporu při je jich řešení. Zásadní výzvou je také nedostatečné zachycení a uchování důkazů, které jsou klíčové pro případné právní kroky, včetně podání trestního oznámení. Opatření spočívá v systematickém zahrnutí definice online forem násilí do vnitřních politik Poslanecké sněmovny a ve vytvoření specializované podpory pro osoby, které se s tě mito útoky setkávají. Ta by měla zahrnovat nejen obecné poradenství, ale také odbornou asistenci při dokumentaci incidentů, jejich právním posouzení a případném podání podnětu orgánům činným v trestním řízení. Vhodným řeše ním je zapojení externích expertů a expertek na problema tiku online nenávisti, kteří mohou poskytovat jak indivi­ duální podporu, tak metodické vedení. Zavedení tohoto opatření povede ke zvýšení schopnosti efektivně reagovat na online násilí, posílí ochranu osob vy stavených útokům a umožní lepší využití existujících práv ních nástrojů. Zároveň přispěje ke snížení negativních do padů digitálního násilí na výkon veřejných funkcí a celkové fungování instituce. Klíčové prvky opatření: → rozšíření definic v etickém kodexu o online formy násilí, → vytvoření metodiky pro dokumentaci a uchovávání dů kazů(např. screenshoty, metadata, archivace obsahu), → zajištění odborné podpory(externí expert/ka na online násilí a hate speech), → asistence při komunikaci s orgány činnými v trestním ří zení, včetně podpory při podávání oznámení, → spolupráce s odbornými organizacemi poskytujícími právní a psychologickou pomoc, → školení zaměřená na digitální bezpečnost a zvládání on line útoků, → komplexní podpora obětí(právní, psychologická). 8 Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička

Použité zdroje Inter-Parliamentary Union(2019). Guidelines for the elimination of sexism, harassment and violence against women in parliament. OSCE/ODIHR(2023). Violence against women in politics: Toolkit. European Institute for Gender Equality(2024). Gender-sensitive parliaments. Fórum 50%, Friedrich-Ebert-Stiftung(2026). Cena za mandát: Genderově podmíněné násilí na českých poslankyních a jeho dopady. Fórum 50%(2025). Prevence a potírání genderově podmíněného násilí vůči političkám a veřejně aktivním ženám. Genderově podmíněné násilí v PSP ČR. Prevence a řešení 9

10 Markéta Kos Mottlová, Veronika Šprincová, Barbora Štička

Genderově podmíněné násilí v PSP ČR. Prevence a řešení 11

O autorkách Markéta Kos Mottlová vystudovala politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako ředitelka a genderová expertka v nevládní organizaci Fórum 50%. Je členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů a předsedá Vý boru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a roz hodovacích pozicích. Působí jako místopředsedkyně České ženské lobby – sítě organizací, která hájí práva žen v České republice. Veronika Šprincová vystudovala genderová studia na Fa kultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Ve své práci se zaměřuje na téma práv žen, genderové rovnosti a přede vším zastoupení žen v politice a veřejném životě. V nevlád ní organizaci Fórum 50% působí jako analytička, gendero vá expertka a lektorka. V letech 2015–2019 působila jako předsedkyně Genderové expertní komory České republiky. Barbora Štička vystudovala obor mezinárodní vztahy – ev ropská studia na Metropolitní univerzitě Praha. Dlouhodo bě se věnuje tématům souvisejícím s ženskými právy. Ve své práci se dále zabývala i prosazováním protikorupčních opatření ve veřejné správě, svobodným přístupem k infor macím a digitalizací. Ve Fóru 50% působí jako výzkumni ce, fundraiserka a projektová manažerka. O nás Kancelář Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze existuje od roku 1990. Se sociálnědemokratickými hodnotami na zřeteli poskytuje expertízu v nejrůznějších formátech, a posiluje tak veřejnou debatu o tématech evropské a zahraniční poli tiky, práce a sociálních věcí, rovnosti žen a mužů, migrace a sociálně spravedlivé klimatické transformace. Na těchto aktivitách FES spolupracuje s jinými vědeckými instituty a think-tanky, neziskovými organizacemi a odbory z ČR a Evropy. ↗ https://prag.fes.de

Genderově podmíněné násilí v PSP ČR. Prevence a řešení Publikace shrnuje hlavní poznatky z výzkumu mezi českými poslankyněmi a ukazuje, jak genderově podmíněné násilí zasahuje do politické práce žen. Na základě těchto zjištění navrhuje konkrétní systémová opatření pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR i širší politické prostředí – od bezpečného oznamová ní incidentů přes prevenci a vzdělávání až po posílení podpory obětí. Další informace k tématu naleznete zde: ↗ fes.de