5/2007 Prosinec Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky PhDr. Ji ř í Malý, Ph.D. NEWTON College, a.s. a Institut integrace Č eské republiky do evropské a sv ě tové ekonomiky Fakulty mezinárodních vztah ů Vysoké školy ekonomické v Praze 1. Hlavní d ů vod první fáze reformy podle vládní koalice Ve ř ejné finance Č eské republiky se nenacházejí ve stavu rovnováhy. Jejich nejzávažn ě jším problémem je p ř etrvávající deficit ve ř ejných rozpo č t ů , který se od roku 2004 pohybuje kolem referen č ní hranice Paktu stability a r ů stu 3% HDP a který se neda ř í bezpe č n ě a udržitelným zp ů sobem pod tuto hranici snížit. Č eská republika rovn ě ž nesm ěř uje ke st ř edn ě dob ě vyrovnanému rozpo č tu, jak Pakt stability a r ů stu požaduje. Č eské republice se tak prozatím neda ř í plnit cíle ohledn ě snižování deficitu ve ř ejných rozpo č t ů , k nimž se zavázala p ř i svém vstupu do EU. Na tuto situaci reagovala Rada EU pro hospodá ř ské a finan č ní v ě ci(ECOFIN) ve své tiskové zpráv ě ze dne 9. ř íjna 2007 doporu č ením, aby Č eská republika snížila sv ů j schodek ve ř ejných rozpo č t ů pod 3% HDP již v roce 2008. Snížení rozpo č tového schodku Č eské republiky se tedy jeví jako nutnost. Avšak tohoto cíle lze dosáhnout r ů znými cestami, respektive jejich kombinacemi. Č eská vládní koalice Ob č anské demokratické strany, K ř es ť anské a demokratické unieČ eskoslovenské strany lidové a Strany zelených nakonec ur č itou reformní cestu prosadila v podob ě p ř ijetí zákona o stabilizaci ve ř ejných rozpo č t ů . Od 1. ledna 2008 se tak uskute č ní první fáze reformy ve ř ejných financí Č eské republiky. Podle p ř edpoklad ů Ministerstva financí Č R by m ě la reforma pomoci snížit rozpo č tový deficit Č R pod 3% HDP již v roce 2008 a udržet ho pod touto hranicí v dalším období. Snížení rozpo č tového schodku Č eské republiky pod 3% HDP bylo hlavním argumentem vlády pro p ř ijetí první fáze reformy ve ř ejných financí. Její výsledná podoba zahrnuje t ř i sou č ásti – da ň ovou reformu, sociální reformu a reformu financování zdravotnictví. 2. Da ň ová reforma a její d ů sledky Da ň ová reforma m ě ní p ř íjmovou stranu ve ř ejných rozpo č t ů . Zahrnuje opat ř ení v následujících oblastech. Lazarská 6, 120 00 Praha 2, T: + 420 224 948 096, + 420 224 947 076, F: + 420 224 948 091, www.fesprag.cz, fes@fesprag.cz

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 2 DA Ň Z P Ř IDANÉ HODNOTY • nár ů st snížené sazby dan ě z 5% na 9% od 1. ledna 2008 • zachování základní sazby dan ě 19% v nezm ě n ě né výši SPOT Ř EBNÍ DAN Ě • zvýšení sazby dan ě z cigaret a ostatních tabákových výrobk ů , nár ů st spot ř ební dan ě znamená zdražení krabi č ky cigaret v pr ů m ě ru p ř ibližn ě o 7 K č • zavedení nových ekologických daní – da ň z elekt ř iny, da ň z pevných paliv a da ň ze zemního plynu a n ě kterých dalších plyn ů DA Ň Z P Ř ÍJM Ů FYZICKÝCH OSOB • zrušení č ty ř sazeb dan ě 12%, 19%, 25% a 32% v závislosti na velikosti základu dan ě • zavedení nové jediné sazby dan ě 15% od 1. ledna 2008 a 12,5% od 1. ledna 2009 • nová definice základu dan ě zam ě stnance – rozši ř uje se o pojistné na zdravotní a sociální pojišt ě ní placené zam ě stnancem a zam ě stnavatelem • nová definice základu dan ě osoby samostatn ě výd ě le č n ě č inné – rozši ř uje se o pojistné na zdravotní a sociální pojišt ě ní placené osobou samostatn ě výd ě le č n ě č innou • zrušení minimálního základu dan ě pro osoby samostatn ě výd ě le č n ě č inné • zrušení spole č ného zdan ě ní manžel ů • zvýšení ro č ních slev na dani v porovnání se stavem p ř ed reformou(do 31. 12. 2007) ro č ní slevy na dani v K č : na poplatníka na druhého z manžel ů bez p ř íjm ů na poživatele č áste č ného invalidního d ů chodu na poživatele plného invalidního d ů chodu na držitele pr ů kazu ZTP/P na studujícího na nezaopat ř ené dít ě do 31.12.2007 7 200 4 200 1 500 3 000 9 600 2 400 6 000 od 1.1.2008 24 840 24 840 2 520 5 040 16 140 4 020 10 680 od 1.1.2009 16 560 16 560 2 520 5 040 16 140 4 020 10 200 DA Ň Z P Ř ÍJM Ů PRÁVNICKÝCH OSOB • snížení sazby dan ě ze 24% na 21% od 1. ledna 2008, 20% od 1. ledna 2009 a 19% od 1. ledna 2010 MAJETKOVÉ DAN Ě • rozší ř ení osvobození d ě dictví od dan ě d ě dické z p ř íbuzných v ř ad ě p ř ímé a manžel ů i na p ř íbuzné v ř ad ě pobo č né, d ě ti a rodi č e manžela a manžele d ě tí a rodi čů • zavedení osvobození dar ů od dan ě darovací u p ř íbuzných v ř ad ě p ř ímé a manžel ů a u p ř íbuzných v ř ad ě pobo č né, d ě tí a rodi čů manžela a manžel ů d ě tí a rodi čů • zavedení možnosti obcí osvobodit zem ě d ě lské pozemky od dan ě z nemovitostí • zavedení možnosti obcí zvýšit výnos dan ě z nemovitostí stanovením koeficientu SPRÁVA DANÍ • zrušení rozhodnutí o zavedení registra č ních pokladen k 1. lednu 2008 Jak lze vy č íst z p ř edcházejícího p ř ehledu, nejv ě tší zm ě ny reforma p ř ináší v konstrukci dan ě z p ř íjm ů fyzických osob. Ruší se č ty ř i progresivní da ň ové sazby 12, 19, 25 a 32% a nov ě se zavádí jediná sazba dan ě ve výši 15% od 1. ledna 2008.

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 3 Zárove ň však dochází k podstatné zm ě n ě definice da ň ového základu, ze kterého se da ň z p ř íjm ů fyzických osob po č ítá. U zam ě stnanc ů dochází v d ů sledku reformy k rozší ř ení da ň ového základu o 54%, protože se do n ě j nov ě zahrnuje pojistné na zdravotní a sociální pojišt ě ní placené zam ě stnancem i zam ě stnavatelem. Proto 15% da ň z p ř íjm ů zam ě stnanc ů platná po reform ě odpovídá 23% sazb ě dan ě vztažené na da ň ový základ uplat ň ovaný p ř ed reformou. V p ř ípad ě osob samostatn ě výd ě le č n ě č inných (OSV Č ) se pak v d ů sledku reformy rozši ř uje da ň ový základ o 31%, protože se do n ě j nov ě rovn ě ž zahrnuje pojistné na zdravotní a sociální pojišt ě ní placené OSV Č . Z toho d ů vodu 15% da ň z p ř íjm ů OSV Č odpovídá tém ěř 20% sazb ě dan ě vztažené na podobu da ň ového základu p ř ed reformou. Nová konstrukce da ň ového základu má tedy za následek, že v porovnání se stavem p ř ed reformou nová jednotná da ň ová sazba zda ň uje více zam ě stnance než OSV Č . Aby zdan ě ní fyzických osob p ř i nové konstrukci da ň ového základu nevzrostlo, jsou od 1. ledna 2008 rovn ě ž výrazn ě zvýšeny slevy na dani uplat ň ované na poplatníka(t ř iap ů lkrát), na poživatele č áste č ného a plného invalidního d ů chodu, držitele pr ů kazu ZTP/P a studujícího(o dv ě t ř etiny) a na nezaopat ř ené dít ě (o t ř i č tvrtiny). Protože p ř i jednotné sazb ě dan ě z p ř íjm ů postrádá smysl spole č né zdan ě ní manžel ů , bylo v rámci reformy zrušeno a jako kompenzace byla zvýšena sleva na dani na druhého z manžel ů bez p ř íjm ů , a to tém ěř šestinásobn ě . V p ř ípad ě OSV Č rovn ě ž došlo ke zrušení minimálního základu dan ě uplat ň ovaného p ř ed reformou. Jednotná sazba dan ě z p ř íjm ů fyzických osob kombinovaná s vysokou slevou na dani na poplatníka zp ů sobuje, že i p ř i jednotné da ň ové sazb ě z ů stává zachována progresivita zdan ě ní, avšak da ň ová progrese se v porovnání se situací p ř ed reformou zmír ň uje. Od 1. ledna 2009 pak jednotná sazba dan ě z p ř íjm ů fyzických osob klesne dále na 12,5%. P ř i vztažení na podobu da ň ového základu p ř ed reformou to odpovídá sazb ě 19% u zam ě stnanc ů a 16% u OSV Č . Zárove ň však od 1. ledna 2009 dojde v porovnání s rokem 2008 k významnému poklesu slevy na dani na poplatníka a na druhého z manžel ů bez p ř íjm ů , a sice o jednu t ř etinu, a také k díl č ímu poklesu slevy na dani na nezaopat ř ené dít ě o 480 K č ro č n ě . Snížení jednotné sazby dan ě a pokles slevy na dani na poplatníka od 1. ledna 2009 zp ů sobí, že sice i nadále z ů stane zachována progresivita zdan ě ní fyzických osob, avšak da ň ová progrese se v porovnání s rokem 2008 ješt ě více zmírní. Úpravy ostatních daní a další kroky da ň ové reformy jsou zachyceny ve výše uvedeném p ř ehledu. Jestliže shrneme podobu da ň ové reformy, m ů žeme konstatovat, že celkov ě v pr ů m ě ru znamená v ě tší p ř ínos pro firmy a pro osoby samostatn ě výd ě le č n ě č inné než pro zam ě stnance a v rámci OSV Č a zam ě stnanc ů z ní více t ě ží bohatší da ň oví poplatníci než chudší. P ř ínos pro firmy plyne z pom ě rn ě razantního snížení sazby dan ě z p ř íjm ů právnických osob o p ě t procentních bod ů do roku 2010, v ě tší p ř ínos pro OSV Č než pro zam ě stnance je zase dán novou konstrukcí da ň ového základu, která, jak již bylo uvedeno výše, zp ů sobuje, že v porovnání se stavem p ř ed reformou nová jednotná da ň ová sazba z p ř íjm ů fyzických osob zda ň uje více zam ě stnance než OSV Č . Firmám i osobám samostatn ě výd ě le č n ě č inným m ů že vyhovovat také zrušení registra č ních pokladen, OSV Č mohou profitovat rovn ě ž ze zrušení minimálního základu dan ě z p ř íjm ů fyzických osob. V ě tší výhoda da ň ové reformy pro bohatší v porovnání s chudšími plyne z toto, že nová konstrukce dan ě z p ř íjm ů fyzických osob zmír ň uje da ň ovou progresi, tudíž da ň oví poplatníci s vyššími p ř íjmy zaznamenají v ě tší úsporu na daních. U dan ě z p ř idané hodnoty pak nár ů st snížené sazby, která se uplat ň uje u sociáln ě citliv ě jších položek jako potraviny nebo bydlení, bude znamenat v ě tší zát ě ž pro obyvatele s nižšími p ř íjmy než pro bohatší skupiny.

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 4 Da ň ová reforma bude mít nep ř íznivý vliv na starobní d ů chodce, jejichž p ř íjmem jsou pouze starobní penze. Protože nejsou poplatníky dan ě z p ř íjm ů fyzických osob, nebudou realizovat žádné efekty z její zm ě ny, avšak negativn ě na n ě dopadne nár ů st snížené sazby dan ě z p ř idané hodnoty a také zavedení nových ekologických daní, které zaplatí ve své spot ř eb ě . Výše uvedené obecné d ů sledky da ň ové reformy pro firmy, OSV Č a zam ě stnance, respektive pro bohatší a chudší skupiny obyvatel však mohou být v ur č itých konkrétních p ř ípadech modifikovány. Reforma totiž p ř ináší sice nikoli rozsáhlé, ale p ř ece jen n ě které zm ě ny v definici r ů zných da ň ových úlev č i osvobození od dan ě . To má vliv na výši da ň ové povinnosti n ě kterých subjekt ů , jejichž p ř ínosy č i ztráty z da ň ové reformy se tak mohou lišit od obecných trend ů . Riziko nenapln ě ných pozitivních o č ekávání se m ů že týkat nap ř íklad dan ě z p ř íjm ů právnických osob. V n ě kterých p ř ípadech se firmám zvýší základ dan ě natolik, že vymaže efekt snížené da ň ové sazby – da ň ová povinnost tedy z ů stane i po reform ě stejná. Na tuto skute č nost upozor ň ovala i d ů vodová zpráva vlády k zákonu o stabilizaci ve ř ejných rozpo č t ů . Reforma dan ě z p ř íjm ů právnických osob nepot ě ší nap ř íklad leasingové spole č nosti, developerské firmy nebo za č ínající malé a st ř ední podniky, protože jim ztíží p ř ístup k úv ě r ů m kv ů li omezení da ň ové uznatelnosti úrok ů z úv ě r ů . Na druhé stran ě omezení da ň ové uznatelnosti úrok ů z p ů j č ek od sp ř ízn ě ných firem m ů že ztížit da ň ovou optimalizaci a vývoz zisk ů do zahrani č í prost ř ednictvím t ě chto p ů j č ek, což je z hlediska ve ř ejných rozpo č t ů Č R pozitivní. Dále bylo zrušeno da ň ové osvobození výnos ů z hypote č ních zástavních list ů a došlo ke zrušení da ň ového osvobození manipula č ních poplatk ů u loterijních spole č ností. Jiné oblasti podnikání naopak o své da ň ové výhody nep ř išly. V pr ů b ě hu projednávání reformy se uvažovalo o zrušení da ň ového zvýhodn ě ní stravenek, které poskytují firmy svým zam ě stnanc ů m, avšak lobby stravenkových firem dokázala zamýšlené zrušení da ň ového zvýhodn ě ní odvrátit. Zem ě d ě lci si dokonce vymohli další úlevu, a sice osvobození od dan ě p ř i p ř evodu č i darování rodinné farmy. Své záludnosti má také reformovaná da ň z p ř íjm ů fyzických osob. Za ur č ité konstelace okolností nemusí poplatníci s vyššími p ř íjmy realizovat tak výrazné pozitivní efekty plynoucí ze zmírn ě ní da ň ové progrese, jak by mohli o č ekávat. Jedním z d ů vod ů je zrušení spole č ného zdan ě ní manžel ů . Jako náhražka spole č ného zdan ě ní byla sice výrazn ě zvýšena sleva na dani na druhého z manžel ů bez p ř íjm ů , avšak ta vykompenzuje ztráty ze zrušení spole č ného zdan ě ní jen do ur č ité výše a navíc pouze u pár ů , kde má p ř íjmy pouze jeden z manžel ů . Lidem s vyššími p ř íjmy rovn ě ž poklesne výhodnost da ň ových odpo č t ů úrok ů z hypote č ních úv ě r ů nebo p ř ísp ě vk ů zaplacených na penzijní p ř ipojišt ě ní a životní pojišt ě ní. Jiné zm ě ny, které p ř ináší da ň ová reforma, mají obecn ě jší charakter, tj. nejsou vázány na konkrétní obor podnikání. Nap ř íklad ur č ité zlepšení podnikatelského prost ř edí a platební morálky by mohlo p ř inést reformní opat ř ení, podle n ě hož se nezaplacené faktury t ř i roky po splatnosti zahrnují do da ň ového základu subjektu, který je nezaplatil. Podnikatel ů m-fyzickým osobám dále m ů že uleh č it situaci zvýšení hranice ro č ního obratu pro povinné vedení podvojného ú č etnictví na 25 milion ů K č . M ů žeme shrnout, že i když je da ň ová reforma z obecného hlediska výhodn ě jší pro firmy, podnikající osoby a poplatníky s vyššími p ř íjmy, velké množství výjimek a zvýhodn ě ní v da ň ovém systému, z nichž reforma ruší pouze velmi malou č ást a n ě jaké dokonce nov ě zavádí, m ů že v p ř ípad ě n ě kterých typ ů poplatník ů zp ů sobovat odchylky p ř ínos ů č i ztrát z da ň ové reformy od obecných trend ů .

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 5 3. Sociální reforma a její d ů sledky Sociální reforma m ě ní jak rozpo č tové p ř íjmy, tak rozpo č tové výdaje. Zahrnuje opat ř ení v následujících oblastech. DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠT Ě NÍ • zrušení výplaty nemocenského za první t ř i kalendá ř ní dny pracovní neschopnosti, snížení nemocenského od č tvrtého kalendá ř ního dne pracovní neschopnosti • zkrácení doby poskytování pen ě žité pomoci v mate ř ství osam ě lým matkám z 37 týdn ů na 28 týdn ů , tj. na stejnou dobu jako vdaným matkám, zachování doby poskytování pen ě žité pomoci v mate ř ství v délce 37 týdn ů po porodu vícer č at • snížení podpory p ř i ošet ř ování č lena rodiny • odložení ú č innosti nového zákona o nemocenském pojišt ě ní na rok 2009 ÚRAZOVÉ POJIŠT Ě NÍ ZAM Ě STNANC Ů • odložení ú č innosti nového zákona o úrazovém pojišt ě ní zam ě stnanc ů na rok 2010 PORODNÉ • snížení porodného ze 17 760 K č na 13 000 K č p ř i narození každého dít ě te • zrušení zvýhodn ě ných vyšších č ástek porodného p ř i narození vícer č at RODI Č OVSKÝ P Ř ÍSP Ě VEK • zrušení jednotné výše rodi č ovského p ř ísp ě vku 7582 K č m ě sí č n ě vypláceného do 4 let v ě ku dít ě te • zavedení nového systému vyplácení rodi č ovského p ř ísp ě vku ve t ř ech vým ě rách podle zvolené rychlosti č erpání: • rychlejší č erpání ve zvýšené vým ěř e 11 400 K č m ě sí č n ě do 2 let v ě ku dít ě te • klasické č erpání v základní vým ěř e 7600 K č m ě sí č n ě do 3 let v ě ku dít ě te • pomalejší č erpání nejprve v základní vým ěř e 7600 K č m ě sí č n ě do 21 m ě síc ů v ě ku dít ě te a dále ve snížené vým ěř e 3800 K č m ě sí č n ě do 4 let v ě ku dít ě te • zachování vyplácení rodi č ovského p ř ísp ě vku do 7 let v ě ku dít ě te v p ř ípad ě dlouhodob ě zdravotn ě postiženého dít ě te, mírné zvýšení jeho úrovn ě ze 7582 K č na 7600 K č m ě sí č n ě P Ř ÍDAVEK NA DÍT Ě • zúžení okruhu p ř íjemc ů p ř ídavku na nezaopat ř ené dít ě z rodin s p ř íjmem do 4,0násobku životního minima rodiny na rodiny s p ř íjmem do 2,4násobku životního minima rodiny • stanovení pevné výše p ř ídavku 500 K č na dít ě ve v ě ku do 6 let, 610 K č na dít ě ve v ě ku od 6 do 15 let a 700 K č na nezaopat ř ené dít ě ve v ě ku od 15 do 26 let • zrušení zvýhodn ě né vyšší vým ě ry p ř ídavku na dít ě pro sociáln ě nejslabší rodiny s p ř íjmem do 1,5násobku životního minima rodiny SOCIÁLNÍ P Ř ÍPLATEK • zúžení okruhu p ř íjemc ů sociálního p ř íplatku z rodin s alespo ň jedním nezaopat ř eným dít ě tem a s p ř íjmem do 2,2násobku životního minima rodiny na rodiny s alespo ň jedním nezaopat ř eným dít ě tem a s p ř íjmem do 2,0násobku životního minima rodiny P Ř ÍSP Ě VEK NA ŠKOLNÍ POM Ů CKY • zrušení p ř ísp ě vku na školní pom ů cky, který p ř ed reformou č inil jednorázov ě 1000 K č dít ě ti s nárokem na p ř ídavek na dít ě na za č átku povinné školní docházky

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 6 DÁVKY P Ě STOUNSKÉ PÉ Č E • zm ě na výše jednorázové dávky p ř i p ř evzetí dít ě te do p ě stounské pé č e ze 7120 K č na 8000 K č u dít ě te ve v ě ku do 6 let, z 8722 K č na 9000 K č u dít ě te ve v ě ku od 6 do 15 let a z 10 013 K č na 10 000 K č u dít ě te ve v ě ku od 15 do 26 let POH Ř EBNÉ • omezení nároku na výplatu poh ř ebného ze situací vypravení jakéhokoli poh ř bu v Č R nebo poh ř bu osob ě s trvalým pobytem v Č R pouze na situace, kdy je vypraven poh ř eb rodi č i nezaopat ř eného dít ě te nebo nezaopat ř enému dít ě ti, p ř i zachování výše dávky 5000 K č P Ř ÍSP Ě VEK NA ZVÝŠENÉ ŽIVOTNÍ NÁKLADY • zrušení p ř ísp ě vku na zvýšené životní náklady, který p ř ed reformou č inil maximáln ě 200 K č m ě sí č n ě pro n ě které zdravotn ě postižené osoby PODPORA V NEZAM Ě STNANOSTI • ztráta nároku na podporu, skon č ilo-li zam ě stnání pro zvlášt ě hrubé porušení pracovních povinností DÁVKY POMOCI V HMOTNÉ NOUZI • zp ř ísn ě ní podmínek pro dlouhodob ě nezam ě stnané – vyplácení dávky pomoci v hmotné nouzi pro osoby nezam ě stnané 1 rok a déle pouze ve výši existen č ního minima 2020 K č m ě sí č n ě , zrušení ustanovení o zvýšení této dávky o 600 K č m ě sí č n ě po 1 roce nezam ě stnanosti • zp ř ísn ě ní podmínek se nevztahuje na osoby se ztíženým postavením na trhu práce – osoby starší 55 let, osoby č áste č n ě invalidní a rodi č e pe č ující o dít ě mladší 12 let P Ř ÍSP Ě VEK NA PODPORU ZAM Ě STNÁVÁNÍ ZDRAVOTN Ě POSTIŽENÝCH • zrušení jednotného p ř ísp ě vku 12 158 K č m ě sí č n ě na osoby s t ě žším zdravotním postižením a 6079 K č m ě sí č n ě na ostatní osoby se zdravotním postižením • zavedení nového p ř ísp ě vku v rozsahu skute č n ě vynaložených mzdových náklad ů na zdravotn ě postiženého zam ě stnance(v č etn ě pojistného placeného zam ě stnavatelem) do maximální výše 9000 K č m ě sí č n ě na osoby s t ě žším zdravotním postižením a 6500 K č m ě sí č n ě na ostatní osoby se zdravotním postižením SOCIÁLNÍ SLUŽBY • zastavení výplaty p ř ísp ě vku na pé č i p ř i neuvedení zp ů sobu jeho využití a po dobu hospitalizace nebo pobytu v za ř ízení pro výkon trestu č i na ř ízené ústavní lé č by • p ř i úmrtí oprávn ě né osoby p ř echod nároku na nevyplacené č ástky p ř ísp ě vku na pé č i nov ě také na osoby blízké, které o oprávn ě nou osobu pe č ovaly, avšak nežily s ní v domácnosti VALORIZA Č NÍ SCHÉMATA • odstran ě ní automatické valorizace č ástek životního minima a existen č ního minima • zrušení automatických valoriza č ních schémat u všech sociálních transfer ů s výjimkou d ů chod ů MAXIMÁLNÍ VYM ĚŘ OVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ POJIŠT Ě NÍ • zavedení maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na sociální pojišt ě ní pro zam ě stnance v ro č ní výši odpovídající 48násobku pr ů m ě rné m ě sí č ní mzdy v národním hospodá ř ství • zvýšení maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na sociální pojišt ě ní pro osoby samostatn ě výd ě le č n ě č inné na úrove ň platnou pro zam ě stnance Pokud jde o kroky sociální reformy ovliv ň ující p ř íjmovou stranu ve ř ejných rozpo č t ů , z p ř edcházejícího p ř ehledu je možné vysledovat, že nejviditeln ě jším opat ř ením v této oblasti je nová definice

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 7 maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na sociální pojišt ě ní. Reforma nov ě zavádí maximální vym ěř ovací základ pro zam ě stnance v ro č ní výši odpovídající č ty ř násobku ro č ní pr ů m ě rné mzdy a na tuto úrove ň zvyšuje i maximální vym ěř ovací základ pro OSV Č , který p ř ed reformou č inil pevných 486 000 K č . Osobám samostatn ě výd ě le č n ě č inným se tedy maximální vym ěř ovací základ zhruba zdvojnásobuje. Reforma tak ulevuje od placení pojistného na sociální pojišt ě ní zam ě stnanc ů m s vysokými p ř íjmy i jejich zam ě stnavatel ů m, naopak zhoršuje situaci velmi dob ř e vyd ě lávajících OSV Č . P ř íjmy ve ř ejných rozpo č t ů ovliv ň uje také odložení ú č innosti nových zákon ů o nemocenském pojišt ě ní a o úrazovém pojišt ě ní zam ě stnanc ů . Souhrnný efekt t ě chto krok ů na rozpo č tové p ř íjmy je kladný. Další opat ř ení sociální reformy již mají vliv na výdajovou stranu ve ř ejných rozpo č t ů . Z výše uvedeného p ř ehledu krok ů sociální reformy lze vy č íst, že opat ř ení v oblasti dávek nemocenského pojišt ě ní, která se týkají vyplácení nemocenského a podpory p ř i ošet ř ování č lena rodiny, snižují dávky všem p ř íjmovým skupinám, samoz ř ejm ě s tím, že chudší skupiny mají menší prostor se s poklesem dávek vyrovnat. Výše pen ě žité pomoci v mate ř ství se reformou nem ě ní, avšak zkrácení doby jejího poskytování osam ě lým matkám zasahuje sociáln ě citlivou skupinu. Na druhé stran ě lze toto opat ř ení vnímat jako snahu nepodporovat rození d ě tí mimo manželství v situaci, kdy tak v Č R p ř ichází na sv ě t zhruba 30% d ě tí. Reforma snižuje porodné za každé narozené dít ě ze 17 760 K č platných p ř ed reformou na 13 000 K č , tedy p ř ibližn ě o č tvrtinu. Razantn ě jší míra poklesu porodného p ř itom nastává p ř i narození vícer č at, protože pro ty p ř ed reformou platily zvýšené č ástky porodného, avšak reforma toto zvýhodn ě ní ruší. Zm ě na porodného tedy negativn ě zasahuje všechny p ř íjmové skupiny obyvatel s tím, že negativní dopad je zesílen u rodin ve v ě tší zát ě žové situaci, tj. po porodu vícer č at. Nová úprava rodi č ovského p ř ísp ě vku se nedotýká rodi čů s preferencí t ř íleté rodi č ovské dovolené ani rodi čů pe č ujících o dlouhodob ě zdravotn ě postižené dít ě , protože se jim nem ě ní m ě sí č ní výše rodi č ovského p ř ísp ě vku. Spokojeni mohou být rodi č e s preferencí dvouleté rodi č ovské dovolené, protože v porovnání se stavem p ř ed reformou se jim zvyšují m ě sí č ní č ástky rodi č ovského p ř ísp ě vku. Negativn ě však reforma zasahuje rodi č e, kte ř í cht ě jí z ů stat s dít ě tem doma do jeho č ty ř let, protože od 22. m ě síce v ě ku dít ě te se výše rodi č ovského p ř ísp ě vku snižuje na polovinu v porovnání se stavem p ř ed reformou. Nové podmínky platí rovn ě ž pro vyplácení p ř ídavk ů na d ě ti. P ř ed reformou nedostávaly žádné p ř ídavky rodiny, jejichž p ř íjem p ř esahoval č ty ř násobek jejich životního minima. Reforma rozši ř uje okruh rodin, které žádný p ř ídavek na dít ě nepobírají, na rodiny s p ř íjmem vyšším než 2,4násobek jejich životního minima. Reforma také ruší zvýšenou vým ě ru p ř ídavku pro sociáln ě nejslabší rodiny. P ř ídavky se všem rodinám, které na n ě mají nárok, vyplácejí v pevné výši p ř ibližn ě odpovídající základní vým ěř e, která byla p ř ed reformou vyplácena rodinám s p ř íjmem od 1,5 do 2,4násobku jejich životního minima. Nová úprava se tedy t ě chto rodin s p ř íjmem od 1,5 do 2,4násobku jejich životního minima nijak nedotýká. Nejh ůř e dopadá na st ř ední a nižší st ř ední t ř ídu, která o p ř ídavky zcela p ř ichází. Negativn ě p ů sobí také na sociáln ě nejslabší rodiny, kterým se vým ě ra p ř ídavk ů snižuje zhruba o 13%. V rámci reformy se mírn ě zužuje okruh p ř íjemc ů sociálního p ř íplatku. Sociáln ě nejslabší rodiny tímto opat ř ením nejsou nedot č eny, ur č itý negativní vliv mohou pocítit rodiny s p ř íjmem lehce nad dvojnásobkem jejich životního minima, které o dávku p ř icházejí. Reforma mírn ě zvyšuje dávky p ě stounské pé č e u d ě tí ve v ě ku do 15 let. Reforma výrazn ě zužuje okruh osob s nárokem na pobírání poh ř ebného pouze na výjime č né p ř ípady, kdy je vypraven poh ř eb rodi č i nezaopat ř eného dít ě te nebo nezaopat ř enému dít ě ti. Toto opat ř ení

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 8 negativn ě dopadá na všechny p ř íjmové skupiny, avšak nejh ůř e ho mohou poci ť ovat lidé s nižšími p ř íjmy vzhledem k relativn ě vysoké č ástce dávky(5000 K č ), o kterou p ř išli. Další dv ě dávky reforma ruší zcela. Od roku 2008 se již neposkytuje jednorázový p ř ísp ě vek na školní pom ů cky ani p ř ísp ě vek na zvýšené životní náklady pro n ě které zdravotn ě postižené osoby. Celkový p ř ínos z t ě chto dávek nebyl pro jejich p ř íjemce p ř íliš vysoký, p ř esto jejich zrušení m ů že p ř inést ur č ité komplikace sociáln ě slabým osobám. V oblasti sociálních služeb reforma zp ř ís ň uje kontrolu využívání p ř ísp ě vku na pé č i a zastavuje jeho poskytování v dob ě , kdy nem ů že být p ř íjemcem využíván(hospitalizace nebo pobyt v za ř ízení pro výkon trestu č i na ř ízené ústavní lé č by). Další reformní opat ř ení sm ěř ují do oblasti zam ě stnanosti. Od roku 2008 ztrácí nárok na podporu v nezam ě stnanosti ti uchaze č i o zam ě stnání, kterým zam ě stnavatel ukon č il pracovní pom ě r pro zvlášt ě hrubé porušení pracovních povinností. Podpory v nezam ě stnanosti by tedy nem ě ly být vypláceny osobám, které v ě dom ě p ř isp ě ly ke skon č ení svého pracovního pom ě ru. V rámci reformy dochází ke zp ř ísn ě ní podmínek pro dlouhodob ě nezam ě stnané s cílem zvýšit jejich motivaci hledat si práci, je však otázkou, jestli dlouhodobá nezam ě stnanost není spíše do zna č né míry d ů sledkem neoficiálního zam ě stnávání osob. Reforma nezhoršuje pozici osob se ztíženým postavením na trhu práce, protože na n ě se zp ř ísn ě ní podmínek nevztahuje. Jak lze dále vysledovat z výše uvedeného p ř ehledu krok ů sociální reformy, její sou č ástí jsou také významné zm ě ny ve vyplácení p ř ísp ě vku na podporu zam ě stnávání zdravotn ě postižených osob. Reformní kroky v tomto p ř ípad ě negativn ě dopadnou zejména na osoby s t ě žším zdravotním postižením, protože maximální p ř ísp ě vek na jejich zam ě stnávání klesá p ř ibližn ě o č tvrtinu v porovnání s pevným p ř ísp ě vkem poskytovaným p ř ed reformou. Reforma rovn ě ž ruší tém ěř všechny automatické valorizace zabudované do sociálního systému. O valorizacích č ástek životního minima, existen č ního minima a sociálních dávek rozhoduje vláda na základ ě posouzení ekonomických a sociálních podmínek. Tato opat ř ení mohou pomoci zabránit rychlému r ů stu sociálních výdaj ů ve ř ejných rozpo č t ů , p ř íliš dlouhé odsouvání valorizací však m ů že prohloubit rozdíly v životní úrovni mezi lidmi s nejnižšími p ř íjmy pobírajícími sociální dávky a zbylými p ř íjmovými skupinami. Jestliže shrneme podobu sociální reformy, m ů žeme konstatovat, že nejmén ě negativní d ů sledky, v n ě kterých p ř ípadech dokonce pozitivní d ů sledky plynou pro zam ě stnance s vysokými p ř íjmy. Ti jednak na v ě tšinu dávek nem ě li nárok ani p ř ed reformou, jednak snížení n ě kterých dávek, na které jim z ů stává nárok i po reform ě , nejsnáze unesou. Mohou ztrácet pouze na nemocenském, podpo ř e p ř i ošet ř ování č lena rodiny, porodném, v n ě kterých p ř ípadech na rodi č ovském p ř ísp ě vku a na poh ř ebném. Ti nejlépe placení zárove ň výrazn ě získávají na zavedení nového maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na sociální pojišt ě ní, takže mohou dokonce ze sociální reformy realizovat celkov ě kladné finan č ní efekty. Nejv ě tší ztráty ze sociální reformy realizují OSV Č s vysokými p ř íjmy a také st ř ední a nižší st ř ední t ř ída. OSV Č s vysokými p ř íjmy sice v oblasti sociálních výdaj ů ztrácejí relativn ě mírn ě , protože podobn ě jako dob ř e placení zam ě stnanci m ě ly i p ř ed reformou nárok pouze na omezený okruh sociálních dávek, avšak negativn ě je zasahuje zvýšení maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na sociální pojišt ě ní platné pro OSV Č od roku 2008. St ř ední a nižší st ř ední t ř ída zaznamenává ztráty na všech sociálních výdajích jako nejlépe vyd ě lávající zam ě stnanci a OSV Č , tj. na nemocenském, podpo ř e p ř i ošet ř ování č lena rodiny, porodném,

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 9 v n ě kterých p ř ípadech na rodi č ovském p ř ísp ě vku a na poh ř ebném, avšak s tím, že tyto ztráty jsou v pom ě ru k jejich p ř íjm ů m citeln ě jší než u nejbohatších. Navíc st ř ední a nižší st ř ední t ř ída zcela p ř ichází o p ř ídavky na d ě ti a p ř ísp ě vek na školní pom ů cky, takže souhrnná ztráta na sociálních výdajích je u ní v ě tší než v p ř ípad ě skupin s nejvyššími p ř íjmy. Ztráty ze sociální reformy plynou rovn ě ž osobám s nejnižšími p ř íjmy. Tyto ztráty jsou sice o n ě co menší než u bohatých OSV Č a st ř ední a nižší st ř ední t ř ídy, avšak v ě tší než u dob ř e placených zam ě stnanc ů . P ř íjmov ě nejslabší skupiny zaznamenávají ztráty na všech sociálních výdajích jako nejlépe vyd ě lávající zam ě stnanci a OSV Č , tj. na nemocenském, podpo ř e p ř i ošet ř ování č lena rodiny, porodném, v n ě kterých p ř ípadech na rodi č ovském p ř ísp ě vku a na poh ř ebném, avšak s tím, že tyto ztráty jsou v pom ě ru k jejich p ř íjm ů m mnohem citeln ě jší než u nejbohatších. Zárove ň nízkop ř íjmové skupiny zcela p ř icházejí o p ř ísp ě vek na školní pom ů cky, rodiny s p ř íjmem od 2,0 do 2,2násobku jejich životního minima p ř icházejí o sociální p ř íplatek a rodinám s p ř íjmem do 1,5násobku jejich životního minima se snižuje výše p ř ídavk ů na d ě ti. Sociální reforma p ř ináší ztráty také dlouhodob ě nezam ě stnaným. 4. Reforma financování zdravotnictví a její d ů sledky Reforma financování zdravotnictví podobn ě jako sociální reforma m ě ní jak rozpo č tové p ř íjmy, tak rozpo č tové výdaje. Zahrnuje opat ř ení v následujících oblastech. ZAVEDENÍ REGULA Č NÍCH POPLATK Ů VE ZDRAVOTNICTVÍ • 30 K č za návšt ě vu léka ř e(praktického léka ř e, d ě tského, ženského a zubního léka ř e a léka ř e poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní pé č i) • 30 K č za návšt ě vu klinického psychologa a klinického logopeda • 30 K č za vydání každého léku p ř edepsaného na receptu bez ohledu na po č et balení • 60 K č za každý den hospitalizace v nemocnici, odborném lé č ebném ústavu, d ě tské odborné lé č ebn ě a ozdravovn ě a za každý den poskytování komplexní láze ň ské pé č e • 90 K č za pohotovostní službu OSVOBOZENÍ OD REGULA Č NÍHO POPLATKU 30 K Č ZA NÁVŠT Ě VU LÉKA Ř E • preventivní prohlídky u d ě tí i dosp ě lých a závodní preventivní pé č e • pé č e poskytovaná d ě tem chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu • pé č e poskytovaná t ě hotným ženám ode dne zjišt ě ní t ě hotenství • hemodialýza • laboratorní nebo diagnostické vyšet ř ení vyžádané ošet ř ujícím léka ř em, není-li zárove ň klinické vyšet ř ení • vyšet ř ení léka ř em transfúzní služby p ř i odb ě ru krve, plazmy nebo kostní d ř en ě provedeno OSVOBOZENÍ OD VŠECH REGULA Č NÍCH POPLATK Ů • pojišt ě nci umíst ě ní v d ě tských domovech a ve školských za ř ízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy • pojišt ě nci podrobující se ochrannému lé č ení na ř ízenému soudem • pojišt ě nci podrobující se povinnému lé č ení infek č ních onemocn ě ní, na ř ízené izolaci ve zdravotnickém za ř ízení nebo na ř ízeným karanténním opat ř ením • pojišt ě nci v hmotné nouzi

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 10 LIMIT REGULA Č NÍCH POPLATK Ů A DOPLATK Ů NA LÉKY • limit na zaplacené regula č ní poplatky ve zdravotnictví a doplatky na léky p ř edepsané na receptu ve výši 5000 K č ro č n ě na jednoho pojišt ě nce • č ástku regula č ních poplatk ů a doplatk ů na léky p ř esahující limit hradí pojišt ě nci zdravotní pojiš ť ovna • do limitu se zapo č ítávají regula č ní poplatky 30 K č za návšt ě vu léka ř e, 30 K č za návšt ě vu klinického psychologa a klinického logopeda a 30 K č za vydání každého léku p ř edepsaného na receptu bez ohledu na po č et balení • do limitu se zapo č ítávají doplatky na léky p ř edepsané na receptu, avšak pouze ve výši doplatk ů na nejlevn ě jší léky se stejnou lé č ivou látkou a stejnou cestou podání, v plné výši se doplatky zapo č ítávají, pouze je-li na receptu vyzna č eno, že p ř edepsané léky nelze nahradit • do limitu se nezapo č ítávají regula č ní poplatky 60 K č za každý den hospitalizace v nemocnici, odborném lé č ebném ústavu, d ě tské odborné lé č ebn ě a ozdravovn ě a za každý den poskytování komplexní láze ň ské pé č e a 90 K č za pohotovostní službu • do limitu se nezapo č ítávají doplatky na léky ur č ené k podp ů rné nebo dopl ň kové lé č b ě POJISTNÉ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠT Ě NÍ HRAZENÉ STÁTEM • zmrazení výše pojistného na zdravotní pojišt ě ní hrazeného státem za státní pojišt ě nce(nezaopat ř ené d ě ti, osoby na mate ř ské a rodi č ovské dovolené, d ů chodci, nezam ě stnaní a další) v letech 2008-2009 na úrovni roku 2007(tj. 680 K č m ě sí č n ě ) MAXIMÁLNÍ VYM ĚŘ OVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠT Ě NÍ • zavedení maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na zdravotní pojišt ě ní pro zam ě stnance v ro č ní výši odpovídající 48násobku pr ů m ě rné m ě sí č ní mzdy v národním hospodá ř ství • zvýšení maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na zdravotní pojišt ě ní pro osoby samostatn ě výd ě le č n ě č inné na úrove ň platnou pro zam ě stnance Jak plyne z výše uvedeného p ř ehledu, opat ř ením reformy zdravotnictví p ů sobícím na p ř íjmovou stranu ve ř ejných rozpo č t ů je nová definice maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na zdravotní pojišt ě ní, která je shodná s novou definicí maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na sociální pojišt ě ní uvedenou v p ř edcházejícím textu. Reforma tedy nov ě zavádí maximální vym ěř ovací základ pro zam ě stnance v ro č ní výši odpovídající č ty ř násobku ro č ní pr ů m ě rné mzdy a na tuto úrove ň také zvyšuje maximální vym ěř ovací základ pro OSV Č , který p ř ed reformou č inil pevných 486 000 K č . Osobám samostatn ě výd ě le č n ě č inným se tedy maximální vym ěř ovací základ zhruba zdvojnásobuje. Reforma tak ulevuje od placení pojistného na zdravotní pojišt ě ní zam ě stnanc ů m s vysokými p ř íjmy i jejich zam ě stnavatel ů m, naopak zhoršuje situaci velmi dob ř e vyd ě lávajících OSV Č . Další krok reformy zdravotnictví již ovliv ň uje výdajovou stranu ve ř ejných rozpo č t ů . Úsporu v rozpo č tových výdajích p ř ináší zmrazení výše pojistného na zdravotní pojišt ě ní hrazeného státem za státní pojišt ě nce v letech 2008-2009 na úrovni roku 2007. U dalšího opat ř ení reformy zdravotnictví je již jeho p ů sobení na výdajovou stranu ve ř ejných rozpo č t ů nejisté. Jedná se o zavedení regula č ních poplatk ů ve zdravotnictví. M ě ly by p ř isp ě t k menšímu č erpání zdravotní pé č e i úsporám p ř i p ř edepisování lék ů , a tedy i ke zpomalení dynamiky výdaj ů ze systému zdravotního pojišt ě ní, který je sou č ástí ve ř ejných rozpo č t ů . Není však jisté, nakolik se tento jejich efekt dlouhodob ě projeví, protože záleží na tom, jakým zp ů sobem regula č ní poplatky ovlivní chování pacient ů . Zato je jisté, že regula č ní poplatky ve zdravotnictví zvyšují výdaje domácností, respektive pacient ů . Nastavení regula č ních poplatk ů je možné vysledovat ve výše uvedeném p ř ehledu krok ů reformy zdravotnictví. Z tohoto p ř ehledu je rovn ě ž patrné, které úkony ve zdravotnictví jsou osvobozeny od regula č ního poplatku 30 K č za návšt ě vu léka ř e, které skupiny pojišt ě nc ů jsou osvobozeny od všech

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 11 regula č ních poplatk ů ve zdravotnictví a jakým zp ů sobem je definován ro č ní limit na zaplacené regula č ní poplatky a doplatky na léky. Jestliže shrneme podobu reformy zdravotnictví, m ů žeme konstatovat, že nejmén ě negativní d ů sledky, v n ě kterých p ř ípadech dokonce pozitivní d ů sledky plynou pro zam ě stnance s vysokými p ř íjmy. Sice jsou zatíženi novými regula č ními poplatky, avšak zárove ň získávají na zavedení nového maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na zdravotní pojišt ě ní, takže mohou dokonce z reformy zdravotnictví realizovat celkov ě kladné finan č ní efekty. Nejv ě tší ztráty z reformy zdravotnictví pak realizují OSV Č s vysokými p ř íjmy, které jsou zatíženy novými regula č ními poplatky a navíc je negativn ě zasahuje zvýšení maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na zdravotní pojišt ě ní platné pro OSV Č od roku 2008. Mezi t ě mito dv ě ma extrémy se nacházejí ostatní pojišt ě nci, pro které je celkový finan č ní d ů sledek reformy zdravotnictví negativní, protože nerealizují žádné efekty z nového maximálního vym ěř ovacího základu pro pojistné na zdravotní pojišt ě ní a zárove ň jsou zatíženi regula č ními poplatky. V rámci této skupiny negativní dopady reformy ve zvýšené mí ř e pocítí d ů chodci a zdravotn ě postižení, protože ve zvýšené mí ř e č erpají zdravotní pé č i a do ro č ního limitu na zaplacené regula č ní poplatky a doplatky na léky se zapo č ítávají pouze n ě které regula č ní poplatky a omezená výše doplatk ů na léky. Naopak negativní d ů sledek reformy je mírn ě jší u pojišt ě nc ů , kte ř í mohou v n ě kterých p ř ípadech uplatnit osvobození od poplatku 30 K č za návšt ě vu léka ř e. Žádný vliv pak nemá zavedení regula č ních poplatk ů na vybrané skupiny pojišt ě nc ů , kte ř í jsou od všech regula č ních poplatk ů osvobozeni. 5. Celkové d ů sledky první fáze reformy pro r ů zné ú č astníky ekonomiky Jestliže sumarizujeme r ů zné propo č ty d ů sledk ů reforem provedené Ministerstvem financí Č R a Ministerstvem práce a sociálních v ě cí Č R a jestliže k t ě mto sumarizacím p ř ipo č teme vliv zavedení regula č ních poplatk ů ve zdravotnictví, získáme obraz celkového dopadu reforem na r ů zné typy domácností a firem. Reforma p ř ináší nejp ř ízniv ě jší finan č ní efekty domácnostem zam ě stnanc ů s vysokými p ř íjmy a také domácnostem vysokop ř íjmových osob samostatn ě výd ě le č n ě č inných. Naopak nejvíce si pohoršují domácnosti starobních d ů chodc ů , jejichž p ř íjmem jsou pouze starobní penze, a dále domácnosti zam ě stnanc ů se dv ě ma a více d ě tmi, které zárove ň mají st ř ední č i nižší st ř ední p ř íjem. D ů sledky reformy pro ostatní typy domácností se pohybují mezi t ě mito dv ě ma mantinely. Z hlediska firem nejsou finan č ní efekty reformy zcela jednozna č né. V n ě kterých p ř ípadech m ů že reforma da ň ovou a odvodovou povinnost firem v ůč i státu snižovat, avšak v jiných p ř ípadech ji m ů že ponechávat na p ř ibližn ě stejné úrovni jako p ř ed reformou. Reforma navíc nep ř ináší zjednodušení da ň ového systému ani zjednodušení administrace sociálního systému, zavedení regula č ních poplatk ů ve zdravotnictví dokonce zvyšuje administrativní složitost systému financování zdravotní pé č e. Z hlediska t ě chto nep ř ímých efekt ů tedy první fáze reformy ve ř ejných financí není r ů znými skupinami ú č astník ů ekonomiky vnímána jako p ř ínos.

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 12 6. Názory odbor ů a opozice na první fázi reformy S celkovou podobou první fáze reformy ve ř ejných financí Č R nejsou spokojeny odbory ani opozi č ní strany( Č eská strana sociáln ě demokratická, Komunistická strana Č ech a Moravy). Jak odbory, tak opozice reform ě vytýkají zejména oslabení solidarity mezi bohatšími a chudšími skupinami obyvatelstva a ú č inky ve sm ě ru nár ů stu chudoby a zvyšování rozdíl ů v p ř íjmech mezi bohatšími a chudšími skupinami obyvatel. Podle názoru odbor ů i opozice reforma p ř ináší pozitivní efekty pouze úzké skupin ě osob s nejvyššími p ř íjmy, naopak zhoršuje situaci st ř edn ě p ř íjmových a nízkop ř íjmových skupin, tedy poškozuje v ě tšinu obyvatelstva. Podle jejich názoru reforma rovn ě ž není schopna ú č inn ě ř ešit problém rozpo č tového deficitu Č R, protože vyvolává výpadky na stran ě p ř íjm ů ve ř ejných rozpo č t ů . Z p ř ijatých reformních opat ř ení odbory i opozice nejvíce kritizují zavedení jednotné sazby dan ě z p ř íjm ů fyzických osob, zahrnutí pojistného na zdravotní a sociální pojišt ě ní do základu dan ě z p ř íjm ů fyzických osob, snižování sazby dan ě z p ř íjm ů právnických osob, nár ů st snížené sazby dan ě z p ř idané hodnoty a zavedení regula č ních poplatk ů ve zdravotnictví. Odbory se navíc výrazn ě staví proti škrt ů m rozpo č tových výdaj ů v sociální oblasti a proti omezování výdaj ů na platy v rozpo č tové sfé ř e. Ob ě opozi č ní strany proti n ě kterým krok ů m reformy podaly ústavní stížnost k Ústavnímu soudu Č eské republiky, p ř edevším proti zavedení regula č ních poplatk ů ve zdravotnictví a proti zahrnutí pojistného na zdravotní a sociální pojišt ě ní do základu dan ě z p ř íjm ů fyzických osob. Tímto zp ů sobem usilují o zrušení uvedených reformních opat ř ení. Ústavní soud Č R v této v ě ci prozatím(do listopadu 2007) nep ř ijal žádné rozhodnutí. 7. Vliv první fáze reformy na saldo ve ř ejných rozpo č t ů a na perspektivu zavedení eura v Č eské republice Zbývá vyhodnotit, jakým zp ů sobem první fáze reformy ve ř ejných financí ovliv ň uje celkové p ř íjmy a výdaje ve ř ejných rozpo č t ů a z nich plynoucí rozpo č tové saldo. To je d ů ležité z hlediska perspektivy p ř ijetí eura v Č eské republice, protože nadm ě rný deficit ve ř ejných rozpo č t ů Č R je zatím hlavní p ř ekážkou vstupu Č eské republiky do eurozóny. P ř ipome ň me, že primárním cílem reformy bylo podle vlády snížení deficitu ve ř ejných rozpo č t ů Č R pod 3% HDP, a to udržitelným zp ů sobem, tedy tak, aby rozpo č tový schodek mohl setrvat pod hranicí 3% HDP dlouhodob ě . Tento cíl fiskální politiky p ř ipomíná i Fiskální výhled Č eské republiky z ř íjna 2007 zpracovaný Ministerstvem financí Č R. Podle údaj ů zmi ň ovaného Fiskálního výhledu Č eské republiky by se rozpo č tové p ř íjmy m ě ly vlivem reformních opat ř ení v roce 2008 celkov ě zvýšit zhruba o sedm miliard K č , do roku 2010 by však již m ě ly zaznamenat propad o 34 mld. K č . Na sociálních výdajích by se m ě lo v d ů sledku reformy celkov ě ušet ř it od 25 mld. K č v roce 2008 do 35 mld. K č v roce 2010. Celkový p ř edpokládaný pozitivní vliv reformy na saldo ve ř ejných rozpo č t ů se v č ase snižuje – v roce 2008 by m ě la reforma rozpo č tové saldo vylepšit o 32 mld. K č , v roce 2009 pouze o 14 mld. K č a v roce 2010 dokonce jen o zanedbatelných 0,8 mld. K č . Jestliže použijeme pom ě rový ukazatel k p ř edpokládanému HDP, m ě la by reforma pomoci snížit deficit ve ř ejných rozpo č t ů o 0,84% HDP v roce 2008, o nevýrazných 0,34% HDP v roce 2009 a o naprosto bezvýznamných 0,02% HDP v roce 2010. Z uvedených údaj ů je patrné, že první fáze reformy spolehliv ě ne ř eší p ř etrvávající problém deficitu ve ř ejných rozpo č t ů Č R v blízkosti nebo nad 3% HDP. Fiskální výhled Č eské republiky z ř íjna 2007 sice

Reforma ve ř ejných financí v Č eské republice a její d ů sledky 13 po č ítá s poklesem rozpo č tového deficitu Č R do roku 2010 na 2,3% HDP, avšak vliv reformy na snížení schodku v uvedeném roce bude prakticky nulový. Tuto skute č nost Fiskální výhled Č eské republiky p ř iznává slovy:„Ur č itým rizikem ve výhledu je snižování souhrnného pozitivního dopadu reformních opat ř ení v č ase… Konsolida č ní fiskální úsilí je soust ř ed ě no do roku 2008 a je pravd ě podobné, že udržení konsolida č ní strategie bude vyžadovat p ř ijetí dodate č ných opat ř ení pro roky 2009 a 2010.“ M ů žeme uzav ř ít, že č eská vláda zvolila v první fázi reformy ve ř ejných financí jako cestu ke snížení rozpo č tového deficitu velmi náro č nou kombinaci snížení p ř íjm ů ve ř ejných rozpo č t ů a ješt ě rozsáhlejšího poklesu rozpo č tových výdaj ů . Tento rozsáhlejší pokles rozpo č tových výdaj ů v porovnání s p ř íjmy se však již v roce 2010 nepoda ř í udržet, a proto bude mít reforma ve st ř edn ě dobém horizontu na rozpo č tové saldo Č R zanedbatelný vliv. Je otázka, jestli tak hubený výsledek za tak velké manévry kolem da ň ového a sociálního systému skute č n ě stojí. Kdyby totiž první fáze reformy provedla pouze úspory na výdajové stran ě ve ř ejných rozpo č t ů a kdyby nezp ů sobila propad v rozpo č tových p ř íjmech, mohla být p ř i ř ešení problému rozpo č tového deficitu Č eské republiky úsp ě šn ě jší. Nízká schopnost první fáze reformy ř ešit problém schodku ve ř ejných rozpo č t ů Č R má však závažný d ů sledek z hlediska p ř ípravy Č eské republiky na zavedení eura. Protože nadm ě rný rozpo č tový deficit Č R je hlavní p ř ekážkou vstupu Č eské republiky do eurozóny, malá schopnost první fáze reformy tento problém ř ešit perspektivu č lenství Č eské republiky v eurozón ě nijak významn ě nep ř ibližuje. * Názory autora nevyjad ř ují nutn ě stanoviska Friedrich-Ebert-Stiftung.