Č eská debata ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu V ě ra Ř ihá č ková Institut pro evropskou politiku EUROPEUM 1/2007 Duben 2007 V období jednání o vzniku koali č ní vlády pod vedením ODS, která v č ervnu 2006 vyhrála s rozdílem t ř í procent volby do Poslanecké sn ě movny, se debata politických stran o ústavní smlouv ě v Č eské republice tém ěř zastavila. V tomto období, které se protáhlo na 230 dní, byly jako hlavní determinanta budoucího postoje Č R ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu(dále ústavní smlouva) vnímány p ř edevším výroky prezidenta Václava Klause. Nové koali č ní vlád ě (tzv. druhá Topolánkova vláda) složené z vít ě zné ODS, k ř es ť anských demokrat ů (KDUČ SL) a Strany zelených(SZ), byla vyslovena d ů v ě ra 19. ledna 2007 1 . Teprve od konce ledna 2007 tak v podstat ě v Č R op ě t probíhá ve ř ejná debata všech politických aktér ů o jejich postojích k ústavní smlouv ě . Č eské administrativa zažívá s p ř íchodem nové vlády výrazné zm ě ny, které souvisí s provád ě ním evropské politiky. Již tzv. první Topolánkova vláda ve stejném koali č ním, ale odlišném personálním, složení p ř istoupila k n ě kterým krok ů m v oblasti institucionálního uspo ř ádání, když v ř íjnu 2006 zrušila Odbor pro informování o EU p ř i Ú ř adu vlády a jeho agendu rozd ě lila mezi Ministerstvo zahrani č ních v ě cí a Ministerstvo pro místní rozvoj, aby agendu i zbývající zam ě stnance od za č átku dubna 2007 op ě t vyvedla zp ě t pod Ú ř ad vlády. Výrazné zm ě ny nastaly s druhou Topolánkovou vládou i na ministerské úrovni. Po odchodu koordinátora pro č eské p ř edsednictví EU Zde ň ka Hrubého, který p ů sobil p ř i Ú ř adu vlády v této funkci pouze týden, byl vytvo ř en post místop ř edsedy vlády pro evropské záležitosti. 1 Svým odchodem ze sn ě movny umožnili vyslovení d ů v ě ry této koali č ní vlád ě dva poslanci z ř ad opozi č ní sociální demokracie ( Č SSD). Tato vláda se momentáln ě ve dvouset č lenné sn ě movn ě opírá o 100 hlas ů koali č ních poslanc ů . Tento post obsadil Alexandr Vondra(ODS), který p ř ed tím krátce zastával funkci ministra zahrani č í. Jeho nový ú ř ad funguje p ř i Ú ř adu vlády a není z personálního hlediska nijak rozsáhlý. Hlavním úkolem je koordinace agendy jednotlivých ministerstev a p ř edevším p ř íprava č eského p ř edsednictví EU v první polovin ě roku 2009. V rámci tohoto odboru vzniká i menší odbor pro analýzy a strategie. P ř edpokládá se, že k jednotlivým sektorovým témat ů m budou postupn ě vznikat i poradní skupiny složené z externích expert ů a akademik ů . Koali č ní smlouva z prosince 2006 ani programové prohlášení nové vlády z ledna 2007 explicitn ě ústavní smlouvu nezmi ň uje. Hovo ř í o aktivní ú č asti v diskusi o budoucí podob ě EU, jejímž cílem je:„…nalézt integra č ní model umož ň ující p ř iblížit EU ob č an ů m a reagující na výzvy spojené s rozši ř ováním EU“. I když mají dv ě menší koali č ní strany na budoucnost ústavní smlouvy odlišný názor než ODS, v jednáních o koali č ní smlouv ě a programovém prohlášení vlády údajn ě strany necht ě ly zaujmout jednotnou pozici, protože neznaly postup, který navrhne pro další jednání n ě mecké p ř edsednictví. I p ř es dohodnutý neformální mechanismus, že koali č ní partne ř i budou vše, týkající se EU, ř ešit spole č n ě 2 , postupovala ODS v pr ů b ě hu ledna 2007 vícemén ě samostatn ě a Mirek Topolánek jmenoval Jana Zahradila do funkce zmocn ě nce premiéra pro jednání o ústavní smlouv ě a o Berlínské deklaraci(tato funkce byla ustavena na žádost n ě meckého p ř edsednictví). Tento krok je považován za kontroverzní, a to z n ě kolika d ů vod ů . Jednak ostatní č lenské zem ě nominovaly do této pozice vysoké státní ú ř edníky(po vzoru nominací n ě mecké kanclé ř ky), kte ř í dostali ur č itou pozici vlády, jíž se mají v rámci neformálních 2 Podle slov Ond ř eje Lišky(SZ). Lazarská 6, 120 00 Praha 2, T: + 420 224 948 096, + 420 224 947 076, F: + 420 224 948 091, www.fesprag.cz, fes@fesprag.cz

Č eská debata ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu jednání ř ídit. Jan Zahradil je poslanec Evropského parlamentu, č len ODS, který se profiluje v rámci siln ě euroskeptického k ř ídla ODS a který jako jeden z mála delegát ů Konventu o budoucnosti Evropy nepodepsal záv ě re č nou deklaraci a nesouhlasil s podobou navrženého textu ústavní smlouvy. Jan Zahradil tvrdí, že jako poslanec Evropského parlamentu nem ů že být vázán mandátem národní vlády a zdá se, že v rámci neformálních jednání sleduje v mnoha p ř ípadech skute č n ě spíše vlastní zám ě ry. Vliv dvou menších koali č ních stran na jeho jednání, č i kontrola jeho postup ů , jsou minimální. Tento krok ukázal, že p ř edpoklady o oslabování euroskeptického k ř ídla ODS, byly zatím liché. Hlavním d ů vodem bude patrn ě osobní neangažovanost premiéra v evropských záležitostech(a v oblasti zahrani č ní politiky obecn ě , o č emž sv ě d č í nap ř íklad to, že p ř epustil post ministra zahrani č í Stran ě zelených, za což byl kritizován ze strany n ě kterých č len ů pražské ODS, p ř edevším Jana Zahradila). Dalším d ů vodem je to, že evropskou agendu dostal na starosti Alexandr Vondra, který nemá p ř íliš politických zkušeností, svým p ř esv ě d č ením je silný atlanticista a zatím necítí silnou podporu premiéra pro možný odklon od silného diskursu Václava Klause a euroskeptického k ř ídla ODS, minimáln ě v rétorické rovin ě . Proti jmenování Jana Zahradila se výrazn ě ohradila p ř edevším Strana zelených, nesouhlas vyjád ř ili i k ř es ť anští demokraté(KDUČ SL), i když se podle nich nejednalo o porušení neformální koali č ní dohody. Hlavní obavou koali č ních partner ů je, aby Jan Zahradil p ř i neformálních jednáních tlumo č il stanovisko celé vládní koalice, ne pouze ODS č i své vlastní. Snahy o odvolání Jana Zahradila z této pozice ze strany koali č ních partner ů nenabyly výrazných rozm ě r ů . D ů vodem je patrn ě situace v KDUČ SL(viz níže) a nezkušenost Strany zelených, spojená s tím, že politiku strany v tomto sm ě ru vytvá ř í v podstat ě jedna osoba(Ond ř ej Liška, p ř edseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sn ě movny Parlamentu Č R). Druhým zmocn ě ncem pro jednání o ústavní smlouv ě se stal Ji ř í Šedivý (nestraník), ministr obrany v první Topolánkov ě vlád ě a nám ě stek místop ř edsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry. Ji ř í Šedivý hraje roli mediátora p ř i vytvá ř ení skute č né pozice koali č ní vlády, ale zda se mu da ř í balancovat vliv Jana Zahradila, není zatím patrné. Koali č ním partner ů m, p ř edevším Stran ě zelených, se tak dosud poda ř ilo pouze iniciovat jednání, které 22. února vyústilo v p ř ijetí p ě tibodového prohlášení vládní koalice o jejím postoji k ústavní smlouv ě , z nichž bod 3 se týkal Berlínské deklarace a spole č ného postoje koali č ních stran 2 k tomuto textu 3 . Vláda se p ř iklonila k tomu, aby se podkladem pro diskusi o nové smlouv ě stal stávající text ústavní smlouvy. Dohodnuté body byly následující: 1. EU není v krizi, veškeré reformní kroky musí být č in ě ny odpov ě dn ě s v ě domím, že kvalita je d ů ležit ě jší než č as. 2. Č eská vláda se aktivn ě a odpov ě dn ě zapojí do diskusí o institucionální reform ě zahájené n ě meckým p ř edsednictvím. Východiskem pro diskusi musí být nevyhnuteln ě stávající návrh ústavní smlouvy. Budoucí nový smluvní text musí ovšem být p ř ehledn ě jší, transparentn ě jší a jednodušší. M ě l by Evropu spojovat, nikoli rozd ě lovat. 3. Pozice k Berlínské deklaraci bude založena na shod ě koali č ních stran. 4. Koalice bude pokra č ovat v práci na formulaci spole č ného postoje vlády k jednotlivým č ástem smluvního textu tak, aby Č eská republika vstoupila p ř ipravená do rozhovor ů s n ě meckým p ř edsednictvím, které jsou o č ekávány v druhé p ů lce jeho trvání. 5. Koalice bude jednat o č eské pozici ve dvou rovinách: v rovin ě expertního koali č ního týmu a v rámci koali č ní devítky. Koali č ní devítkou(K9) se myslí t ř i zástupci za jednotlivé vládní strany. Hlavní slovo p ř i vytvá ř ení pozice Č eské republiky k ústavní smlouv ě má tedy momentáln ě relativn ě po č etná skupina aktér ů ve složení: prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek(ODS), vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra(ODS) a oba zmocn ě nci pro jednání o ústavní smlouv ě , tj. Jan Zahradil(ODS) a Ji ř í Šedivý. Dále do širší skupiny pat ř í ministr zahrani č í Karel Schwarzenberg(nestraník, nominován za SZ) a Ond ř ej Liška(p ř edseda Výboru pro evropskou integraci PSP Č R, SZ), který je motorem snah koali č ních partner ů o vybalancování vlivu na postoj č eské vlády k ústavní smlouv ě . Kv ů li vyjasn ě ní pozice č eské vlády k ústavní smlouv ě byla také ustavena skupina odborník ů (o které hovo ř í i p ě tibodové prohlášení vlády), kte ř í již od konce ledna 2007 procházejí text ústavní smlouvy a rozd ě lují sporné body 3 To se ovšem zcela nepoda ř ilo. Viz protestní dopis Jana Zahradila n ě meckému p ř edsednictví, který údajn ě schválil premiér Mirek Topolánek a prezident Václav Klaus, ale ne p ř edstavitelé koali č ních stran.

Č eská debata ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu do skupin nep ř ijatelné, p ř ijatelné po úprav ě a p ř ijatelné. Práce této skupiny se ú č astní i zástupci stran vládní koalice a dopl ň uje ji skupina K9. Cílem je nalézt kompromisní stanovisko koali č ních stran k textu ústavní smlouvy. Podle posledních informací skupina již svou č innost uko č ila a materiál je p ř ipraven, i když z ů stalo n ě kolik kontroverzních bod ů na jejichž výkladu a za ř azení se č lenové skupiny neshodli. Momentáln ě se č eká na další politické zadání, ale proces formulace postoje bude nadále probíhat výlu č n ě v rámci vládních struktur. Krom ě výše uvedených aktér ů , stran vládní koalice a stran opozi č ních budou dále nazna č eny pozice dalších aktér ů , kte ř í jsou v této debat ě v Č R relevantní, tj. mimoparlamentní strana SNKED a postoje akademické a expertní obce. Prezident Václav Klaus Václav Klaus je odp ů rcem ústavní smlouvy(viz jeho výrok„Údajn ě ústavní smlouvu kritizuji, to není p ř esné, já ji zcela odmítám.“) a v podstat ě jakýchkoli pokus ů o její oživení, i když se v tomto sm ě ru jeho diskurs vyvíjí(viz níže). Vystupuje proti p ř íliš vysoké mí ř e politické integrace a rozsáhlým omezením suverenity, která podle n ě j tento dokument p ř ináší. Jeho postoj je stále do jisté míry ur č ující i pro postoj stávající nejsiln ě jší vládní strany ODS, jíž z ů stal po nástupu do prezidentské funkce 4 č estným p ř edsedou. Kritické angažmá Václava Klause v ůč i ústavní smlouv ě dostoupilo vrcholu patrn ě na ja ř e a v lét ě 2005, kdy mj. bezúsp ě šn ě žádal o setkání s tehdejším p ř edsedou Evropského parlamentu Josepem Borrellem kv ů li domn ě lé urážce jeho osoby a ú ř adu. Té se m ě li dopustit poslanci EP Jo Leinen(SPD, PES) a Alejo Vidal Quadras(PP, EPP-ED, tehdejší i sou č asný místop ř edseda EP), protože zve ř ejnili prohlášení, že Václav Klaus používá ve své kampani proti ústavní smlouv ě nesprávné informace. Poslanec EP Jo Leinen zasáhl do č eské debaty ješt ě p ř ed nedávnem, v lednu 2007, kdy uvedl, že Václav Klaus svými postoji žene Č R do izolace. Tyto výroky poslance Leinena nezap ů sobily v č eském prost ř edí p ř íliš š ť astn ě . Reakce na jeho vstup do č eské debaty navíc zvýraznily její ur č itý rys, a to výrazné vymezování se v ůč i N ě mecku s odkazem na historické konotace 5 . 4 Zvolen do funkce 28. února 2003. 5 Viz nap ř íklad reakce poslance EP Vladimíra Železného na Leinenovo prohlášení, který v dopise p ř edsedovi EP(5.2. 2007) uvádí:„…naše zem ě a její ve ř ejnost je bolestnou d ě jinnou zkušeností výrazn ě zcitliv ě lá v ůč i povýšeným posudk ů m a arogantním radám p ř icházejícím ze strany n ě meckých č initel ů . P ř ekvapuje mne tedy nejen obecná arogance napadení hlavy jiného státu, ale sou č asn ě i naprostá absence elementárního taktu, který by bral ohled na historické souvislosti podobných mentorských a protektorských výrok ů 3 Klausovy hlavní teze, kterými se vymezuje v ůč i ústavní smlouv ě 6 , mohou být shrnuty následujícím zp ů sobem: 1. Evropská integrace se odchýlila od po č áte č ního cíle ekonomické deregulace a liberalizace(zhruba od p ř ijetí Maastrichtské smlouvy) a sm ěř uje k harmonizaci, homogenizaci a politické integraci prakticky ve všech oblastech. Oslabuje tím konkurenceschopnost č lenských stát ů a snaží se prosazovat nevhodný model sociáln ě -tržního hospodá ř ství( č i sociálního státu). 2. Tento vývoj vysv ě tluje Václav Klaus odkazem na neofunkcionalistický p ř ístup a tezí o politickém a kultivovaném spill-over efektu: tj. úzká elita v č lenských státech EU pohání evropský integra č ní proces a profituje z n ě j. 3. Omezení suverenity č lenských stát ů by p ř ijetím evropské ústavní smlouvy p ř ekro č ilo únosnou mez. Rozhodovací proces by se posunul sm ě rem k rozhodování kvalifikovanou v ě tšinou, v nových oblastech by na EU byly p ř eneseny pravomoci č lenských stát ů . Podtextem p ř ijetí ústavní smlouvy je také rozm ě ln ě ní evropských zemí na„provincie a regiony“. Hlavním cílem této regionalizace je pak oslabení a zánik národního státu a nástup jisté formy postgovernmentální „totality“ elit, profitujících z integra č ního procesu. 4. Václav Klaus zastává tezi sociální legitimity: nadnárodní vládnutí skrze EU není legitimní, protože neexistuje žádný evropský národ(démos). Demokratizace EU skrze posilování pravomocí Evropského parlamentu proto není možná. Václav Klaus pat ř í k typu liberáln ě -konzervativní euroskepse. Díky svému odborn ě ekonomickému zam ěř ení je p ř edevším p ř íznivcem liberální p ř edstavy o minimálním stát ě . EU pro n ě j p ř edstavuje nesch ů dnou t ř etí cestu, jak nastolit v celé Evrop ě sociáln ě tržní hospodá ř ství(sociální stát). Konstruuje ale v podstat ě nep ř esnou dichotomii(„jsou jen dv ě cesty“) mezi„tržním hospodá ř stvím bez p ř ívlastku“ a v ě tšinou Evropan ů zdánliv ě následovanou cestou sociáln ě v ůč i hlav ě naší republiky, pronášených v n ě m č in ě a p ř icházejících od n ě meckého politika.“ (http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=dVdyxsfJqNz1) 6 Hlavní výhrady Václava Klause v ůč i ústavní smlouv ě byly shrnuty do tzv. Klausova desatera o ústavní smlouv ě , viz nap ř . http://zpravy.idnes.cz/nazory.asp?r=nazory&c=A050301_1121 11_nazory_mhk, b ř ezen 2005.

Č eská debata ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu tržního hospodá ř ství socialistické provenience. Ve svých výrocích, týkajících se budoucího vývoje EU, až do nedávna osciloval mezi návrhem na vytvo ř ení nové organizace na mezivládní bázi, tzv. Organizace evropských stát ů a ř ešením, kdy by„plíživou unifikaci“ v rámci stávající EU úsp ě šn ě blokovalo definování optimálního rozd ě lení kompetencí na komunitární, sdílené a výlu č né pravomoci č lenských stát ů , tj. zcela nová smlouva. Toto optimální rozd ě lení by muselo mít dlouhodobý charakter a nesm ě lo by vycházet z návrhu ústavní smlouvy. Muselo by také zohlednit zachování maximální míry suverenity č lenských zemí v tradi č ním vestfálském pojetí tohoto termínu. Nový dokument by musel vzniknout na základ ě mezivládního vyjednávání, bez vlivu nástroj ů jakým byl nap ř íklad Konvent o budoucnosti Evropy. V souvislosti s p ř eci jen odlišnou vládní pozicí k ústavní smlouv ě od linie Hradu použil Václav Klaus sousloví„pozitivní kohabitace“, které má znamenat, že mezi t ě mito aktéry neexistují diametráln ě odlišné názory. P ř esto lze o č ekávat, že postoj vlády se bude od pozice Václava Klause (a Jana Zahradila) spíše vzdalovat a spolu s tímto trendem m ů že sv ů j diskurs upravovat i č eský prezident, a to p ř edevším se z ř etelem k blížící se volb ě prezidenta(únor 2008) a snahou naklonit si n ě které vlivné č leny ODS. První náznaky je možné sledovat již v souvislosti s diskusí o tom, zda m ů že stávající ústavní smlouva sloužit jako východisko pro další jednání o nové smlouv ě . P ů vodn ě zcela odmítavé stanovisko prezidenta se v tomto smyslu pozm ě nilo, když p ř ed nedávnem uvedl, že Č eská republika bude i dále prosazovat vytvo ř ení„p ř ehledn ě jšího, transparentn ě jšího a jednoduššího“ textu, ale zárove ň p ř ipustil, že „…se bude vždy vycházet z toho, co bylo napsáno“. V této souvislosti je nutné dodat, že diskurs Václava Klause v oblasti evropské integrace není koherentní, argumenta č n ě se sice p ř íliš nevyvíjí, ale je možné zaznamenat ur č ité posuny. Ob č anská demokratická strana(ODS) ODS od p ř íchodu do vlády prod ě lala v otázce ústavní smlouvy minimáln ě diskursivní posun. Od tvrdých výrok ů Mirka Topolánka, že ústavní smlouva je nep ř ijatelná, které zazn ě ly v p ř edvolební kampani, premiér po dohod ě s koali č ními partnery p ř istoupil na to, že ústavní smlouva bude východiskem pro další jednání. Jako klí č ová se momentáln ě jeví otázka na č asování. Premiér a Jan Zahradil p ů vodn ě zd ů raz ň ovali, že kvalita budoucího textu je d ů ležit ě jší než nastavení závazného termínu p ř ijetí nové smlouvy s tím, že č ím pozd ě ji, tím lépe, jelikož to by fakticky znamenalo krach 4 jednání a vytvá ř ení zcela nové smlouvy na mezivládním základ ě . Nicmén ě Alexandr Vondra a Ji ř í Šedivý tla č í na to, aby tato otázka byla uzav ř ena do zahájení č eského p ř edsednictví v první polovin ě roku 2009. O nep ř ijatelnosti jednání o ústavní smlouv ě v pr ů b ě hu č eského p ř edsednictví za č al v souvislosti s Berlínskou deklarací hovo ř it i Jan Zahradil. Není ovšem z ř ejmé, zda si podobn ě jako Alexandr Vondra a Ji ř í Šedivý p ř edstavuje p ř ijetí ř ešení do konce roku 2008. ODS sv ů j postoj k obsahu smlouvy samotné zatím celistv ě nevyjád ř ila. Na svém sjezdu v listopadu 2006, uprost ř ed krize p ř i sestavování vlády, se strana usnesla, že zakazuje všem svým č len ů m a priori umožnit p ř enášení jakýchkoli dalších kompetencí na úrove ň EU. To by v podstat ě znamenalo, že ODS je p ř ipravena blokovat jakoukoli zm ě nu stávajících smluv, která by p ř inesla další prohlubování integrace. Reáln ě ovšem platnost tohoto usnesení zpochybnil vicepremiér Vondra, který v podstat ě uvedl, že toto usnesení m ů že být kdykoli zm ě n ě no a nep ř ímo je tedy nepovažuje za závazné. Je z ř ejmé, že ODS bude prosazovat zm ě nu názvu smlouvy. Jan Zahradil již zmínil termíny Evropská smlouva, Základní smlouva č i po britském vzoru Zjednodušující smlouva. ODS bude patrn ě podporovat redukovanou verzi ústavní smlouvy, obsahující reformu institucí, i když momentáln ě tvrdí, že EU není v institucionální krizi. Jedním z d ů vod ů je i fakt, že jí velmi záleží na dalším rozši ř ování(které mj. vidí jako pojistku proti dalšímu prohlubování evropské integrace), p ř edevším o státy Západního Balkánu. V institucionální oblasti by ovšem ODS cht ě la otev ř ít hned n ě kolik v ě cí. Za prvé se jedná o zm ě nu principu hlasování kvalifikovanou v ě tšinou, které by ráda vid ě la blíže k variant ě , kterou ustavuje Smlouva z Nice(ODS bude prosazovat zvýšení„váhy“ st ř edních č lenských zemí). Dále se jedná o post ministra zahrani č í, který ODS odmítá, č i bude minimáln ě trvat na p ř ejmenování funkce. Odmítat bude patrn ě i vytvo ř ení postu stálého p ř edsedy Evropské rady, by ť i jen z taktických d ů vod ů kv ů li prosazení zm ě ny hlasování kvalifikovanou v ě tšinou. Euroskeptické k ř ídlo ODS a prezident Klaus odmítají vznik této funkce p ř edevším kv ů li její symbolické rovin ě . Odmítat bude patrn ě rovn ě ž klauzuli paserelle. ODS dále hovo ř í o jasn ě jším rozd ě lení kompetencí mezi č lenskými státy a nadnárodními institucemi, aniž by ovšem specifikovala sv ů j návrh. Na druhou stranu by ODS patrn ě podpo ř ila další posílení role národních parlament ů , zvýšení transparentnosti Rady EU a užší spolupráci v oblasti energetické politiky, kde ovšem op ě t nenazna č uje, na jakém

Č eská debata ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu základ ě by se rozhodování v této oblasti m ě lo v budoucnu odehrávat. ODS(premiér Topolánek) se obává p ř ípadného vzniku„tvrdého jádra“ č lenských zemí, které by cht ě lo rychleji postupovat sm ě rem k hlubší integraci. Zárove ň ovšem prosazuje koncept flexibilní integrace, jejímiž p ř íklady je podle premiéra Topolánka Schengenský prostor, EMU, Prumská dohoda č i dokonce„diplomatická Trojka EU zabývající se problematikou Íránu a jeho jaderného programu“. ODS si podle slov premiéra p ř edstavuje více variabilní Evropu, kdy by r ů zné skupiny stát ů sledovaly r ů zné zájmy a každý stát by individuáln ě ur č oval hloubku své integrace v Unii, za p ř edpokladu existence jednotného smluvního základu. Ani p ř edstava Mirka Topolánka se ale neobejde bez iniciativn ě jší skupiny č lenských zemí(„Delorsovská avantgarda“, proti které se Topolánek vymezuje). Z ODS tak minimáln ě zazn ě l jiný typ diskursu, než který p ř edstavuje Jan Zahradil č i Václav Klaus. Podobný náhled na vývoj evropské integrace má také nap ř íklad londýnský think –tank CER. ODS se momentáln ě spíše št ě pí na osob ě prezidenta Václava Klause než na substanci postoj ů k evropské integraci. Premiér Mirek Topolánek a jeho spolupracovníci zaujímají k osob ě prezidenta rezervovaný postoj, zárove ň se ale snaží, aby nevznikly p ř ílišné diskrepance – viz jmenování Jana Zahradila do funkce zmocn ě nce. Jeho č innost má vyvažovat Alexandr Vondra,„Topolánk ů v č lov ě k“, kterého p ů vodn ě doporu č oval na post ministra zahrani č í i sám Jan Zahradil, protože o č ekával, že se mu nepoda ř í vybudovat si silnou pozici. Dalším č lenem „Klausovského“ k ř ídla je také pražský primátor Pavel Bém, o kterém se v pr ů b ě hu jednání o nové vlád ě spekulovalo jako o možném premiérovi a který patrn ě doufá v sob ě p ř ízniv ě jší vnitrostranický vývoj. Oslabila ale i role Petra Gandalovi č e, který reprezentoval z hlediska evropské integrace spíše pragmatickou č ást ODS. Je sice ministrem zem ě d ě lství, ovšem není č lenem užší skupiny politik ů , kte ř í obecn ě ur č ují evropskou politiku ODS a celé vládní koalice. K ř es ť anská a demokratická unieč s. strana lidová(KDUČ SL) Tato koali č ní strana se momentáln ě soust ř edí spíše na ř ešení svých vnit ř ních problém ů , které souvisí s obvin ě ním v prosinci 2006 zvoleného p ř edsedy strany Ji ř ího Č unka(místop ř edseda vlády) z korup č ního jednání. Ji ř í Č unek zatím setrvává ve všech funkcích a t ě ší se podpo ř e své strany, která se za n ě j postavila i na poslední celostátní konferenci strany v polovin ě b ř ezna 2007. Dlouhodob ě se ovšem jedná 5 o neudržitelnou pozici a koali č ní partne ř i již signalizovali, že tuto situaci jsou ochotni tolerovat v ř ádu dn ů č i maximáln ě týdn ů 7 . Neakceschopnost vedení strany zatím v souvislosti s ústavní smlouvou vyústila v to, že dosud nebyl artikulován jasný postoj k dalšímu vývoji jednání a strana vícemén ě odkazuje na spole č né dokumenty vládní koalice. Spolu se Stranou zelených je p ř itom aktérem, který ve vládní koalici p ř edstavuje její prointegra č ní č ást. K budoucnosti ústavní smlouvy se zatím vyjád ř il pouze Cyril Svoboda(ministr, p ř edseda legislativní rady vlády), bývalý ministr zahrani č í ve vlád ě vedené Č SSD, který se ve stran ě net ě ší výrazné podpo ř e. Uvedl, že nebude-li možné ratifikovat ústavní smlouvu, jednání o dalším dokumentu mohou po č kat p ě t i deset let, protože rychlá p ř íprava zcela nové smlouvy by znamenala likvidaci EU jako politického projektu. Varuje také p ř ed otevíráním obsahu ústavní smlouvy, které by patrn ě vedlo k politickému patu a p ř ed p ř ípadným p ř izváním kandidátských zemí, p ř edevším Turecka, k takovým jednáním. Svoboda dále vybízí k tomu, po č kat jaké návrhy p ř edloží Francie a Nizozemí. Strana zelených Strana zelených je ve vládních jednáních o ústavní smlouv ě výrazn ě aktivn ě jší než KDUČ SL, ovšem je v tomto ohledu do zna č né míry stranou„jednoho muže“. Její evropskou politiku v podstat ě vytvá ř í Ond ř ej Liška, p ř edseda Výboru pro evropské záležitosti PS(p ř edseda strany Martin Bursík se k tématu vyjád ř il pouze p ř i slyšení k ústavní smlouv ě v Senátu na za č átku února 2007). I když se stran ě poda ř ilo prosadit na post ministra zahrani č í Karla Schwarzenberga, jeho pozice v jednáních o ústavní smlouv ě je slabá, agendu zcela p ř evzal ministr Alexandr Vondra a momentáln ě dochází k rozep ř ím kv ů li personální politice a požadavk ů m na p ř esun zam ě stnanc ů z ministerstva zahrani č í na Ú ř ad vlády. Strana zelených jasn ě prosazuje variantu vyjít z textu ústavní smlouvy jako jediného možného východiska pro další jednání, upravit jej a zkrátit. Tla č í ODS k definování jasných pozic k jednotlivým sektorálním a institucionálním otázkám. Sama Strana zelených požaduje zm ě nu názvu smlouvy a je výrazn ě proti p ř ijetí klauzule paserelle. K institucionálním reform ě zatím výrazné stanovisko strany nezazn ě lo. Z nových iniciativ zelení prosazují do smlouvy zakomponovat lepší koordinaci energetické 7 Text byl dopsán 27.3. 2007.

Č eská debata ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu politiky, boj proti zm ě nám klimatu a otázku bezpe č ných dodávek energií v budoucnu. Ond ř ej Liška dále kritizuje konfronta č ní kurs, který nasadila ODS, kv ů li nespolehlivosti a ne č itelnost vládní politiky navenek. Zatímco ODS se domnívá, že její výrazný diskurs pom ů že vybudovat silnou startovací pozici a respekt pro další jednání, podle Lišky jsou práv ě vypo č itatelnost, spolehlivost a jasná stanoviska pro další jednání a hledání partner ů mnohem d ů ležit ě jší. Č SSD Sociální demokracie na sjezdu strany(23.-25.3. 2007) potvrdila v č ele strany Ji ř ího Paroubka, který hovo ř í o nastoupení kurzu k modernizaci Č SSD. Pokud bude tato snaha úsp ě šná, prointegra č ní politika strany by patrn ě ješt ě posílila. Také Č SSD č elí vnit ř ním problém ů m, které souvisí s finan č ním ř ízením. Tyto problémy mohly mj. p ř isp ě t k ne zcela p ř esv ě d č ivému volebnímu zisku Ji ř ího Paroubka na posledním sjezdu. Č SSD jako jediná opozi č ní strana, která podporuje p ř ijetí ústavní smlouvy, kritizuje fungování vládní koalice a p ř edevším menší koali č ní strany v rolích statist ů . Trvá na tom, že by Č R m ě la ústavní smlouvu ratifikovat co nejd ř íve, protože se k tomu zavázala v rámci mezinárodního práva a zatím žádná č lenská zem ě nenavrhla ratifika č ní proces zastavit. Č SSD také prosazuje konání referenda o p ř ijetí ústavní smlouvy v Č R. Č SSD dále trvá na tom, aby Listina základních práv z ů stala sou č ástí smlouvy, aby z ů staly zachovány prvky p ř ímé demokracie (všelidová iniciativa), posílila pozice národních parlament ů a došlo k p ř esn ě jšímu vymezení kompetencí, to ovšem patrn ě pouze v p ř ípad ě , že by se otvíraly jednotlivá ustanovení smlouvy k další diskusi. V institucionální oblasti strana p ř istoupila na dojednaný kompromis, ale dlouhodob ě podporuje uchování principu„jeden stát, jeden komisa ř “ a vystupovala proti návrhu na zavedení stálého p ř edsedy Evropské rady a„degradaci“ p ř edsednictví. KS Č M Komunistická strana Č ech a Moravy ústavní smlouvu zcela odmítá, a to p ř edevším z toho d ů vodu, že se jedná o p ř íliš liberální text. SNK ED(SNK Evropští demokraté) SNK Evropští demokraté nejsou parlamentní stranou(p ř estože strana má své t ř i zástupce v Senátu, ti ovšem netvo ř í senátorský klub), 6 v posledních volbách do Evropského parlamentu ale zaznamenali výrazný úsp ě ch a momentáln ě mají t ř i poslance v EP(EPP-ED). P ř edsedkyn ě strany Jana Hybášková, č lenka EP, se aktivn ě zapojuje do debaty o ústavní smlouv ě v Č R, by ť spíše v roli poslankyn ě EP než p ř edsedkyn ě strany. SNK ED jsou pro p ř ijetí ústavní smlouvy a pro konání ratifika č ního referenda. Deklarovali, že je nutné vyjít ze stávajícího textu a výslednou podobu dokumentu zjednodušit. Veškeré zm ě ny, které ústavní smlouva zavádí v institucionální oblasti i v oblasti politik jsou podle SNK ED d ů ležité pro akceschopn ě jší, bezpe č n ě jší a celkov ě lépe fungující EU. Podle Jany Hybáškové sice stávající č eská vláda kritizuje uzav ř ené a netransparentní postupy Bruselu a Berlína, ale chová se v podstat ě stejn ě . Nep ř ipouští ve ř ejnou diskusi, zapojení nestranických think-tank ů a p ř edstavitel ů podnikatelské a kulturní sféry. Akademická sféra a experti Mezi významné instituce na poli evropské politiky v Č R pat ř í Ústav mezinárodních vztah ů , jehož experti se podílejí na č innosti výše uvedené pracovní skupiny a publikovali n ě kolik analytických text ů týkajících se metody Konventu a kvalifikované v ě tšiny. Zdá se, že momentáln ě sílí tendence odklonit tuto instituci od akademi č t ě jšího sm ěř ování sm ě rem ke skute č nému policy institutu a omezit její výsadní postavení, které do nedávna vyplývalo z úzkého navázání na ministerstvo zahrani č í(p ř ed nedávnem se statut organizace zm ě nil). Tyto impulsy p ř icházejí mj. i z regionálních univerzit, které by se rády více zapojily do ve ř ejné debaty a grantových ř ízení. Dalšími organizacemi jsou think-tanky Institut pro evropskou politiku Europeum(vydal Argumentá ř k ústavní smlouv ě , který hodnotí míru navrhovaných zm ě n) a Asociace pro mezinárodní otázky, které v rámci ve ř ejných debat a publikací spíše podporovaly p ř ijetí ústavní smlouvy. Think-tanky, které naproti tomu vystupovaly proti ústavní smlouv ě , jsou Centrum pro ekonomiku a politiku(CEP), které založil v roce 1998 Václav Klaus, a Liberáln ě konzervativní akademie(CEVRO), která je také navázána na ODS. Za státní think-tank je možné ozna č it Parlamentní institut, který p ř ipravuje p ř edevším technické analýzy právních akt ů Unie a jako první publikoval i rozsáhlý č lánkový komentá ř k ústavní smlouv ě . Akademická debata obecn ě se týká spíše analyzování technických a institucionálních zm ě n, která m ě la ústavní smlouva p ř inést. P ř íkladem m ů že být práce doc. B ě ly Plechanovové(Fakulta sociálních v ě d, Univerzita Karlova) o novém nastavení hlasování kvalifikovanou v ě tšinou, které je podle autorky z hlediska Č R nevýhodné. Kritický hlas k ústavní

Č eská debata ke Smlouv ě o ústav ě pro Evropu smlouv ě a vývoji evropské integrace z akademického prost ř edí zaznívá pak i ze strany rektora Masarykovy univerzity Prof. Petra Fialy, který byl n ě kolikrát hostem na akcích CEPu, moderovaných Václavem Kalusem, i ze strany brn ě nské politoložky Markéty Pitrové. Obecn ě je akademická debata ve vztahu k politickým ř ešením spíše reaktivní než proaktivní. Ve ř ejné mín ě ní v Č R Výraznou kampa ň za jasné ne ústavní smlouv ě za č al prezident Václav Klaus v b ř eznu 2005, kdy č eské deníky zve ř ejnily tzv.„Klausovo desatero o evropské ústav ě “ 8 a vrcholila v dubnu a kv ě tnu 2005 9 . I když jeho kritika ratifika č ního procesu a samotné ústavní smlouvy dosud pokra č uje, svého vrcholu dosáhla v uvedených m ě sících roku 2005. Podle výsledk ů šet ř ení Eurobarometeru se paraleln ě s negativním výsledkem referend o ústavní smlouv ě ve Francii a Nizozemí(29. kv ě tna a 1. č ervna 2005) podpora ústavní smlouvy v Č eské republice mírn ě snížila a dosáhla zhruba o 10% nižší hodnoty než pr ů m ě r EU. Podle t ř í šet ř ení Centra pro výzkum 7 ve ř ejného mín ě ní(CVVM), které pokrývaly období únorč erven 2005 se v sad ě otázek, mí ř ících na konkrétní návrh ústavní smlouvy a zp ů sob její ratifikace, 65% respondent ů vyjád ř ilo pro konání referenda. Ú č ast v p ř ípadném referendu by se p ř itom podle zmín ě ných t ř í šet ř ení pohybovala mezi 55-60%. Pro p ř ijetí ústavní smlouvy se v p ř ípad ě konání referenda v únoru 2005 vyjád ř ilo 56%, v dubnu 2005 58% a v č ervnu 2005 41% dotazovaných. Č ervnový pokles podpory je p ř itom možné dát do souvislosti s negativním výsledkem referend ve Francii a Nizozemí, druhým faktorem mohla být i kampa ň Václava Klause. Z výsledk ů šet ř ení Eurobarometer 66, které prob ě hlo na podzim 2006, je ale z ř ejmé, že v Č eské republice za p ř edchozích šest m ě síc ů p ř ibylo ob č an ů , kte ř í podporují p ř ijetí ústavní smlouvy, a to o 8%. Celkem p ř ijetí ústavní smlouvy podporuje 50% dotazovaných, 30% je proti a 20% nemá na v ě c názor. * Názory autorky nevyjad ř ují nutn ě stanoviska Friedrich-Ebert-Stiftung. 8 Viz výše, Desatero viz nap ř . http://zpravy.idnes.cz/nazory.asp?r=nazory&c=A050301_1121 11_nazory_mhk. Na tento dokument reagoval pokusem vyvrátit tyto teze nap ř íklad bývalý komisa ř EU a vyjednava č p ř ístupové smlouvy Č R k EU Pavel Teli č ka, viz nap ř . http://zpravy.idnes.cz/nazory.asp?r=nazory&c=A050301_0956 22_nazory_mhk. 9 Publikace eseje„ Ř ekn ě me své ano nebo ne Evropské ústav ě “ Antony Coughlana, tisková konference k vydání této publikace v dubnu 2005 a doprovodný seminá ř CEPu„What would the European Constitution change?“, který se konal 15. kv ě tna 2005. Viz http://www.vaclavklaus.cz/klaus2/asp/search.asp.