Ženy migrantky v Č eské republice. Uvedení do problematiky. Andrea Krchová(Evropská kontaktní skupina v Č eské republice)* Hana Víznerová(Evropská kontaktní skupina v Č eské republice) Petra Kutálková(La Strada Č eská republika) 5/2008 Prosinec OBSAH: 1. Úvod 2. Genderové aspekty migrace a integrace 2.1 Genderové role a vztahy 2.2 Rodi č ovství a rodina 3. Informovanost a vzd ě lávání 4. Jazyková integrace 5. Sociální a kulturní integrace 6. Zdravotnictví a p ř ístup k léka ř ské pé č i 7. Ekonomická integrace: pracovní život migrantek v Č R 8. Neregulérní migrace a nelegální práce 9. Ženy migrantky a obchodování s lidmi 10. Záv ě r Použitá literatura a další doporu č ené zdroje * Analýza vyjad ř uje osobní názory autorek a nevyjad ř uje nutn ě stanoviska Friedrich-Ebert-Stiftung. Lazarská 6, 120 00 Praha 2, T: + 420 224 948 096, + 420 224 947 076, F: + 420 224 948 091, www.fesprag.cz, fes@fesprag.cz

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 2 1. Úvod Celosv ě tov ě se rozši ř ující fenomén mezinárodní migrace se v sou č asné dob ě již velmi siln ě dotýká také Č eské republiky. Po č et migrant ů a migrantek na území roste. Č eská spole č nost se tak musí nevyhnuteln ě vyrovnávat se situací soužití s p ř íchozími. Stejn ě významné je p ř i výzkumu, tvorb ě legislativy a v praxi reflektovat problematiku feminizace migrace a zohled ň ovat skute č nost, že ženy p ř edstavují významnou skupinu osob zakoušejících situace spojené s migrací a integrací do nové spole č nosti. Po č et migrujících žen roste a jsou aktérkami tohoto procesu stejn ě jako muži. Znamená to, že nejsou jen osobami pasivn ě doprovázející muže, ale mají své specifické pot ř eby a zájmy. Jsou ohroženy genderov ě specifickými riziky, volí jiné strategie a mohou se potýkat s odlišnými p ř ekážkami a problémy. Cílem této publikace je poskytnout p ř ehled témat, která souvisí s d ů ležitými oblastmi života a situacemi, které ženy provází v pr ů b ě hu odchodu ze své zem ě a p ř i za č le ň ování do nové spole č nosti. Vycházíme p ř edevším z ř ady kvalitativních sociologických šet ř ení, které byly v č eském prost ř edí realizovány, č áste č n ě i z kvantitativních výzkum ů , a to zejména p ř i popisu obecn ě situace migrace a r ů zných aspekt ů života migrant ů /tek v Č R(kvantitativní reprezentativní šet ř ení v ě nující se této problematice a zohled ň ující zárove ň její genderové aspekty ve v ě tším m ěř ítku dosud chybí). Vycházíme také z praxe a zkušeností nevládních neziskových organizací(NNO) pracujících s migranty/kami. V publikaci dále odkazujeme na zahrani č ní studie, č eskou legislativu a koncep č ní dokumenty. Zám ě rem publikace není podat reprezentativní obraz odrážející zkušenosti skupiny migrantek žijících v Č R, ale nastínit vybrané podstatné skute č nosti a problémy, které zejména samy ženy migrantky poci ť ují a které se dotýkají d ů ležitých oblastí, které mají vliv na postavení migrantek ve spole č nosti a kvalitu jejich života v hostitelské zemi. Cílovou skupinou, na kterou se v publikaci zam ěř íme, jsou ženy migrantky žijící v Č R, které pochází z tzv. t ř etích zemí p ů vodu(tj. zemí mimo EU). V jednotlivých kapitolách se budeme v ě novat zásadním oblastem procesu integrace, který vnímáme jako oboustranný proces za č le ň ování do struktur a života spole č nosti hostitelské zem ě , na kterém se aktivn ě podílí jak p ř íchozí, tak zástupci/kyn ě č eské majority. Sou č ástí procesu integrace je znalost č eského jazyka, orientace a informovanost o podmínkách života v nové zemi, ekonomická integrace (zapojení na trh práce), sociální integrace(zahrnující oblast bydlení, zdravotní pé č e, sociální zabezpe č ení, vybudování sociálních vztah ů a vazeb v č etn ě rodinných), politická a ob č anská integrace(v č etn ě p ř ístupu k ve ř ejným službám) a integrace kulturní(znalost jazyka, kulturních norem, zvyk ů , odlišností, udržování tradic, náboženství a etnicity). N ě která z témat budou zmín ě na okrajov ě , vybraným z nich se budeme v ě novat specificky v tematických kapitolách. Do publikace jsme dále zahrnuly problematiku genderových aspekt ů procesu migrace(zejména téma genderových rolí a vztah ů a jejich projevy p ř i migraci, rodinný a soukromý život migrantek v Č R a rodi č ovství) a také témata, která poukazují na rizika a ohrožení, která mohou být s migrací a integrací spojena: téma neregulérní migrace a nelegální práce a obchodování s lidmi. V sou č asné dob ě legáln ě žije na území Č eské republiky tém ěř č ty ř i sta tisíc cizinc ů /nek. Podle údaj ů k 31. 12. 2007 bylo na území evidováno 392 315 cizinc ů /nek, z toho 261 409 cizinc ů /nek z t ř etích zemí p ů vodu(mimo EU) – v této skupin ě bylo 107 562 žen(tj. 41,1%). Povolení k trvalému pobytu mezi migranty/kami z t ř etích zemí m ě lo 104 916 osob, z toho 48 702 žen(http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001). K 31. 12. 2006(aktuáln ě jší údaje t ř íd ě né podle pohlaví nejsou k dispozici) bylo evidováno na území

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 3 Č R 1887 osob s ud ě leným azylem(mezinárodní ochranou) a z toho 790 žen (http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-006). Jaké je postavení žen migrantek v č eské spole č nosti? Životní podmínky, postavení a zkušenosti žen ovliv ň uje ř ada faktor ů . Jsou to formální, strukturální podmínky dané legislativou a migra č ní politikou státu, zejména pobytový status a s ním spojená práva a povinnosti. Pobytový status vyplývá z p ř í č in a charakteru migrace. Situace v zemi p ů vodu, motivy, které rozhodují o odchodu mají vliv na následný život v cílové zemi, zejména v jeho po č átcích. Rozhodující vliv na úrove ň podmínek a hodnocení života v nové zemi má také podoba migrace, tedy jde-li o individuální č i kolektivní migraci(rodinná migrace, ženy následující manžela/partnera, samostatn ě migrující ženy, odchod s d ě tmi, rozd ě lení rodiny atd.). Významn ě také p ů sobí sociální a kulturní faktory – zm ě na socio-kulturního prost ř edí, etnicita, náboženská a národnostní p ř íslušnost, v ě k, rodinný status apod. Zejména ve smyslu usnadn ě ní integrace hrají významnou roli sociální a kulturní vazby p ř íchozích na hostitelskou zemi a fungující zázemí v Č R(sociální sít ě , kontakty, rodinné vazby, komunita apod.). Jak poukážeme v dalších kapitolách, formální status není jediným rozhodujícím p ř edpokladem pro úsp ě šnou integraci, který má vliv na postavení migrant ů /tek v Č R. Jejich životní podmínky a p ř íležitosti významn ě ovliv ň uje postoj a chování č eské majority k cizinc ů m/kám. Na p ř ístup č eské majority a stereotypní vnímání cizinc ů /nek jako osob „druhé kategorie“, a to zejména„imigrant ů z Východu“(Grygar, Č an ě k, Č erník 2006), které se projevuje v nerovném a diskrimina č ním jednání a zacházení, bylo poukázáno v ř ad ě realizovaných výzkum ů . Právní rámec migrace Základní legislativou, která upravuje postavení, práva a povinnosti legáln ě pobývajících cizinc ů /nek na území Č R jsou zákon č . 326/1999 Sb. o pobytu cizinc ů a zákon č . 325/1999 Sb. o azylu. Zákon o pobytu cizinc ů rozlišuje t ř i základní typy pobytu na území(ve skupin ě cizinc ů z t ř etích zemí p ů vodu, tj. mimo EU): p ř echodný- krátkodobý pobyt a dlouhodobý pobyt, a trvalý pobyt(po p ě ti letech, nebo d ř íve). Základní právní normou v oblasti uprchlictví je zákon o azylu č . 325/1999, který platí od 1. 1. 2000. V Č R je ř ízení o ud ě lení mezinárodní ochrany(d ř íve azyl) uskute čň ováno od jejího vzniku(1993), kdy také Č eská republika p ř ijala Úmluvu o právním postavení uprchlík ů (tzv. Ženevská konvence), Č eskoslovenská republika se k této dohod ě p ř ihlásila již v roce 1990. Azylová legislativa upravuje n ě která genderov ě specifická opat ř ení. V ur č itých p ř ípadech jsou ženy(žadatelky o mezinárodní ochranu) p ř i ř azeny do skupiny ohrožených a zranitelných osob, kterým by m ě la být v ě nována zvýšená pé č e, a to zejména v dob ě ř ízení o ud ě lení mezinárodní ochrany a v dob ě pobytu v azylových za ř ízeních. Tato opat ř ení jsou však definována vágním zp ů sobem, nevychází z genderov ě a kulturn ě senzitivního p ř ístupu a v praxi jsou obtížn ě realizovatelná(nap ř íklad vedení pohovoru a tlumo č ení osobou stejného pohlaví není pravidlem a povinností, ale je realizováno pouze pokud o n ě j žadatel/ka sám/a požádá). Následující vý ň atky ze zákona o azylu se týkají pohovoru, který absolvují žadatelé/ky v rámci azylové procedury, a vymezení skupiny zranitelných osob. „Z d ů vod ů hodných zvláštního z ř etele, nebo na výslovnou žádost žadatele o ud ě lení mezinárodní ochrany, zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumo č ení osobou stejného pohlaví.“(Zákon o azylu 325/1999 Sb.,§ 23)

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 4 „Provozovatel p ř ijímacího nebo pobytového st ř ediska p ř ihlédne ke specifickým pot ř ebám žadatele o ud ě lení mezinárodní ochrany, pokud je jím nezletilá osoba bez doprovodu, osoba mladší 18 let, t ě hotná žena, osoba se zdravotním postižením, osoba, která byla mu č ena, znásiln ě na nebo byla podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického č i sexuálního násilí, a v p ř ípad ě hodném zvláštního z ř etele i jiná osoba. Nezletilá osoba bez doprovodu se po ukon č ení úkon ů podle§ 46 odst. 1 umís ť uje na základ ě rozhodnutí soudu do školského za ř ízení pro výkon ústavní výchovy nebo do pé č e osoby ozna č ené v rozhodnutí soudu.“ (Zákon o azylu 325/1999 Sb.,§ 81) Politický a institucionální rámec integrace cizinc ů /nek v Č R To, jakým zp ů sobem probíhá integrace migrant ů /tek a jaké jsou podmínky pro integraci, je do zna č né míry vymezeno politikou státu(cílové zem ě ). Zásadní vládní, koncep č ní dokument vymezující státní integra č ní politiku Č R p ř edstavuje Koncepce integrace cizinc ů (KIC) z roku 2005(aktualizovaná Koncepce integrace cizinc ů vstoupila v platnost v roce 2006).1 Cílovou skupinou integra č ní politiky státu, na kterou se vztahuje Koncepce, jsou dlouhodob ě usazení cizinci žijící legáln ě na území Č eské republiky nejmén ě po dobu jednoho roku. V rámci tohoto vymezení tak do cílové skupiny spadají cizinci, kterým byl ud ě len pobyt(tj. trvalý pobyt nebo p ř echodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu) a cizinci, kterým byl ud ě len azyl(pro n ě je však p ř edevším ur č en Státní integra č ní program – viz dále). Do cílové skupiny naopak nejsou zahrnuti státní ob č ané č lenských stát ů Evropské unie a žadatelé o azyl. V roce 2005 byla stanovena „Cílená specifická opat ř ení“, která mají sloužit jako klí č ové p ř edpoklady úsp ě šné integrace v podmínkách Č R: znalost č eského jazyka, ekonomická sob ě sta č nost cizince, orientace cizince ve spole č nosti a vztahy cizince s č leny majoritní spole č nosti (http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d). Koordina č ní roli p ř i realizaci KIC plní Ministerstvo vnitra Č R(MV Č R)(od roku 2008, d ř íve Ministerstvo práce a sociálních v ě cí Č R). Do realizace jsou však zapojené vedle MV Č R i další resortní ministerstva(zejména MPSV, MŠMT, MPO, MZD, MMR a MK) a další partne ř i (kraje, obce, NNO a jiné). Ve svých politikách a koncepcích Č R dosud žádná konkrétní genderov ě senzitivní opat ř ení nep ř ijala. Koncepce integrace cizinc ů na problematiku genderu v n ě kterých oblastech naráží. Ne ř eší však konkrétní problematické oblasti a situace a nenavrhuje p ř esný postup, jak nedostatky p ř i prosazování rovných p ř íležitostí p ř i integraci cizinc ů a cizinek odstranit. Koncepce nedává ucelený p ř ehled o konkrétních opat ř eních, která by vedla k rovnému postavení žen migrantek a muž ů migrant ů , o problematických oblastech, kterých si všímá, referuje velmi obecn ě (Krchová, Víznerová 2008: 27). Státní integra č ní program(SIP; Hlava IX.,§§ 68-70 zákona č . 325/1999 Sb. o azylu) je státem ř ízená integra č ní aktivita v oblasti integrace azylant ů (tj. migrant ů /tek s uznaným azylem na území Č R podle zákona o azylu). Program zahrnuje podporu v oblasti bezplatné 1 Tento dokument, který vyty č uje prioritní oblasti a aktivity pro realizaci úsp ě šné integrace dlouhodob ě žijících cizinc ů /nek, je východiskem p ř i vytvá ř ení legislativních opat ř ení. Na jeho základ ě vznikají Plány integra č ních politik jednotlivých ministerstev, které pak dále vyhlašují své programy na podporu integrace cizinc ů /nek (Krchová, Víznerová 2008: 18). V Č R neexistuje speciální právní p ř edpis, který by se zabýval výhradn ě problematikou integrace cizinc ů , tj. p ř edpis, kde by integrace cizinc ů byla hlavním ú č elem právní úpravy (aktualizovaná Koncepce integrace cizinc ů 2006: 9).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 5 výuky č eského jazyka, získávání bydlení a č áste č n ě v oblasti zam ě stnanosti. Tento program je dobrovolný, nabídku dostává azylant/ka v okamžiku ud ě lení azylu. Pokud se rozhodne, že do SIPu vstoupí, zavazuje se plnit povinnosti s tím spojené. Omezené a nerovné p ř íležitosti a pozice v č eské spole č nosti a zárove ň i vnímání nerovnosti, zažívání nerovného p ř ístupu ze strany majority samotnými migranty/kami se v pr ů b ě hu života v hostitelské zemi m ě ní. Zásadní moment(a s ním spojená o č ekávání samotných migrant ů /tek) p ř edstavuje získání povolení k trvalému pobytu. Právní postavení spojené s tímto druhem pobytu(získávají jej i azylanti/ky, tedy lidé, kterým byl ud ě len azyl/mezinárodní ochrana na území Č R) p ř ináší migrant ů m/kám tém ěř shodná práva a povinnosti, jaké mají ob č ané/ky Č R. Výjimku tvo ř í nap ř íklad skute č nost, že migranti/ky s trvalým pobytem nemají pasivní a aktivní volební právo, nemohou pracovat v ozbrojených silách č i jiných státních institucích. Oproti p ř echodnému typu pobytu se rozši ř ují práva a oprávn ě ní migrant ů /tek a p ř ístup ke službám a zdroj ů m podpory(nap ř íklad v oblasti zdravotnictví, sociálního zabezpe č ení č i zam ě stnání). Odpadají r ů zné povinnosti a administrativní omezení. 2. Genderové aspekty migrace a integrace Genderové aspekty v oblasti migrace a integrace cizinc ů /nek do nové spole č nosti se odráží ve všech sférách lidského života, které jsou okolnostmi a podmínkami spojenými s migrací ur č itým zp ů sobem vymezené. V následujících kapitolách se zam ěř íme na jednotlivé oblasti, ve kterých je p ř i zkoumání i praxi nezbytné zohled ň ovat specifické pot ř eby, problémy a bariéry vyplývající z genderové p ř íslušnosti migrujících osob. Východiskem p ř i zkoumání postavení jedince ve spole č nosti je pro nás tzv. intersekcionální p ř ístup, tj. uv ě dom ě ní si skute č nosti, že postavení a p ř íležitosti každého z nás jsou ur č ovány vzájemným vlivem získaných a vrozených status ů č i kategorií(v ě k, gender, národnost, sociální skupina/t ř ída, etnicita, rasa a jiné). Nakumulování t ě ch kategorií, které jsou v daném socio-kulturním prost ř edí vnímány jako znevýhod ň ující( č i se stávají d ů vodem k diskriminaci), staví tohoto jedince do vícenásobn ě znevýhodn ě né pozice a jeho p ř íležitosti uplatnit se ve spole č nosti jsou do zna č né míry omezené č i nerovné. Tato skute č nost se významn ě dotýká práv ě skupiny žen migrantek. V této kapitole se zam ěř íme zejména na projevy uspo ř ádání genderových rolí a vztah ů v kontextu migrace v soukromém život ě a v provázanosti s ve ř ejným a pracovním životem žen migrantek. Stru č n ě nastíníme jakou roli hraje v migra č ním procesu a p ř i integraci rodi č ovství, resp. mate ř ství žen a jejich rodi č ovské a rodinné závazky. 2.1 Genderové role a vztahy Již v po č átku migra č ního procesu, v motivech a p ř í č inách odchodu ze zem ě p ů vodu a p ř i rozhodování o migraci do jiného státu, má významný vliv struktura(a obsah) genderových rolí ve vztahu, rodin ě a potenciáln ě i role a postavení ženy a muže ve spole č nosti obecn ě . Tyto role, které jsou spojené s o č ekávaným zp ů sobem chování a které p ř ipisují ženám a muž ů m r ů zné práce, povinnosti, nároky, zodpov ě dnost, pozici a moc v hierarchických vztazích apod., jsou sociáln ě a kulturn ě determinované, tj. sociáln ě a kulturn ě konstruované a jako takové se odlišují v r ů zných dobách a v r ů zných spole č nostech a kulturách.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 6 V sou č asných teoriích se rozlišuje mezi r ů znými formami mezinárodní migrace, zejména mezi dv ě ma základními – dobrovolnou a nucenou migrací(Jank ů 2006). Hlavním východiskem pro tuto kategorizaci je míra dobrovolnosti resp. donucení, která charakterizuje odchod ze zem ě p ů vodu do zem ě jiné. Nicmén ě tento pohled se zdá být zjednodušující (nejen) pokud se zam ěř íme na skupinu migrujících žen. Č asto i v p ř ípadech, kdy se nejedná u nucenou migraci(uprchlictví), ale nap ř íklad o pracovní nebo rodinnou migraci se ukazuje, že nemusí být založena na individuálním, autonomním rozhodnutí jedince. Zejména v p ř ípad ě , kdy ženy následují svého partnera se projevuje hierarchické rozd ě lení pozic a moci ve vztahu a rodin ě , a to rozd ě lení tradi č ní(nerovnost ve vztahu), kdy muž vykonává rozhodnutí, kterému se žena pod ř izuje, jak vystihuje následující citace z rozhovoru. „M ě jako osobn ě nic nevedlo, jenom že zm ě na, že manžel jel sem, tak musela jsem za ním, že jo. Já jsem bydlela v(m ě sto na Ukrajin ě , pozn. aut.), tak m ě la jsem hezkou práci docela.“ Migrantka z Ukrajiny(Víznerová 2008) „Dobrovolná migrace“ individuální i kolektivní je č asto nezbytností vynucenou vn ě jšími okolnostmi a u žen m ů že úzce souviset s jejich rodinnými závazky, nap ř íklad s povinností postarat se o své d ě ti nebo rodi č e a ekonomicky je zajistit. P ř i hlubším zkoumání d ů vod ů , které ženy vedou k emigraci, je tedy patrné, že jde č asto o komplex faktor ů osobních, rodinných, ekonomických a strukturálních, souvisejících s ekonomickou, sociální a politickou situací v dané zemi, které mají rozhodující vliv(Víznerová 2008). „Protože dcery ř íkaly, že tady už ony nechcej ů Ukrajinu, protože tady. A manžel, ten prost ě nem ě l práci. A já dva roky tam byla jedna. A tricet rok ů byla rodina, a potom jedna, i tou dobou bylo jako ob ěť moji rodiny, prost ě i zodpov ě dnost, protože já tam m ě la normální práci, já byla jako manažerka v pojiš ť ovn ě , oblastná pobo č ka, no, i to byla dobrá práce, výplata, ř ekla bych.(…) To bylo t ě žký, protože já neprivykla sama. No bylo všechno, byl byt č tyrpokojový na osmém patre, bylo všechno, byla mzda, nebylo rodiny.“ Migrantka z Ukrajiny(Na rovinu 2007) Zkušenost migrace a pobyt v jiné zemi č asto zcela zm ě ní dosavadní zp ů sob života, což se projevuje i v souvislosti s uspo ř ádáním genderových rolí a postavením ženy a muže ve vztahu a rodin ě . Publikace a č lánky zabývající se zahrnutím kategorie genderu do studia migrace(nap ř íklad Jolly, Reeves 2005; Boyd, Grieco 2003) popisují p ů sobení(e)migrace zejména dv ě ma zp ů soby: za prvé, tradi č ní genderové role spojené s d ě lbou práce a zodpov ě dností, nerovnost ve vztahu a postavení ženy a muže se v emigraci prohlubují a upev ň ují. P ř íkladem je situace, kdy muž i v cílové zemi z ů stává živitelem rodiny a žena je v domácnosti, nicmén ě bez tradi č ních sítí podpory a sociálních vazeb, a dostává se do více izolované a marginalizované pozice a zvyšuje se její(nejen ekonomická) závislost na partnerovi. Druhý efekt je možné sledovat naopak v p ř ípadech, kdy dochází ke zm ě nám dosavadního uspo ř ádání. Tyto zm ě ny jsou zap ř í č in ě ny nap ř íklad zm ě nou a p ů sobením socio-kulturního prost ř edí, ve kterém č lov ě k žije(tj. spole č nost s odlišnými normami a jednáním oproti zemi p ů vodu) nebo ekonomickými faktory, konkrétn ě nap ř íklad nutností zapojení obou partner ů na trh práce za ú č elem získání finan č ních prost ř edk ů na uživení rodiny(donucení m ů že být dáno ú č astí migrant ů /tek spíše na sekundárním trhu práce, který charakterizují nízce kvalifikované a málo finan č n ě ohodnocené práce). Dochází k vyjednávání ve vztazích mezi muži a ženami, objevuje se nutnost vyrovnat se se zm ě nou genderové role a identity.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 7 D ů sledky prom ě ny dosavadního rozd ě lení rolí a s nimi spojenou prací, zodpov ě dností, kontrolou a p ř ístupem ke zdroj ů m se projevují bu ď negativn ě – objevují se konflikty nebo násilí až rozpad vztahu, a to v p ř ípadech, kdy je obtížné(pro muže i pro ženy) vyrovnat se se situací, ve které o č ekávání vycházející z navyklého zp ů sobu života není možné naplnit. Jindy však jsou tato o č ekávání p ř ehodnocena a dochází ke zrovnoprávn ě ní ve vztahu, p ř ijetí nové role a zodpov ě dnosti. Možnost zvolit si, v jaké sfé ř e se bude žena(nebo muž) realizovat je v podmínkách života v emigraci omezená. Následující citace z rozhovoru(s matkou malých d ě tí) vystihuje situaci odmítání p ř evzetí jiné role a zm ě nu identity(p ř etrvávající tradi č ní vnímání rozd ě lení genderových rolí), zárove ň však v d ů sledku ekonomického tlaku nemožnost naplnit svou p ř edstavu o uspo ř ádání a fungování vlastního osobního a rodinného života. „Ur č it ě jako, ur č it ě n ě kdy chceš z ů stat doma s d ě tma a jako vést to spíš tu domácnost, jako uklízet, va ř it a za d ě tma, že by akorát manžel byl v práci, tak to vždycky jako cítím, te ď ka to cítím, te ď ko n ě kdy sebe prost ě viním, že jako nez ů stávám s d ě tma, jako prost ě nedám víc č asu, protože když p ř ijdeš z práce, oni prost ě bre č ej s takovou radostí jako d ě tskou a v ů bec necht ě jí jít spát, protože cht ě jí jenom být s maminkou, že prost ě já jsem taky p ř ekvapená, že nap ř íklad já a manžel jako celý den na sm ě ny my jsme v práci a on, když p ř ijde, tak jim jenom maminka, jenom maminka, tak jako fakt trošku sebe cítím provinile za sebou. … protože já si myslím, že jako maminka má víc toho pozoru nad d ě tma, že jako pozoruje a jako hlídá ty d ě ti.“ Azylantka z B ě loruska(Na rovinu 2007) Diskutovanou otázkou je také míra emancipace žen migrantek prost ř ednictvím za č len ě ní do sféry placené práce mimo domácnost, která jim p ř ináší p ř ístup k ekonomickým zdroj ů m a nezávislost(a to zejména ve srovnání s postavením a p ř íležitostmi žen ve sfé ř e placené práce v zemi p ů vodu). V podmínkách zam ě stnávání migrant ů /tek v Č R charakterizované ve velké mí ř e jejich znevýhodn ě nou a nerovnou pozicí, nelze jednozna č n ě považovat samotnou ekonomickou aktivitu žen za p ř íležitost k emancipaci, seberealizaci atd. Problematickou z ů stává(nebo se ješt ě více komplikuje) pot ř eba zkombinovat pracovní povinnosti s pé č í o d ě ti a starostí o domácnost. Pé č e o d ě ti a neplacená práce v domácnosti z ů stává ve v ě tšin ě p ř ípad ů na zodpov ě dnosti žen. P ř etrvává tak„dvojí zát ě ž“, kterou musí ženy zvládnout. Témat ů m rozd ě lení rolí a práce v domácnosti se mj. v ě novalo kvantitativní šet ř ení, jehož cílovou skupinou byli„ekonomi č tí migranti“ z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu a Č íny a azylanti. Ve skupin ě dotazovaných ekonomických imigrant ů /tek se úklidu a domácnosti v ě nuje 74% žen, v 25% p ř ípad ů oba partne ř i, va ř ení a nákupy má na starosti rovn ě ž 74% žen a v 24% oba partne ř i, vyd ě lávání pen ě ž má na starosti 37% muž ů , v 60% se ekonomické aktivit ě v ě nují muž i žena(Analýza p ř ístupu 2007: 50). 2.2 Rodi č ovství a rodina Rodi č ovství, resp. mate ř ství žen a závazky s tím spojené ovliv ň uje do velké míry migra č ní, pobytové a životní plány a strategie žen, to jakým zp ů sobem sv ů j život organizují. V pr ů b ě hu migrace a integrace hraje rodi č ovství významnou roli v jednotlivých obdobích a fázích t ě chto proces ů . Ženy své rodi č ovství, povinnosti a závazky s tím spojené zvažují a zohled ň ují p ř i uvažování a rozhodování k migraci(ochodu do zahrani č í), p ř i pobytu v Č R i p ř i zvažování návratu č i rozhodnutí z ů stat v hostitelské zemi a trvale se zde usadit(Víznerová 2008).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 8 V p ř edcházejícím textu jsme uvedly, že zodpov ě dnost a závazky spojené s rodi č ovstvím jsou č asto sou č ástí komplexu motiv ů a d ů vod ů vedoucích k rozhodnutí migrovat do zahrani č í (zejména v p ř ípad ě pracovní migrace). Nezbytnost finan č n ě zajistit své d ě ti(nebo rodi č e č i jiné č leny rodiny) vede k odchodu za prací do jiné zem ě . Jiným motivem je slou č ení rodiny, pokud jiný č len( č lenové) rodiny odjel d ř íve(partner, manžel, rodi č e, d ě ti atd.) nebo spole č ná migrace celé rodiny. Migrace a pobyt v životních podmínkách v jiné zemi dopadají na rodinný život a rodi č ovství žen migrantek. Zmínily jsme již problém omezených možností pro realizaci svého mate ř ství v d ů sledku ekonomického tlaku k zam ě stnanosti žen matek. Komplikovaná je také nutnost kombinace pracovních povinností s pé č í o d ě ti p ř i absenci tradi č ních sociálních sítí a zdroj ů pomoci(prarodi č e, sourozenci a jiné blízké osoby žijící v zemi p ů vodu). Velice tíživou situací je pro ženy rozd ě lení rodiny, odlou č ení od d ě tí, které z ů staly v zemi p ů vodu(pé č e a výchova je nej č ast ě ji sv ěř ena prarodi čů m č i jiným p ř íbuzným). Dochází k výrazné restrukturalizaci soukromého a rodinného života, ke zm ě n ě genderových a rodinných rolí a vztah ů . Toto tzv. transnacionální rodi č ovství je napln ě no pouze v podob ě finan č ní a materiální podpory. Rozd ě lení rodiny je zap ř í č in ě no okolnostmi, které č asto ženy nemohou ovlivnit. Složitá a nákladná administrace a legalizace pobytu, finan č ní zát ě ž spole č ného života celé rodiny v emigraci, č asová náro č nost související s pracovními podmínkami v zam ě stnání v Č R a nedostatek č asu pro soukromý život, pracovní vytížení imigrantek a zárove ň nedostatek soukromých zdroj ů pomoci a podpory p ř i pé č i o d ě ti v Č R jsou p ř ekážky, které zabra ň ují spole č né migraci celé rodiny. V n ě kterých p ř ípadech se poda ř í podmínky pro pozd ě jší p ř íchod d ě tí zajistit. Mezi tyto podmínky pat ř í získání práce a bydlení, vytvo ř ení zázemí a pocitu jistoty a bezpe č í(Víznerová 2008). Negativní d ů sledky ve vztahu k rodinnému životu žen se objevují zejména v p ř ípad ě nucené migrace, protože v tomto p ř ípad ě je kontakt s p ů vodní rodinou, která z ů stala v zemi p ů vodu, zna č n ě omezený. „…jedenkrát prost ě uvid ě t svoju maminku nebo tatínka nebo sestru, i kdyby prost ě na jednu hodinu s nimi uvid ě t a s nimi promluvit. A prosto já takovoj rybjonok, prosto já ode mn ě svoja rodina byla vsjo.“ Azylantka z Č e č enska(Na rovinu 2007) R ů zné situace související s rodi č ovstvím a d ě tmi p ů sobí u žen(matek) také p ř i uvažování o návratu do zem ě p ů vodu č i p ř i rozhodnutí trvale se usadit v Č R. Mezi tyto situace pat ř í nap ř íklad narození dít ě te v Č R, manželství s Č echem a narození dít ě te, vybudování rodinného zázemí, p ř ání, aby d ě ti vyr ů staly a studovaly v Č R(ve srovnání s podmínkami života v zemi p ů vodu) a zohledn ě ní jejich za č len ě ní do č eské spole č nosti(Víznerová 2008). Z rozhovor ů s ženami migrantkami se ukazuje jako zásadní skute č nost p ř i hodnocení zejména po č átku života žen v Č R p ř ítomnost dalších č len ů rodiny č i jiných známých nebo blízkých osob ze zem ě p ů vodu, kte ř í v Č R již delší dobu žijí. Existence fungujících rodinných vazeb p ř ináší p ř íchozím ženám materiální, finan č ní, emocionální a psychickou podporu i praktickou pomoc p ř i získávání informací, praktických rad, pomáhá ženám zorientovat se

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 9 v nové životní situaci a prost ř edí a zvládat problémy a p ř ekážky s tím spojené. Existence rodinného zázemí také p ř ispívá k vnímání hostitelské zem ě jako spole č nosti, ve které se cítí„doma“(Záv ě ry z výzkumu Na rovinu 2007). P ř ítomnost d ě tí v emigraci nebo narození dít ě te výrazn ě ovliv ň uje rozhodnutí z ů stat v Č R. Ukazuje se, že pevné rodinné zázemí p ř edstavuje silný integra č ní faktor a je jednou z nezbytných podmínek úplné integrace(Analýza p ř ístupu 2007). 3. Informovanost a vzd ě lávání Získání znalostí a orientace v nové zemi, která se vztahuje na kulturní a sociální systém (zvyky, normy, zp ů soby jednání, sociální vztahy), právní a institucionální systém, trh práce, systém zdravotní a sociální pé č e a zabezpe č ení a další sféry spole č enského života, je nezbytným p ř edpokladem k úsp ě šné integraci do hostitelské zem ě . Jaký je p ř ístup žen k informacím? Liší se jejich úrove ň a ší ř e znalostí a orientace v nové spole č nosti od muž ů migrant ů ? Mají p ř íchozí ženy a muži rovné p ř íležitosti v oblasti vzd ě lávání? Aktualizovaná Koncepce integrace cizinc ů (2006) zmi ň uje mezi tzv. cílenými specifickými opat ř eními vedoucí k dosažení cíl ů státní integra č ní politiky podporu v oblasti zlepšování orientace cizinc ů ve spole č nosti. Cílem státní integra č ní politiky je také zvýšit informovanost č eské majority, v č etn ě zástupc ů /ky ň institucí ve ř ejné správy. Obecn ě je nutné rozlišovat, jaké jsou možnosti p ř ístupu k informacím podle jednotlivých kategorií cizinc ů /nek souvisejících s podobou migrace a s jejich pobytovým statusem v Č R. Ve skupin ě žadatel ů /lek o azyl a azylant ů /tek je p ř ístup k informacím do ur č ité míry zajišt ě n více než u jiných skupin migrant ů /tek, které se nachází více v„izolaci“ od institucí a organizací nabízejících podporu cizinc ů m/kám a jsou spíše odkázáni na neformální a neinstitucionalizované zdroje(rodina, komunita, zprost ř edkovatelé pobytu a práce a další). Nicmén ě Státní integra č ní program na podporu integrace azylant ů /tek zahrnuje pouze nabídku bydlení, vzd ě lávání v č eském jazyce a č áste č n ě podporu zam ě stnanosti. A a č koliv v n ě kterých pobytových a integra č ních azylových st ř ediscích(z iniciativy Ministerstva vnitra ve spolupráci s NNO) a ve službách poskytovaných n ě kterými NNO jsou realizovány kurzy reálií a orientace ve spole č nosti(nap ř íklad na trhu práce), povinná a systematická nabídka v programu státní podpory integrace azylant ů /tek chybí. Vliv na následný pobyt v Č R má významn ě i skute č nost, jaké informace o cílové zemi mají migranti/ky p ř ed samotnou migrací. Z výzkum ů vyplývá, že ženy migrantky jsou celkov ě mén ě než muži informovány o podmínkách v cílové zemi, což m ů že za ur č itých podmínek vést k rizikovým jev ů m jako jsou obchod s lidmi, zneužívání č i nucená práce(Analýza p ř ístupu 2007: 54). Ekonomi č tí migranti/ky č erpají informace z neformálních rodinných, p ř átelských sítí nebo od budoucích zam ě stnavatel ů . Muži využívají spíše širší okruh p ř átel a rodiny, ženy se výrazn ě více soust ř edí na úzkou rodinu(a to zejména v p ř ípad ě žen mladších, pocházejících z vietnamských a č ínských komunit). M ů že jít o ženy, které jezdí do Č R za prací a získat zkušenosti, které vysílá rodina za blízkými p ř íbuznými, č i následují své manžele, kte ř í již v Č R pracují(tamtéž: 17-19).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 10 „P ř išla jsem sama, protože m ě la jsem tady kluka, a pak jsme se vzali tady.(…) Nep ř išla sem, kdyby on tady nebyl, p ř išla, protože on tady je.(…) To bylo tak, že on mi povídal:‘Tak víš co, tak p ř ijedeš sem a budeme tady.’ Jako on to vid ě l, jak tady se lidem žije a jak to je u nás. A já jsem ten p ř ehled nem ě la, tak on se rozhodl.“ Migrantka z Ukrajiny(Víznerová 2008) Ženy migrantky se potýkají s problém neznalosti a obtížného porozum ě ní spole č enskému a institucionálnímu systému Č R, který se m ů že výrazn ě lišit od zem ě p ů vodu migrantek. Vedle praktických informací nezbytných pro každodenní jednání a kontakt s ú ř ady, zam ě stnavateli apod., ženám chybí obecná orientace ve spole č enském a kulturním systému zahrnující normy, zp ů soby chování, komunikaci č i vztahy mezi lidmi. Absence nezbytných informací zt ě žuje p ř ístup ke službám i komunikaci v každodenním život ě . P ř ístup k informacím a orientaci v novém prost ř edí navíc komplikuje jazyková bariéra. „Not for woman it’s for everything, not only for because you are woman. That’s why because you are black and you are foreigner. Some office are good here. Why I study č eský jazyk because for office it’s very difficult for me to explain myself. And for my son. For school because nobody speak English in his school. So I have to learn.(…) The language and the system, Czech, because it’s different, is totally different and now I adapt to it and the language and the people. I never experience bad in my life with people in Czech, only in ú ř ad práce.“ 2 Azylantka ze Sierra Leone(Na rovinu 2007) Nedostate č ná, chyb ě jící č i nekonzistentní informovanost(týkající se nap ř íklad práv a povinností spojených s pobytovým statusem migranta/ky) jak na stran ě p ř íchozích, tak na stran ě č eské majority(zam ě stnavatelé, zástupci/kyn ě institucí ve ř ejné správy atd.) je jednou z p ř í č in diskrimina č ního a nerovného zacházení. Pro migranty/ky je i v p ř ípadech, kdy si jsou v ě domi svých práv a oprávn ě ní, č asto obtížné se takovémuto zacházení bránit. Nachází se apriori v pod ř ízené pozici a nerovném vztahu, zatímco zástupci/kyn ě č eské majority v ůč i nim uplat ň ují mocenský p ř ístup a jednání. V situacích jednání s institucemi se projevuje u n ě kterých žen i nízké sebev ě domí vyplývající mj. z navyklého zp ů sobu života ze zem ě p ů vodu(konkrétn ě : tradi č ní role žen a muž ů ve vztahu, kdy ženám je spíše ur č ena soukromá sféra, zatímco zodpov ě dnost, povinnosti a komunikaci ve vztahu k ve ř ejným institucím p ř ebírá muž apod.). Nedostatek sebed ů v ě ry ješt ě posiluje p ř ístup a jednání zástupc ů /ky ň č eské majority. Diskrimina č ní zacházení z jejich strany vyplývá z neinformovanosti, neznalosti a neporozum ě ní situaci migrant ů /tek a z toho vycházejících p ř edsudk ů a stereotypního vnímání cizinc ů /nek. V rozhovorech s migrantky/kami3 jsme narazily na jednu z úsp ě šných strategií migrant ů /tek, kterou uplat ň ují p ř i jednání a komunikaci s č eskou majoritou. Základním p ř edpokladem je 2 „Ne jen pro ženy, to je kv ů li všemu, ne jenom kv ů li tomu, že jsi žena. Je to proto, protože jsi č erná a jsi cizinka. N ě které ú ř ady jsou zde dobré. Studuji č eský jazyk, protože pro ú ř ady je velice t ě žké mi n ě co vysv ě tlit. A kv ů li synovi. Kv ů li škole, protože nikdo v jeho škole nemluví anglicky. Takže já se musím u č it.(…) Jazyk a systém, č eský, protože je odlišný, úpln ě odlišný a te ď já už jsem se p ř izp ů sobila systému a jazyku a lidem. Nikdy jsem nem ě la ve svém život ě špatnou zkušenost s lidmi v Č echách, jenom na ú ř adu práce.“ 3 Nap ř íklad výzkum EKS„Diskriminace azylant ů a azylantek v Č R z genderové perspektivy“.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 11 jejich vlastní orientace a znalost práv a povinností spojených s pobytovým statusem. Efektivní strategií je jednání založené na vlastní iniciativ ě a konkrétnosti požadavk ů (což práv ě p ř edpokládá mít dostate č né množství informací, znát základní legislativu, v ě d ě t kam se obrátit, na koho nebo na co se odkazovat atd.). „Ale už jsem prost ě v ě d ě la a znala, jak to b ě ží, a nikdy nežádala n ě co, jo, prosím vás n ě co. Vždycky žádala n ě co konkrétního. Jo, prosim vás, neznám, jak za ř ídit ten jako rodi č ovský p ř ísp ě vek, tak pomozte mn ě . Nevím, jak vypadají formulá ř e, prosím vás, ukažte mi to. Tak když položíš n ě jakou konkrétní otázku, tak vždycky dostaneš konkrétní odpove ď .“ Azylantka z B ě loruska(Krchová, Víznerová 2008) P ř ístup k informacím souvisí významn ě s genderovými rolemi a d ě lbou práce a zodpov ě dnosti v rodin ě imigrant ů . V rodinách s tradi č ní d ě lbou rolí(striktní odd ě lení soukromé a ve ř ejné sféry) ve vztahu má za následek omezený p ř ístup žen k informacím a ur č itou formu„závislosti“ na muži(Krchová, Víznerová 2008: 47). Pro nov ě p ř íchozí ženy je jedním ze zdroj ů pomoci a podpory v zorientování se v nové spole č nosti nebo nap ř íklad na trhu práce rodina, p ř íbuzní č i známí, kte ř í již v Č R delší dobu žijí. Využívaným zdrojem informací, podpory a pomoci jsou také NNO, a to zejména(nikoliv však výhradn ě ) v p ř ípad ě žadatel ů /lek o azyl a azylant ů /tek(a dále také sociální pracovníci/ce pobytových a integra č ních azylových st ř edisek). Vzd ě lávání Toto téma zahrnuje nejen problematiku vzd ě lávání v oblasti získávání informací o podmínkách života v nové zemi a v jazykových znalostech, ale rovn ě ž problematiku profesního vzd ě lávání č i rekvalifikace a uznávání p ů vodní kvalifikace a vzd ě lání ze zem ě p ů vodu. To úzce souvisí s možnostmi uplatn ě ní na trhu práce. P ř ekážky, které neumož ň ují další vzd ě lávání a zvyšování kvalifikace, jsou: jazyková bariéra, nízká motivace(zejména u pracovních migrant ů /tek), jiné priority(u azylant ů je na prvním míst ě bydlení, poté zam ě stnání, nakonec vzd ě lávání), nedostatek finan č ních prost ř edk ů na rekvalifika č ní kurzy(u azylant ů /tek), špatná informovanost imigrant ů /tek č i nerovnom ě rn ě rozložená sí ť NNO nabízejících vzd ě lávací služby na území Č R. Ekonomi č tí imigranti/ky, u kterých je hlavním cílem migrace do č asný pobyt za ú č elem finan č ního výd ě lku, se pohybují na sekundárním trhu práce, kde není vysoká kvalifikace pot ř eba, ani nejsou ke zvyšování kvalifikace ekonomicky ani jinak motivováni(Analýza p ř ístupu 2007: 36-37). U žen migrantek se více vyskytuje problém neuznání p ů vodní kvalifikace, ženy rovn ě ž mén ě než muži svou kvalifikaci využívají. To je zap ř í č in ě no segmentací trhu práce, kdy se ženy uplat ň ují v profesích, kde není specifická kvalifikace vyžadována, zejména v sektoru služeb (nap ř íklad úklidové práce)(Analýza p ř ístupu 2007: 56). Také v p ř ípad ě zvyšování vzd ě lání č i rekvalifikace se objevuje problém omezeného a znevýhodn ě ného p ř ístupu a p ř íležitostí v souvislosti s problematikou uspo ř ádání genderových rolí ve vztahu a rodin ě a rodi č ovskými závazky a zodpov ě dností.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 12 … protože jsme mysleli, že už tady budeme, on(manžel, pozn. aut.) dostal peníze na studium, což mi bylo slíbeno, že dostuduje on, budu studovat já, atd. Ale vyšlo tak, že dostudoval on, jsem z ů stala sama a bez všeho, s dít ě tem na krku. Bez skoro normálního vzd ě lání, protože nap ř íklad já jsem cht ě la chodit na angli č tinu a zase kdybych pracovala v práci celý den, tak nemáš č as, protože byl ješt ě malý, abych n ě kam odjela nebo tak na kursy chodila furt, to jsem nezvládala, nebo v ů bec.“ Migrantka z Ukrajiny(Víznerová 2008) U osam ě lých matek, samoživitelek, je v podstat ě nereálné dále se vzd ě lávat a ú č astnit se nap ř íklad rekvalifika č ních kurz ů . O své situaci vypráv ě la azylantka, která je nucena zkombinovat pé č i o dít ě s výd ě le č nou č inností(práce na č áste č ný úvazek), nemá možnost se však uplatnit ve své profesi, protože ji chybí požadovaná rekvalifikace v oboru na č eském trhu práce. „I don´t like my work because it´s cleaning, clean somebody house.(…) I make kade ř nice but they need me to go to school, to study how to do the European here, how to change the barva and how to do it. And this I have to study for this before I start working hairdresser salon here in Prague. So that’s way I chose cleaning jobs for now because they can’t take me anyway. For five hours, six hours I can’t because I take care of my son. So the cleaning I like it for now because I don’t have choice.“ 4 Azylantka ze Sierra Leone(Na rovinu 2007) 4. Jazyková integrace Znalost jazyka spole č nosti, do které se imigranti/ky cht ě jí za č lenit, je nedílnou sou č ástí celého procesu integrace. Jednou z priorit vládní Koncepce integrace cizinc ů je znalost č eského jazyka. V sou č asnosti však stát koncep č n ě zajiš ť uje pouze jazykové kurzy v rámci Státního integra č ního programu(SIP) ur č eného pro skupinu azylant ů /tek. Výuku od roku 2002 zajiš ť uje NNO Sdružení ob č an ů zabývajících se emigranty(SOZE). Z provedených výzkum ů 5 vyplývají zejména následující nedostatky konaných jazykových kurz ů : 1. Zajišt ě ní konání kurz ů se liší podle velikosti sídla. Ve v ě tších m ě stech je dosažitelnost kurz ů lepší než v malých obcích. O individuální form ě výuky nejsou azylanti/ky dostate č n ě informováni. 4 „Nemám ráda svoji práci, protože je to uklízení, uklízení n ěč ího domu.(…) Byla jsem kade ř nicí, ale nutí mne jít do školy, studovat, jak se to d ě lá tady v Evrop ě , jak m ě nit barvu a jak to v ů bec d ě lat. A toto já musím studovat p ř edtím než za č nu pracovat jako kade ř nice v salónu tady v Praze. Takže kv ů li tomu jsem si vybrala úklidovou práci pro te ď , protože mne stejn ě nikde nevezmou. Na p ě t hodin, na šest hodin nemohu, protože se musím starat o svého syna. Takže uklízení je te ď dobré, protože já nemám jinou volbu.“ 5 Projekt EKS„Diskriminace azylant ů a azylantek v Č R z genderové perspektivy“, Uherek, Z. 2005. Integrace azylant ů a efektivita státního integra č ního programu. Praha: Etnologický ústav AV Č R.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 13 2. Hodinová dotace není dosta č ující. V sou č asnosti probíhají skupinové kurzy v rozsahu 150 a individuální v rozsahu 100 hodin, což se ukazuje jako nedosta č ující. 3. Kurzy jsou vedeny po obecné linii znalosti jazyka, tedy znalosti pot ř ebné k b ě žnému dorozum ě ní. Chybí kurzy, které by umož ň ovaly zvládnout jazyk i ve specializovaných oblastech r ů zných odv ě tvích profesní aktivity, což vede k tomu, že i vysoce kvalifikovaní azylanti/ky pracují na nízkokvalifikovaných pozicích. 4. U kurz ů v rámci SIP se vyskytuje problém slabé motivace č ásti azylant ů – n ě kte ř í kurz v ů bec nenavšt ě vují, č ást z nich jej nedokon č í(Analýza p ř ístupu 2007:35). To lze vysv ě tlit mnoha d ů vody. Jedním z nich je skute č nost, že v rámci skupinových kurz ů (nap ř íklad t ě ch konaných v integra č ních azylových st ř ediscích) není zajišt ě no hlídání d ě tí po dobu výuky. Tato skute č nost p ř edem z ú č asti vy ř azuje ženy s malými d ě tmi, a to zvlášt ě v rodinách s tradi č ní d ě lbou rolí, kde výchova a pé č e o d ě ti je p ř ipisována ženám. Muži jsou naopak č asto p ř edem z ú č asti vylou č eni, protože se již v této dob ě (tedy krátce po ud ě lení azylu) snaží být ekonomicky aktivní. Č as konání kurzu se nep ř izp ů sobuje pracovní dob ě , která je navíc ve v ě tšin ě p ř ípad ů velice naddimenzovaná. 5. Kurzy jsou navšt ě vovány lidmi s r ů znou úrovní znalosti jazyka, což je demotivující a zpomaluje to výuku všech p ř ítomných.„N ě kte ř í respondenti z prostoru bývalého Sov ě tského svazu vyjád ř ili názor, že by bylo užite č né diferencovat kurzy také s ohledem na jazykové prost ř edí, ze kterého azylanti p ř išli. Respondenti, kte ř í mají za mate ř ský nebo dorozumívací jazyk n ě který ze slovanských jazyk ů , se u č í č eštinu rychleji a výuka m ů že probíhat náro č n ě ji než u student ů , kte ř í neznají žádný ze slovanský jazyk ů “(Uherek 2005:86). Otázkou stále z ů stává výuka č eského jazyka v dob ě podání žádosti o ud ě lení mezinárodní ochrany. Mnozí z dotazovaných6 uvád ě jí, že kdyby mohli n ě co v minulosti zm ě nit, aby se dnes cítili lépe integrováni, bylo by to práv ě studium č eského jazyka v dob ě č ekání na rozhodnutí o ud ě lení azylu. Je to totiž období, kdy žadatelé mají dostatek č asu na studium. Ne každý si toho je v ě dom a motivace k výuce neexistuje. Pro ekonomické imigranty existují kurzy, které po ř ádají neziskové organizace, které jsou vládou finan č n ě podporovány prost ř ednictvím grantových ř ízení. Jednodušší situaci mají v tomto p ř ípad ě lidé, kte ř í mají p ř edchozí vazby na Č eskou republiku a jejich vstupní možnosti jsou tak výhodn ě jší, nap ř íklad se rychleji zorientují na pracovním trhu. Č asto jsou mezi ekonomickými migranty lidé, kte ř í sv ů j pobyt zde chápou jako do č asnou záležitost a po delší č i kratší dob ě se vrátí zp ě t do zem ě p ů vodu.„Tito lidé č asto žijí v uzav ř ených, jazykov ě homogenních skupinách, kde vysta č í s mate ř ským jazykem. Kontakt s institucemi, se kterými je pot ř eba mluvit č esky, pak obstarávají zprost ř edkovatelské agentury“(Analýza p ř ístupu 2007:34) nebo t ř etí osoby. Taková praxe vede k závislosti na zprost ř edkovateli jakékoli služby a k naprosté izolaci osoby, která se v hostitelské zemi neumí domluvit. V takovém postavení se ocitají ženy migrantky, které jsou závislé na znalosti č eštiny svého manžela, což je v tradi č ních rodinách b ě žná praxe. Jak vyplývá z výzkumu, jde i o osoby z vietnamské č i ukrajinské komunity.„Imigranti/ky z jihovýchodní Asie č asto nepoci ť ují pot ř ebu u č it se jazyk v míst ě nového pobytu, protože žijí a pracují v uzav ř ených komunitách, takže ve v ě tšin ě situací vysta č í s mate ř ským jazykem a v p ř ípad ě nutnosti si najmou tlumo č níka“(Analýza p ř ístupu 2007: 35). 6 Projekt EKS„Diskriminace azylant ů a azylantek v Č R z genderové perspektivy“(výzkumu se zú č astnilo 15 žen a 14 muž ů ).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 14 Neziskové organizace po ř ádají kurzy č eského jazyka, které nejsou imigranty p ř íliš navšt ě vovány. Jedním z d ů vod ů je velká pracovní vytíženost ekonomických imigrant ů /ek. Ženy imigrantky7 velmi č asto vypovídaly, že aby byly schopné se uživit, musí pracovat v náro č ných podmínkách, na sm ě ny a velmi č asto po dobu, která p ř ekra č uje b ě žnou pracovní dobu. Na návšt ě vu jazykových kurz ů jim pak nezbývá č as. Stejn ě jsou na tom vietnamští živnostníci, kte ř í provozují obchody, jejich otvírací doba jim neumož ň uje kurzy navšt ě vovat. Ti pak ř eší situaci ze svých vlastních zdroj ů :„V ě tšina Vietnamc ů sice po svém p ř íchodu do Č R navšt ě vuje t ř ím ě sí č ní jazykové kurzy organizované krajany, kurzy však nevyu č ují kvalitní lekto ř i a ani nejsou k dispozici vhodné u č ební materiály, takže absolventi nejsou schopni jazyk aktivn ě využívat.“(Analýza p ř ístupu 2007: 35). Bylo by proto vhodné p ř i organizaci jazykových kurz ů zohled ň ovat pot ř eby a možnosti lidí, kte ř í tento kurz budou navšt ě vovat. Motivací pro lepší zvládnutí č eského jazyka by v budoucnu mohlo být zavedení p ř ísn ě jších zkoušek p ř i získávání povolení k trvalému pobytu, to však ukáže až praxe. Jazyk je základním prvkem pro integraci migrant ů /ek, nemožnost dorozum ě t se v b ě žných každodenních situacích vede k frustraci na obou stranách. Jak u p ř íchozích, tak na stran ě č eské majority mohou vznikat nep ř íjemné situace, kterým by bylo možné p ř edcházet. Na zkušenostech mnoha zemí Evropské unie se ukazuje, že nejefektivn ě jší zp ů sob výuky nov ě p ř íchozích je propojení jazykových kurz ů s praktickým výcvikem zam ěř eným na integraci na pracovní trh. U jazykových kurz ů je rovn ě ž výhodou, pokud jsou zakon č eny obecn ě uznávaným certifikátem, který je známý a respektovaný jak jazykovými institucemi, tak i zam ě stnavateli(Handbook on Integration for policy-makers and practitioners 2004). 5. Sociální a kulturní integrace Jak je již zmín ě no v úvodu, nejen legislativní a oficiální dokumenty vytvá ř ejí prost ř edí, do kterého se p ř íchozí integrují. Neformální vazby a kontakty s majoritní spole č ností vytvá ř í každodenní život migrant ů /ek. Migranti/ky s odchodem ze své zem ě p ů vodu č asto ztrácí vazby s širší rodinou, mnohdy se tu ocitají zcela sami. Ztráta p ů vodních sociálních vazeb je nenahraditelná a v novém prost ř edí se již nedají vytvo ř it vazby na stejných základech tak, jak si je ve svém prost ř edí tvo ř í každý z nás. Sociální sít ě , které si č lov ě k vytvá ř í celý sv ů j život, najednou z života migranta/ky mizí a ten/ta se ocitá v nové realit ě sám/a. Nová situace vede k pocit ů m osam ě losti a izolace od okolního sv ě ta. Podíváme-li se na tuto skute č nost z pohledu tradi č ního vnímání genderových rolí v rodin ě , je to žena, která vychovává a pe č uje o d ě ti, mnohdy bez kontakt ů s dalšími dosp ě lými osobami. Tento problém se kumuluje s problematikou komunika č ní bariéry z d ů vodu nedostate č né znalosti č eského jazyka a žena se tak nachází v izolaci, ze které se vystupuje jen obtížn ě . Respondentky výzkum ů , které m ě ly malé d ě ti samy uvád ě ly, že se celý den stýkají pouze se svými d ě tmi a s manželem, nic je tedy nenutí, aby se u č ily č esky, a i kdyby 7 Záv ě ry z výzkumu EKS Na rovinu(2007).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 15 samy cht ě ly, nemají k tomu p ř íležitost, nebo ť k sociálnímu kontaktu mají v pr ů b ě hu dne pouze minimální možnost. Zejména v muslimských spole č nostech je zvykem, že ženy tvo ř í samostatnou komunitu, sestry(švagrové) tráví p ř evážnou v ě tšinu dne spolu, spole č n ě va ř í, nakupují, vychovávají d ě ti. Pokud své p ů vodní prost ř edí opustí, jen t ě žko své dosavadní sociální kontakty nahrazují. Naproti tomu jsou ženy v nové životní situaci nuceny postarat se o d ě ti, které chodí do školy, komunikují proto se vzd ě lávacími za ř ízeními, s rodi č i spolužák ů svých d ě tí č i v rámci zájmových aktivit, které d ě ti navšt ě vují. Tyto sociální kontakty pak vytvá ř ejí nové sociální sít ě , ve kterých se rodina usazuje. M ě sto versus venkov Zajímavé je podívat se na tuto otázku pohledem teorie o typech spole č ností podle p ř evládajícího typu soudržnosti. Ferdinand Tonnies rozlišoval dva typy spole č ností Gesellschaft a Gemeinschaft. První z nich„ozna č uje spole č nosti, v níž jsou hlavní integra č ní vztahy formální, neosobní a smluvní“. Spole č nost typu Gemeinschaft„ozna č uje systém solidarity založený na podobnosti lidí a na pocitech vzájemné loajality. Jedná se o bratrství, v n ě mž mezi lidmi existují osobní a citov ě zabarvené vazby…“(Murphy 2001: 220). Dalo by se ř íci, že podle prvního typu funguje i pomoc p ř i integraci do nového prost ř edí ve v ě tších m ě stech, existuje široká nabídka služeb pro cizince poskytovaných nevládními neziskovými organizacemi, na druhou stranu život ve velkém m ě st ě /velkom ě st ě je anonymní, p ř átelé se tu získávají t ě žko, denn ě se tu č lov ě k setkává se stovkami neznámých osob. V menších m ě stech nebo na venkov ě nemají migranti/ky možnost využívat služby ve stejném rozsahu, jako je tomu ve v ě tších m ě stech, ale zase se tu denn ě setkávají se stejnými lidmi, rychle si vytvá ř í vazby na prost ř edí navazováním nových sociálních kontakt ů . Lidé se tu znají, což je pro nov ě p ř íchozího na jednu stranu velká výhoda, ze které plyne možnost neformální pomoci, na druhé stran ě „je tu vše víc vid ě t“, tedy i to, že se do m ě sta p ř ist ě hovali cizinci. V ě tšina migrant ů /ek se však domnívá, že mají šanci se nejlépe integrovat ve velkých m ě stech, ideáln ě v Praze.„Z výsledk ů šet ř ení vyplývá, že cizinci shledávají v novém prost ř edí nejvíce šancí v urbanizovaných centrech, v centrech spole č enského a hospodá ř ského d ě ní, kdežto majoritní spole č nost je spíše vytla č uje na periferii“(Uherek 2003: 333). Spokojenost s životem v Č R Jedním z faktor ů , který ovliv ň uje míru integrace do spole č nosti je spokojenost migrant ů s životem v hostitelské zemi. Výzkum8, který se zam ěř il na zjiš ť ování spokojenosti cizinc ů v Č R, se zabýval následujícími tématy: materiální spokojenost, privátní spokojenost a spokojenost s celkovým vývojem Č eské republiky. Nejvýše je hodnocena materiální spokojenost a naopak nejh ůř dopadla spokojenost s celkovým vývojem Č R.„Co se týká pohlaví, nebyly v úrovni spokojenosti dosažené v jednotlivých oblastech zjišt ě ny tak ř ka žádné rozdíly, pouze se situací v rodin ě jsou muži mén ě spokojeni než ženy“(Analýza p ř ístupu 2007: 42). Mezi další záv ě ry výzkumu pat ř í následující zjišt ě ní: • Pracovní imigranti jsou celkov ě spokojen ě jší než azylanti. Rozdíl však lze vysv ě tlit rozdílnou úrovní materiální spokojenosti a redukovaným životním stylem. • Více než polovin ě azylant ů jejich p ř íjmy nesta č í na kurzy zvyšující jejich kvalifikaci. • Práce v domácnosti jsou významným indikátorem integrace rodiny, jejího zabydlování v novém č eském domov ě , v ě nují se jim p ř edevším cizinky s trvalým pobytem. 8 Kvantitativní výzkum provedla spole č nost Ivana Gabala a zkoumaným vzorkem byli ekonomi č tí migranti z Vietnamu, Č íny, Ukrajiny, Ruska a azylanti. Výzkum zohled ň uje genderová aspekty(Analýza p ř ístupu 2007).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 16 Kulturní integrace Objektivní m ěř ítko blízkosti č i vzdálenosti kultur neexistuje a není možné ur č it, které z kultur jsou si bližší č i vzdálen ě jší. Nicmén ě jistá podobnost se dá zohled ň ovat p ř íbuzenstvím jazyk ů . Jedním z d ů kaz ů jsou odpov ě di azylant ů , kte ř í pochází ze stát ů bývalého Sov ě tského svazu na otázku, pro č si zvolili za svou cílovou zemi práv ě Č eskou republiku. Vysv ě tlením mnohdy bývalo práv ě to, že č eština a ruština jsou slovanské jazyky, a proto se domnívali, že i č eská kultura jim po p ř íchodu bude bližší, než kdyby se vydali nap ř íklad do N ě mecka č i Francie. Soužití s majoritní spole č ností Schopnost porozum ě ní se odráží i na vztazích s majoritní spole č ností. Dle výpov ě dí respondent ů je každodenní setkávání s č eskou majoritní spole č ností obvykle bezproblémové. Existují však p ř ípady xenofobního chování v ůč i migrant ů m/kám, které vycházejí z obecné neznalosti a p ř edsudk ů . Nej č ast ě jší d ů vody nevraživosti pak vycházejí z historických událostí(to platí zejména pokud jde o osoby ze stát ů bývalého Sov ě tského svazu, kdy obvykle není rozlišováno, zda diskriminovaná osoba je z Ruska č i státu, který byl stejn ě jako Č eskoslovenská republika pod vlivem SSSR) nebo z p ř ežívajících stereotyp ů . Úsp ě šnou cestou integrace je intenzivní kontakt s majoritní spole č ností prost ř ednictvím spole č ných aktivit, kterými mohou být spole č enské události, kulturní akce, sportovní aktivity, dobrovolné/ob č anské aktivity v míst ě bydlišt ě , v sousedství atd. „Velmi úsp ě šná integra č ní strategie je integrace prost ř ednictvím sportu. O schopné sportovce je zájem bez ohledu na zemi p ů vodu. Je pozoruhodné, jak rychle v lokálních komunitách adaptovali zahrani č ní model, že lokální komunitu m ů že reprezentovat sportovec jakéhokoli p ů vodu. V sou č asné dob ě se mezinárodní složení týmu považuje za prestižní i v sout ě žích na nejnižší úrovni. Integrace do lokálních spole č ností prost ř ednictvím za č len ě ní do kolektivu sportovc ů byla p ř i výzkumech mnohokrát zmi ň ována. Jiná forma integrace do lokálních struktur je prost ř ednictvím nabídky vyhledávaných dovedností nebo zboží majoritnímu obyvatelstvu. Práv ě ř emeslníci, autodopravci, obchodníci č asto zaplní v lokální spole č nosti d ů ležitou niku a z profesní úrovn ě postupn ě dochází k p ř átelským kontakt ů m s majoritním obyvatelstvem, i když tato cesta je n ě kdy zdlouhavá. Mén ě č astá je integrace prost ř ednictvím zájmové č innosti nebo um ě lecké č innosti, p ř esto existují pozitivní p ř íklady nap ř íklad v oblasti um ě lecké fotografie“(Uherek 2003: 343). Úrove ň integrace do lokálních struktur, vytvá ř ení spole č enství, kde je napl ň ována myšlenka multikulturní spole č nosti, je úkol, který je do budoucna velkou výzvou, nejen pro migranty/ky, ale i pro majoritní spole č nost na všech jejích úrovních.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 17 6. Zdravotnictví a p ř ístup k léka ř ské pé č i Zdravotní pojišt ě ní P ř ístup ke zdravotnímu pojišt ě ní mají v Č eské republice všichni legální migranti/ky. Jeho zajišt ě ní a zajišt ě ní léka ř ské pé č e se liší podle pobytového statusu, tedy podle toho, na jakém základ ě migranti/ky získávají povolení k pobytu. Nejmén ě problematické postavení mají cizinci s trvalým pobytem. Ve chvíli, kdy cizinec získá trvalý pobyt, je podle odstavce§ 73 zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinc ů za ř azen do registru pojišt ě nc ů všeobecného zdravotního pojišt ě ní. Dostupnost zdravotní pé č e se tedy teoreticky neliší od majoritní spole č nosti. Stejná situace nastává u osoby, které byl ud ě len azyl a která je hlášena v Č R k trvalému pobytu(Jelínková 2007: 3). Migranti/ky pobývající na území Č eské republiky legáln ě , mají povinnost uzav ř ít zdravotní pojišt ě ní, ze kterého je následn ě hrazena p ř ípadná léka ř ská pé č e. Podle typu pobytu mají migranti/ky možnost uzav ř ít se zdravotní pojiš ť ovnou bu ď ve ř ejné, nebo smluvní zdravotní pojišt ě ní. K ve ř ejnému zdravotnímu pojišt ě ní mají p ř ístup pouze migranti, kte ř í mají povolení k trvalému pobytu nebo p ř echodnému pobytu na základ ě pracovního povolení (zam ě stnanecký pom ě r u zam ě stnavatele se sídlem na území Č R), azylanti/ky, žadatelé/ky o azyl a cizinci s vízem za ú č elem do č asné ochrany nebo za ú č elem strp ě ní pobytu. Smluvní zdravotní pojišt ě ní je komer č ní produkt, který umož ň uje č erpat zdravotní pé č i i osobám, které se na území Č R zdržují pouze p ř echodn ě č i krátkodob ě (a nemají zam ě stnanecký pom ě r u zam ě stnavatele se sídlem na území Č R). Migranti/ky, kte ř í nespl ň ují podmínky pro ú č ast na ve ř ejném zdravotním pojišt ě ní, mohou uzav ř ít smluvní zdravotní pojišt ě ní u Všeobecné zdravotní pojiš ť ovny(VZP) a u vybraných komer č ních pojiš ť oven. S ohledem na rozsah pé č e hrazené z pojišt ě ní, se uzavírá bu ď krátkodobé smluvní zdravotní pojišt ě ní(na neodkladnou pé č i) nebo dlouhodobé, komplexní smluvní zdravotní pojišt ě ní. Komplexní smluvní zdravotní pojišt ě ní lze uzav ř ít pouze u VZP; volba pojiš ť ovny v Č R tedy není v tomto p ř ípad ě možná. Pojišt ě ní vzniká na základ ě uzav ř ení smlouvy a ke dni, který smlouva stanoví. Sazba pojistného je vyšší než minimální pojistné p ř i ú č asti na ve ř ejném zdravotním pojišt ě ní a pojišt ě ní kryje užší rozsah zdravotní pé č e než ve ř ejné zdravotní pojišt ě ní. Dlouhodobé smluvní zdravotní pojišt ě ní se uzavírá s osobami, které nejsou starší 70 let, na základ ě vstupní léka ř ské prohlídky v pojiš ť ovnou ur č eném zdravotnickém za ř ízení. Výše pojistného je závislá na v ě ku a pohlaví žadatele, což m ů žeme chápat jako diskriminující, p ř i aplikaci zásad rovnosti pohlaví by vy č íslená č ástka pro muže a ženy m ě la být stejná. Jistou komplikací je, že ne všechna zdravotnická za ř ízení poskytují pé č i na základ ě dlouhodobého smluvního pojišt ě ní. Ve ř ejný seznam zdravotnických za ř ízení, která tak č iní je k dispozici na všech okresních pobo č kách VZP. Smluvní pojišt ě ní je pro mnoho cizinc ů z finan č ních a n ě kdy i zdravotních d ů vod ů nedostupné. A i když jej platí, setkávají se s odmítnutím na stran ě léka ř e(Tollarová 2006: 48). „To pojišt ě ní(…) je to dost drahé, zvlášt ě pro cizince, a i když zjistíte, jestli ten doktor má smlouvu s VZP, telefonicky si to ov ěř íte, p ř ijdete tam se zelenou karti č kou a oni ř eknou:‘Jo, ale tuto karti č ku nebereme.’“(Viliana)(Tollarová 2006: 48)

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 18 V p ř ípad ě narození dít ě te je situace nejednozna č ná, pro narozené dít ě je nutné sjednat smluvní pojišt ě ní, nicmén ě rozhodnutí dít ě pojistit je zcela v kompetenci pojiš ť ovny, která jej po absolvování vstupní prohlídky pojistit nemusí. Jiná je situace u migrant ů /ek s trvalým pobytem, u azylant ů /tek, žadatel ů /lek o mezinárodní ochranu, u cizinc ů s vízem za ú č elem strp ě ní pobytu a za ú č elem do č asné ochrany, kdy dít ě spl ň uje podmínky ve ř ejného pojišt ě ní a náklady hradí stát. Vylou č ením z ve ř ejného zdravotního pojišt ě ní jsou cizinci, jichž se to týká, vedeni ke dv ě ma ř ešením: bu ď si koupí úrazové pojišt ě ní, které je levn ě jší, cizinecké policii sta č í, ale nepokrývá nic jiného než úraz. Nebo se nepojistí v ů bec a budou hradit léka ř ské ošet ř ení v hotovosti p ř i každé návšt ě v ě léka ř e. To je v principu možné, ale n ě kte ř í respondenti uvád ě li, že se v takových p ř ípadech setkali s odmítáním a neochotou zdravotnického za ř ízení je ošet ř it. „Goranka: Dcera taky nem ě la pojišt ě ní… se n ě ják ř ízla, krvácela. Tak jsme let ě li do Motola, na pohotovost a ona tam málem vykrvácela. Já jsem tam úpln ě šílela. Já jsem se tam normáln ě pohádala na tý pohotovosti, protože nem ě la pojišt ě ní, tak samoz ř ejm ě , že to zaplatím, že jde o život, že je to opravdu akutní. Prosím Vás, oni nabírali lidi, který p ř išli po nás, nabírali furt, my jsme furt museli č ekat. Sofie: Protože jste byli cizinci? Goranka: Ano, na sto procent. I když to zaplatíte, po č kejte, nemáte kartu pojiš ť ovny, co si myslíte jen tak p ř ijít, já jsem byla úpln ě šílená z toho.“(Tollarová 2006: 49) Negativní p ř íhody s poskytováním zdravotní pé č e mají respondenti, kte ř í pobývali v Č R na vízum a nejsou z rozvinutých zemí(Tollarová 2006: 49). Poskytování léka ř ské pé č e Jak uvádí„Pr ů vodce systémem zdravotní pé č e Č eské republiky“(2004), pé č e o zdraví je v Č R založena na následujících principech: solidarita, vysoký podíl samosprávy, více zdrojové financování s p ř evažujícím podílem ve ř ejného zdravotního pojišt ě ní, svobodná volba léka ř e, zdravotnického za ř ízení, svobodná volba zdravotní pojiš ť ovny v rámci systému ve ř ejného zdravotního pojišt ě ní, stejná dostupnost poskytovaných služeb pro všechny pojišt ě nce. Z výše uvedeného vyplývá, že n ě které zásady se n ě kterých skupin migrant ů /ek netýkají, nap ř íklad žadatelé o azyl nemají možnost svobodné volby léka ř e č i zdravotnického za ř ízení. Osoby, které se podílejí na ve ř ejném zdravotním pojišt ě ní mají p ř ístup ke zdravotní pé č i bezplatn ě , tedy za stejných podmínek jako ob č ané Č R. P ř i vedení rozhovor ů , které jsme v rámci realizovaných výzkum ů 9 uskute čň ovaly, jsme se též ptaly na témata spjatá s léka ř skou pé č í. Z t ě chto rozhovor ů vyplývá, že se ženy nepotýkají s vážnými problémy, které by pramenily z n ě jakého legislativního opat ř ení. Nep ř íjemnosti, se kterými se naše respondentky setkávaly, pramenily spíš z genderov ě č i kulturn ě nesenzitivního jednání a šlo o nep ř íliš č asté p ř ípady. U migrant ů reáln ě funguje tzv.„efekt zdravého migranta“. Jak výzkumy ukazují, migranti navšt ě vují léka ř e mén ě než zástupci majoritní spole č nosti. Tento fakt lze vysv ě tlit jednak tím, že náro č nou cestu migrace č asto podstupují zdatn ě jší a zdrav ě jší jedinci, jde o lidi, kte ř í netrpí chronickým onemocn ě ním, léka ř e tedy navšt ě vují mén ě č asto. Dalo by se tedy ř íci, že do 9 Výzkum EKS„Diskriminace azylant ů a azylantek v Č R z genderové perspektivy“, výzkum EKS Na rovinu (2007).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 19 Č eské republiky p ř icházejí migranti/ky, kte ř í se cítí být zdraví a léka ř skou pomoc vyhledávají podstatn ě mén ě než ob č ané Č R. Situace se však s délkou pobytu u n ě kterých z nich m ě ní. Vzhledem k tomu, že ženy jsou ekonomicky nuceny vykonávat fyzicky náro č nou práci, č asto v nep ř íliš dobrých podmínkách, velmi rychle se jejich zdravotní stav zhoršuje a p ř echází do trvalých zdravotních problém ů . Jak vypov ě d ě la jedna z dotazovaných respondentek našeho výzkumu,10 její zdravotní stav se významn ě zhoršil po té, co pracovala na sm ě ny, které mnohdy p ř esahovaly rámec standardní pracovní doby, pracovala ve vlhkém a studeném pracovním prost ř edí. Z výzkumu, který provedl Institut zdravotní politiky a ekonomiky v roce 200111 vyplývá, že jednou z nejzraniteln ě jších skupin v p ř ístupu ke zdravotní pé č i je komunita ukrajinských ekonomických migrant ů . Bylo zjišt ě no, že tato skupina je nejh ůř e informována o fungování č eského zdravotnického systému. Ukrajinští migranti/ky se č asto stávají ob ěť mi falešných pojiš ť oven a pohybují se v takovém pracovním prost ř edí, ve kterém č asto dochází k pracovním úraz ů m. Nejvýznamn ě jším problémem v oblasti zdravotnictví se jeví nedostate č ná informovanost migrant ů /tek o fungování systému poskytování zdravotní pé č e v Č R, z této neinformovanosti plynou situace, které migrant ů m/kám znep ř íjem ň ují život v novém prost ř edí. Jedním z pokus ů , jak situaci ř ešit, je jednak vydání informa č ní p ř íru č ky pro cizince12 a dále existence centrálního informa č ního systému(H.E.L.P.), který je provozován Léka ř ským informa č ním centrem. V praxi jsou ale migranti/ky neinformováni a po p ř íchodu do Č R se v systému zdravotní pé č e orientují velmi t ě žko. 7. Ekonomická integrace: pracovní život migrantek v Č R V následujícím textu se zam ěř íme na pracovní život žen migrantek v Č eské republice, na ekonomickou integraci, která p ř edstavuje významnou sou č ást spole č enské integrace p ř íchozích. Obecn ě p ř edstavíme postavení migrant ů a migrantek na č eském trhu práce, jaké jsou jejich p ř íležitosti k pracovnímu uplatn ě ní a na jaké bariéry v této oblasti naráží. Ukážeme specifika pracovní integrace žen migrantek, jak vnímají své postavení, jaké jsou jejich zkušenosti p ř i hledání práce a p ř i pracovním uplatn ě ní. Podstatné také je, jaký význam ženy v emigraci a v rámci procesu integrace p ř ikládají placenému zam ě stnání, jaký vztah mají k práci, a zda dochází k prom ě nám v jejich postojích pod vlivem(nejen) zkušenosti migrace a k prom ě nám genderových rolí v jejich rodinách a vztazích v souvislosti s pracovním uplatn ě ním žen a muž ů a vstupem žen na pracovní trh. 10 Výzkum EKS Na rovinu(2007). 11 Zdravotní stav a pé č e o zdraví ob č an ů bývalého SSSR, pobývajících dlouhodob ě v Č R a ob č an ů Č R. 2004. Kostelec nad Č ernými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky. 12 Pr ů vodce systémem zdravotní pé č e Č eské republiky. Informa č ní p ř íru č ka pro cizince. 2004. Kostelec nad Č ernými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 20 Ú č ast na trhu práce a ekonomická sob ě sta č nost, jak vyplývá nap ř íklad z kvalitativního šet ř ení Na rovinu(2007), je pro mnohé ženy velmi d ů ležitá. Zd ů raz ň ují význam placené a legální práce a považují ji za podstatnou sou č ást úsp ě šné integrace cizinc ů /nek do majoritní spole č nosti. Práce pro ženy p ř edstavuje nejen prost ř edek k obživ ě , ale také prost ř edek k ekonomické nezávislosti a umož ň uje jejich samostatnost. Mít vlastní p ř íjem ženy zd ů raz ň ují také v souvislosti s odmítáním závislosti na pomoci a podpo ř e ze strany státu. Tento aspekt se projevuje zejména ve skupin ě azylantek, které zažily období nejistoty a pasivního č ekání v období žádání o azyl(období s omezenými p ř íležitostmi k ekonomické aktivit ě , ob dobí závislosti na podpo ř e se strany státu) a získání azylu pro n ě p ř edstavovalo za č átek nového„normálního“ života, jehož je práce d ů ležitou sou č ástí. „…já tu práci považuju za nejlepší zp ů sob za č len ě ní do spole č nosti zaprvé a zadruhé peníze jako potvrzení své samostatnosti, své schopnosti jako ženy, své schopnosti stát na nohou, je to mnoho t ě ch význam ů , ta práce má mnoho význam ů pro nás b ě žence, pro jakéhokoliv č lov ě ka a pro nás pro b ě žence obzvláštní.“ Azylantka z Č e č enska(Na rovinu 2007) Oblast ekonomické integrace a zam ě stnání pat ř í mezi oblasti, ve které se migranti/ky nachází v nerovném postavení. Subjektivní vnímání své pozice ve spole č nosti jako nerovné ve srovnání s č leny/kami majoritní spole č nosti vyjad ř ují migranti/ky v ř ad ě realizovaných výzkumných šet ř ení zam ěř ených na tuto cílovou skupinu. Migranti/ky(ženy i muži) se musí vyrovnávat nejen s problémem ekonomické nerovnosti a s problémem nerovné distribuce hmotných a nehmotných statk ů (p ř ístup ke zdroj ů m, službám, oprávn ě ní apod.), ale zárove ň s(z)neuznáním, neúctou, ponižováním a stereotypním vnímáním cizinc ů /nek, což z nich č iní jedince s druho ř adným statusem(Klva č ová 2007: 59-60). Tyto zkušenosti popisují zejména migranti/ky z t ř etích zemí p ů vodu, lidé pocházející z východních zemí13. Popsané postavení migrant ů /tek na trhu práce a ve spole č nosti obecn ě vypovídá o skute č nosti, že v Č R se vytvo ř ily ur č ité kategorie migrant ů , které je kvalifikují na ur č ité pozice na trhu práce a vyman ě ní se z této pozice(„imigrant z Východu“) nemusí být jednoduché(Grygar, Č an ě k, Č erník 2006: 17). Ukazuje se, že ani dlouholetý pobyt v Č R a zm ě na právního postavení nemusí vést ke zlepšení pozice na trhu práce a pracovní mobilit ě (nap ř íklad získání povolení k trvalému pobytu, které p ř ináší právní postavení na trhu práce tém ěř totožné s ob č any Č R). Na postavení migranta/ky na č eském trhu práce a jeho/její pracovní mobilitu má dále vliv také motivace a realizace migrace s následnou administrací pobytu, sociální a kulturní kapitál imigranta/ky, znalost č eského jazyka a p ř íbuzenské závazky, rodi č ovství a gender (Grygar, Č an ě k, Č erník 2006). Kategorie genderu se mj. projevuje p ř i segmentaci trhu práce. P ř etrvává tradi č ní genderová d ě lba práce, v ur č itých sektorech a pracovních pozicích p ř evládají ženy, v jiných muži 13 Výzkumy ve ř ejného mín ě ní poukazují na spíše negativní vnímání Ukrajinc ů , Vietnamc ů a Rus ů v Č R(Grygar, Č an ě k, Č erník 2006: 17).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 21 (p ř i č emž feminizované obory jsou v ě tšinou výrazn ě h ůř e placené). Ješt ě více se situace problematizuje v p ř ípad ě migrant ů /tek, kte ř í napl ň ují poptávku sou č asných ekonomik po nekvalifikované a levné práci, která se ve velké mí ř e odehrává v rámci šedé ekonomiky, na sekundárním nebo nelegálním trhu práce, mimo kontrolu státu, bez jakéhokoli sociálního zabezpe č í, zdravotního pojišt ě ní, ochrany proti diskriminaci a porušování lidských práv. „Genderové nerovnosti jsou tak dále posilovány t ř ídními, etnickými, národnostními a rasovými nerovnostmi a útlak žen je reprodukován prost ř ednictvím genderové a rasové d ě lby práce“(Uhde, Víznerová 2006). Mezi tyto nekvalifikované a finan č n ě nízce ohodnocené práce žen migrantek pat ř í i nájemní pe č ovatelská práce a placená práce v domácnostech. Tento globální fenomén najímání žen migrantek jako pe č ovatelek(pe č ujících o d ě ti, staré nebo nemocné osoby), které nahrazují nedostate č nou ve ř ejnou pé č i, nebo pomocnic v domácnosti je možné vysledovat i v Č R. Placená pé č e p ř edstavuje jednu z forem nejistého, málo placeného a flexibilního zam ě stnání č asto bez základního sociálního zabezpe č ení a zdravotního pojišt ě ní. Z d ů vod ů nižších finan č ních náklad ů „zam ě stnavatel ů “ i komplikovaného získání pracovního povolení se tato práce č asto odehrává na nelegálním pracovním trhu(Uhde 2008). Genderové nerovnosti a diskriminace z d ů vodu pohlaví se projevuje ve vstupu na trh práce (nap ř íklad diskrimina č ní inzeráty nebo p ř ijímací pohovory) a v zam ě stnání v oblasti odm ěň ování nebo diskriminace p ř i výkonu rodi č ovských povinností. Mezi muži migranty a ženami migrantkami existují výrazné p ř íjmové nerovnosti. Výzkum, jehož cílovou skupinou byli ekonomi č tí migranti/ky z Č íny, Vietnamu, Ruska a Ukrajiny(tj. nejpo č etn ě jší skupiny cizinc ů /nek z t ř etích zemí na území Č R) zjistil, že ženy na pozici zam ě stnanky ň vyd ě lávají o 3500 korun mén ě než muži. Rozdíl p ř íjm ů mezi pohlavími existuje i na n ě kterých obdobných pracovních pozicích(Analýza p ř ístupu 2007: 46). Fyzicky t ě žká práce, podmínky a pracovní doba v nekvalifikovaném zam ě stnání mají negativní dopady na zdravotní stav žen. D ů sledkem je, že ženy se stávají „nezam ě stnatelnými“. Vzhledem k znevýhodn ě nému postavení cizinc ů /nek na č eském pracovním trhu a existujícím bariérám nemají č asto možnost uplatnit se v jiných pozicích. Nabízená volná pracovní místa v manuálních profesích, v nep ř íznivých a náro č ných pracovních a č asových podmínkách(nap ř íklad práce na sm ě ny) musejí odmítat a z ů stávají dlouhodob ě nezam ě stnané. Specifická situace týkající se pracovních p ř íležitostí je ve skupin ě žadatel ů /lek o mezinárodní ochranu(azyl). Legislativa nastavuje podmínky pro jejich ekonomickou aktivitu – žadatelé/ky první rok od podání žádosti o ud ě lení mezinárodní ochrany nemohou pracovat. Tato skute č nost má ř adu negativních d ů sledk ů (a její dopady se projevují i v budoucím život ě žadatel ů /lek v hostitelské zemi- v p ř ípad ě ud ě lení azylu): nelegální zam ě stnávání, které má č asto podobu vyko ř is ť ování a zneužívání žadatel ů /ek, ztráta pracovních návyk ů , nemožnost získat pracovní praxi na č eském trhu práce, omezená komunikace a kontakt s č eskou majoritou, nízká motivace vzd ě lávat se v č eském jazyce, tíživá ekonomická a sociální situace žen a jejich rodin. Výsledky sociologického pr ů zkumu v rámci projektu„Pro č mají z ů stat stranou?-Komplexní využití potenciálu žadatel ů o azyl“(realizovaného v letech 2005 až 2006, 184 respondent ů /tek v ř ízení o mezinárodní ochranu déle než 1 rok) poukazují na problematické

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 22 podmínky pro pracovní uplatn ě ní žadatel ů /lek o azyl(výsledky nejsou kategorizovány podle pohlaví): 46% respondent ů /tek se necítí dob ř e informováno o legislativ ě , 89% hledalo práci p ř ed koncem ro č ní omezující lh ů ty, 76% nalezlo práci p ř ed koncem ro č ní omezující lh ů ty, 62 % by p ř istoupilo na nelegální zam ě stnání, 83% respondent ů uvedlo, že má zkušenost s ilegální prací(Prezentace AEC). Žadatelé/ky č asto pracují nelegáln ě za velmi nevýhodných pracovních podmínek(nap ř íklad dlouhá pracovní doba, nízké finan č ní ohodnocení). Zam ě stnávání prost ř ednictvím agentur (tzv. klient ů ) vede k zneužívání migrant ů a migrantek jako levné pracovní síly nebo k vyko ř is ť ování. „…když jsme byli ješt ě jako žadatelé, v tu dobu nešlo, jako byli žadatelé azylu… stejn ě d ě lali jsme na č erno, na za č átku jsem d ě lala osmnáctky, já jsem nev ě d ě la v ů bec, co to je, a když d ě láš osmnáctky a d ě láš normáln ě , jo tu ubytovnu máš n ě kde p ě t minut chodby od fabriky, p ř ijdeš, spadneš do postele, a pak zase od rána. Jazyk neznáš, nic neznáš, 20 dní jsme odpracovali, nedostali žádnou korunu.“ Azylantka z Arménie(Na rovinu 2007) 8. Neregulérní migrace a nelegální práce Problém nelegální, neboli neregulérní migrace je v Č eské republice ř ešen relativn ě krátkou dobu. P ř ed rokem 1989 byly hranice státu neprodyšn ě uzav ř ené jakýmkoliv nežádoucím tok ů m migrace, a ť ven č i dovnit ř území. V oblasti neregulérní migrace rozeznáváme dv ě skupiny osob. Lidé bu ď p ř ekra č ují hranice bez pot ř ebných doklad ů a na území Č eské republiky tak již nelegáln ě vstupují, nebo migrant/ka na území republiky vstupuje legáln ě , ale v pr ů b ě hu svého pobytu zde o pot ř ebné doklady p ř ichází a jeho/její pobyt se stává neregulérní. „Ztráta platnosti dokument ů a s ní související p ř esun p ř ist ě hovalce do kategorie ilegální imigrant se d ě je na základ ě dobrovolného strategického rozhodnutí nebo mimovoln ě . V prvním p ř ípad ě imigrant zám ě rn ě neobnoví platnost svých dokument ů , k č emuž m ů že být veden ř adou d ů vod ů (nap ř íklad n ě kte ř í imigranti necht ě jí investovat č as a peníze do nejistého administrativního procesu, jiní po č ítají s brzkým návratem). Ve druhém p ř ípad ě je deregularizace pobytu imigranta nezám ě rná. Stává se, že neznalost zákon ů uvede cizince do situace, kdy není schopen své dokumenty ř ádn ě obnovit, v horším p ř ípad ě se stane ob ě tí d ů v ě ry v poskytovatele práce, který mu p ř islíbil ř ádné zajišt ě ní dokument ů , ale slib nedodržel. Motivem m ů že být nap ř íklad snaha o posílení vazeb závislosti p ř ist ě hovalce na zam ě stnavatele nebo na prost ř edníka práce“(Hofírek, Nekorjak 2008:10).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 23 Podle výzkumu, který mezi neregulérními migranty provedli poskytovatelé poradenských služeb, je ve skupin ě neregulérních migrant ů významná skupina neúsp ě šných žadatel ů o azyl.14 Dopad neregulérního pobytu na soukromý život migrant ů /migrantek Neregulérní pobyt má vliv na ř adu rodinných situací, které ovliv ň ují život v soukromé sfé ř e. Jde nap ř íklad o nemožnost uzavírání manželství, z č ehož plynou pro rodinu možné komplikace p ř i ř ešení r ů zných životních situací. Dalším významným problémem je pak ur č ování otcovství. V souvislosti s genderovou problematikou je nutné poukázat zejména na fakt, že ženy cizinky, které pobývají na území Č eské republiky nelegáln ě , se ocitají ve svízelné situaci, pokud se rozhodou mít č i nemít dít ě . Ani jedna z variant není pro t ě hotnou ženu nijak optimistická. Tuto skute č nost komentuje v textu„Když se dít ě nehodí“ M. Jelínková:„Ve chvíli, kdy žena bez pobytového oprávn ě ní zjistí, že je t ě hotná, nenabízí jí sou č asný zdravotní systém reál nou možnost porodu ani interrupce, a to ani v p ř ípad ě , kdy je žena schopná za všechny úkony zaplatit tržní ceny.“(Jelínková 2008: 42). Žen ě , která dít ě chce porodit, nezbývá nic jiného než požádat o azyl, nebo rodit doma s pomocí porodní asistentky, která nejen že pom ů že s porodem, ale vy ř ídí i pot ř ebné dokumenty pro narozené dít ě . Jak ale autorka sama uvádí, není informace o této možnosti mezi cizinkami p ř íliš rozší ř ená, proto je v praxi málo využívaná. Pokud p ř ijde t ě hotná žena porodit do nemocnice, existuje reálná možnost, že jí nemocnice nahlásí cizinecké policii, a č koliv jim zákon takovou povinnost neukládá. V Č eské republice dosud platí zákon, který nedovoluje provést interrupci žen ě , která se na území zdržuje p ř echodn ě . Pro ženy, které tu žijí nelegáln ě , je tedy šance na legální provedení interrupce nulová. Uchylují se tak k variant ě , kdy je zákrok proveden neodborn ě , a žena tak vážn ě ohrožuje své zdraví. Za sou č asné situace je pro ženu žijící v Č R bez pot ř ebných doklad ů t ě hotenství, a ť již cht ě né č i necht ě né, velmi komplikovanou situací, která v mnohých p ř ípadech vede k tajným porod ů m doma s nejistým osudem novorozenc ů , kte ř í v nejlepším p ř ípad ě za č ínají sv ů j život bez totožnosti. Dalším významným problémem, který zasahuje do rodinného života rodin s neregulérním pobytem je školní docházka d ě tí. A č koliv je od 1. ledna 2008 v platnosti zákon, který nov ě uvádí, že p ř ístup k základnímu vzd ě lání mají bez p ř ekážek i cizinci ze t ř etích zemí, č ímž se sjednotila č eská legislativa s mezinárodní Úmluvou o právech dít ě te, která ř íká, že základní vzd ě lání má být dostupné pro všechny d ě ti. V praxi je situace taková, že ř editelé/ky škol požadují po d ě tech cizinc ů , aby dokládaly oprávn ě nost pobytu, z č ehož vyplývá, že s návšt ě vou školy se rodiny vystavují riziku odhalení a z n ě ho plynoucích následk ů . Pracovn ě -právní ochrana neregulérních migrant ů /migrantek Neoprávn ě ný pobyt migrant ů /ek v Č R s sebou č asto logicky nese i neoprávn ě né zam ě stnávání osob. Neregulérní zam ě stnávání je jednou z cest, jak ř ešit legislativn ě omezený p ř ístup na pracovní trh a také vlastní zam ě stnatelnost, protože struktura p ř íležitostí migranty sm ěř uje na sekundární trh práce a do sféry šedé ekonomiky.„Motivace neregulérn ě 14 Výzkum v rámci projektu„Regularizace jako jeden z prost ř edk ů boje proti nelegální migraci.“ Výzkumu se zú č astnilo 207 respondent ů (v ě tšina muž ů )(Jelínková 2008).

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 24 zam ě stnávat imigranty má n ě kolik zdroj ů . Neregulérní zam ě stnávání snižuje náklady podnikatel ů na pracovní sílu tím, že jim šet ř í prost ř edky na da ň ové odvody sociálního a zdravotního pojišt ě ní. Navíc zam ě stnavatel není díky neexistenci pracovní smlouvy nucen dodržovat p ř edpisy vyplývající ze zákoníku práce“(Hofírek, Nekorjak 2008:12). Pro zam ě stnance/kyn ě ovšem tato situace znamená, že pracují č asto ve velmi tristních pracovních podmínkách, bez smluvního ošet ř ení a bez zdravotního a sociálního pojišt ě ní. Rizik ů m spojených s odhalením se lze vyhnout na základ ě outsourcingu15 a p ř enesením zodpov ě dnosti za neregulérní práci na firmy migrant ů . V realit ě stále z ů stává evidentní fakt, že za nelegální zam ě stnávání jsou perzekuováni p ř edevším sami cizinci, zam ě stnavatelé pouze v menší mí ř e. Možná i proto je„práce na č erno“ u zam ě stnavatel ů stále tak oblíbená, nebo ť postihy, které z p ř ípadného odhalení plynou, zdaleka nepokrývají ušet ř ené náklady na mzdy, zdravotní a sociální pojišt ě ní.„Neregulérní pracovní migrace vyjad ř uje nesoulad mezi v podstat ě neomezenou zásobou pracovní síly imigrant ů , trvalým zájmem zam ě stnavatel ů o (neregulérní) pracovní sílu imigrant ů a omezeními, která uplat ň ují p ř ijímací zem ě v ůč i ur č itým skupinám p ř ist ě hovalc ů . Integra č ní politika Č eska je v tomto sm ě ru teprve na za č átku a nástroje za č len ě ní imigrant ů z ekonomicky mén ě vysp ě lých t ř etích zemí bez trvalého pobytu nejsou dostate č né, pokud tedy ovšem za žádoucí stav integra č ní politiky Č R nepovažujeme za č len ě ní cizinc ů v šedé ekonomice“(Hofírek, Nekorjak 2008:12). 9. Ženy migrantky a obchodování s lidmi Obchodování s lidmi je možné zjednodušen ě chápat jako p ř emís ť ování lidí pomocí nátlaku za ú č elem vyko ř is ť ování(Bur č íková 2006). K vyko ř is ť ování, které je d ů sledkem obchodování s lidmi, m ů že docházet v podstat ě p ř i jakémkoli druhu práce. V Č eské republice jsou známé p ř ípady obchodování jak do oblasti sexbyznysu, tak nap ř . do stavebnictví, lesnictví, sektoru služeb, v potraviná ř ském pr ů myslu č i v drobné výrob ě . P ř esnou definici obchodování s lidmi platnou pro Č eskou republiku nalezneme v trestním zákon ě v oddílu trestné č iny proti svobod ě v ustanovení§ 232a. Obchodování s lidmi je č asto zmi ň ováno spolu s koncepty genderov ě podmín ě ného násilí, feminizace chudoby a migrace nebo strukturálního násilí na ženách(Pearson 2000). P ř estože se po č et identifikovaných obchodovaných osob- muž ů v Č eské republice zvyšuje, ženy stále tvo ř í významn ě v ě tší skupinu známých ob ě tí této trestné č innosti. Nej č ast ě ji jsou identifikovány jako obchodované osoby ženy, které byly nuceny k prostituci(Národní strategie boje proti obchodování s lidmi 2008). Č eská republika je jak zemí p ů vodu obchodovaných osob, tak zemí tranzitní i cílovou. Organizace La Strada Č eská republika, o.p.s. která p ů sobí v oblasti prevence obchodování s lidmi více než deset let, uvádí, že od roku 2001 mezi klientelou p ř evažují migrantky s cizí 15 Outsourcing je proces, p ř i kterém spole č nost deleguje vedlejší č innosti a práci ze své interní struktury na externí firmu(http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Subkontraktor&action=edit&redlink=1). Ve své podstat ě však jde o praktikování nelegálního zp ů sobu zam ě stnávání, tzv.„švarcsystém“.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 25 státní p ř íslušností. Ve spisech organizace lze první doložený p ř ípad ženy, která byla do Č eské republiky obchodována ze zahrani č í, nalézt již v roce 1997. Jednou z možných cest, jak nahlédnout do života alespo ň č ásti obchodovaných osob je praxe nevládní organizace, která s t ě mito lidmi p ř i ř ešení jejich problém ů spolupracuje. Organizace La Strada Č eská republika se s ženami migrantkami setkává zejména v oblasti preventivních aktivit a poskytování sociálních služeb. Migranti a migrantky pocházející z tzv. t ř etích zemí jsou vzhledem k mnoha bariérám v oblasti pracovní migrace, neznalosti jazyka a právního systému Č eské republiky, nejistého pobytového statutu a dalším okolnostem jednou z významných skupin zranitelných práv ě v oblasti obchodování s lidmi. Do zranitelného postavení a situace vyko ř is ť ování se však dostávají i lidé z ekonomicky slabších zemí Evropské unie(srov. Manuál k sociální inkluzi 2008: 14 a násl.). Zranitelnost žen, které pracují v prost ř edí sexbyznysu, také zvyšuje fakt, že proti tomuto zp ů sobu získávání obživy existují mnohé p ř edsudky a neexistuje pracovn ě právní ochrana(srov. Sexworkers in Europe Manifesto 2005). Nástrojem donucení m ů že být také hrozba vyzrazení toho, č ím se žena v Č eské republice živila v domovské zemi. V n ě kterých státech je totiž skute č nost, že žena pracovala v prostituci, d ů vodem k trestu. Obchodované a vyko ř is ť ované ženy migrantky, které využily pobytové služby organizace La Strada v posledních p ě ti letech, pocházely nej č ast ě ji z Ukrajiny. Mezi klientkami organizace byly také ženy z Bulharska, Kyrgyzstánu, Ruska, Mongolska, Slovenska, Vietnamu, Litvy, Brazílie č i Turkmenistánu nebo Č íny. Jednalo se zejména o ženy, které byly obchodované za ú č elem poskytování sexuálních služeb. Potíže a problémy, se kterými se tyto ženy obracejí na sociální pracovnice organizace, lze rozd ě lit do t ř ech skupin. Jak by se mohlo na první pohled zdát, nejedná se pouze o problémy spojené s ř ešením následk ů obchodování s lidmi. Ty tvo ř í pouze jednu č ást ř ešených obtíží. Druhá skupina problém ů se pak vztahuje k tomu, že obchodované ženy jsou na území státu cizinkami. T ř etí skupinu tvo ř í problémy a obtíže, se kterými se m ů že ve svém život ě setkat kdokoli. Následky obchodování s lidmi v ě tšinou zasahují všechny sféry života č lov ě ka. Drtivá v ě tšina obchodovaných osob se na území Č R nachází v situaci bez p ř íst ř eší a bez možnosti obrátit se o pomoc k n ě komu blízkému. V ě tšina nemá žádné finan č ní prost ř edky, v n ě kterých p ř ípadech po út ě ku č i zachrán ě ní disponují pouze oble č ením, které mají na sob ě . Klientky organizace La Strada proto č asto využívají možnosti utajeného azylového ubytování, nabídku finan č ních p ř ísp ě vk ů na stravu č i základního ošacení. Následky obchodování s lidmi se také promítají do oblasti zdravotního stavu osob. V ě tšina klientek zejména z po č átku spolupráce pot ř ebuje léka ř ské ošet ř ení. Jedná se jak o lé č bu zran ě ní zp ů sobených v prost ř edí obchodování s lidmi, tak i o další zdravotní problémy, které mohou souviset s prožitými zkušenostmi, nap ř . kožní problémy, bolesti zad č i hlavy apod. Ženy, které byly nucené k prostituci, také č asto žádají vyšet ř ení na pohlavn ě p ř enosné choroby. Mezinárodní výzkum ukázal, že více než polovina obchodovaných žen trpí symptomy posttraumatické stresové poruchy. Analogicky také mnohé klientky La Strady hovo ř í o nespavosti, nechutenství, no č ních m ů rách i okamžicích, kdy se jim prožité traumatické zážitky vracejí do vzpomínek. Zejména v za č átcích spolupráce jsou také č asté

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 26 pocity strachu p ř i pohybu na ve ř ejnosti nebo p ř i pobytu v byt ě . Ordinaci psychoterapeutky č i v n ě kterých p ř ípadech doporu č ovanou psychiatrickou ambulanci však mnohé odmítají navštívit. Jak n ě které z klientek pozd ě ji sd ě lily, tyto profese mají v domovských státech velmi špatnou pov ě st a jsou zatížené(podobn ě jako v Č R) mnoha p ř edsudky. Ty klientky, které se rozhodnou, že budou spolupracovat s orgány č innými v trestním ř ízení, využívají asistenci sociální pracovnice č i advokátky p ř i kontaktu s policií a soudy. Trestní ř ízení proti pachatel ů m a pachatelkám č asto trvá i n ě kolik let. Spolupráce s policií je podmínkou pro to, aby bylo možné požádat o legalizaci pobytu v p ř ípad ě , pokud se tyto ženy nacházejí na č eském území bez platných dokument ů (obchodování s lidmi m ů že být jak d ů sledkem, tak i p ř í č inou neregulérního statutu)(srov. Bur č íková, Kutálková 2008). Stává se také, že se n ě které ženy cht ě jí co nejrychleji vrátit do domovské zem ě . Spolupráce pak sm ěř uje k podání žádosti o dobrovolný návrat a p ř ípadn ě zajišt ě ní asistence nevládní organizace v zemi p ů vodu(pokud je taková k dispozici). Vzhledem k podstat ě obchodování s lidmi nabízí každá sociální pracovnice klientkám i sestavení bezpe č nostních plán ů a opat ř ení, která mohou snížit rizika, že dojde k jejich ohrožení. Strach o vlastní bezpe č nost a v neposlední ř ad ě i o bezpe č í rodiny však tém ěř není možné eliminovat, podobn ě jako skute č né ohrožení. Obchodované ženy migrantky musí v mnoha p ř ípadech p ř ekonat také bariéry, které jsou spojeny s tím, že jsou cizinkami. Pokud se rozhodnou z ů stat v Č eské republice, musejí se nau č it alespo ň základy č eského jazyka a orientovat se v právním systému, aby se mohly uplatnit na trhu práce. Mnohé z nich musí p ř ijmout mén ě kvalifikované zam ě stnání, než m ě ly v domovské zemi, a opakovan ě narážejí na diskriminaci nejen na trhu práce. Č asto také hovo ř í o stesku po domov ě , absenci sociálních vazeb, omezené možnosti žít soukromý život č i slavit svátky tak, jak byly v domovské zemi zvyklé. Klientky organizace La Strada však spolu se sociálními pracovnicemi ř eší také problémy, které mohou trápit mnohé z nás. Jedná se o problémy v partnerských vztazích, rozvody, kontakty s d ě tmi č i rodinou, nedostatek finan č ních prost ř edk ů č i zajišt ě ní vlastního bydlení. Obchodování s lidmi je trestnou č inností, v mnoha p ř ípadech spojenou s organizovaným zlo č inem a p ř eshrani č ní kriminalitou. Je charakteristické vysokou latencí. P ř esná č ísla, statistiky i v ě rný obraz toho, kde a za jakých podmínek k obchodování s lidmi dochází, proto nejsou k dispozici. Nelze tedy tvrdit, že informace, které má k dispozici organizace La Strada reprezentují situaci všech žen obchodovaných do Č eské republiky. Lze však s jistotou poukazovat na to, že prožité obchodování ovliv ň uje další život č lov ě ka, který touto zkušeností prošel. Obchodované osoby(ženy, d ě ti i muži) by m ě ly mít nárok na ochranu a pomoc státu i na odškodn ě ní následk ů ze strany pachatel ů a pachatelek. Zárove ň je nutné, aby m ě ly prostor pro vlastní rozhodnutí, jakou cestou se bude jejich další život ubírat. Ženy, a ť již byly vyko ř is ť ované v prost ř edí sexbyznysu č i obchodované a/nebo vyko ř is ť ované v jiném sektoru práce nebo služeb, č elí mnohým znevýhodn ě ním souvisejícím s genderovými nerovnostmi. Zodpov ě dností státu, která vyplývá z mezinárodních závazk ů , je realizovat taková opat ř ení, která pomohou obchodování s lidmi p ř edcházet. Stát by m ě l také prohlubovat a koncipovat takové strategie, které umožní p ř ístup k právu všem obchodovaným osobám. Koncipovaní i

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 27 implementace strategií prevence a boje proti obchodování s lidmi by m ě ly vždy reflektovat genderovanost realit. 10. Záv ě r Ženy p ř edstavují významnou a po č etnou skupinu mezi lidmi, kte ř í z r ů zných d ů vod ů p ř ichází z jiných zemí do Č eské republiky. Nachází se však stále v„neviditelné“ pozici. V posledních letech se za č alo i v č eském prost ř edí uvažovat o genderových aspektech migrace a integrace(ve výzkumu, v integra č ní a migra č ní politice a legislativ ě a v aktivitách podporujících integraci cizinc ů /nek). Stále však je tato problematika vnímána jako marginální. Skute č nost, kdy není dostate č n ě zohled ň ován vliv genderové p ř íslušnosti na zkušenosti a postavení migrant ů /tek, se pochopiteln ě dotýká i muž ů migrant ů . V d ů sledku nemohou být politiky a aktivity zam ěř ené na migraci a integraci cizinc ů /nek v Č R úsp ě šné. P ř evažuje pohled, který sleduje imigranty p ř icházející a žijící v Č R jako vícemén ě homogenní skupinu, bez ohledu na individuální č i skupinové charakteristiky, které vyplývají nejen z genderové p ř íslušnosti, ale dále i z etnicity, národnosti, náboženské p ř íslušnosti, v ě ku č i sociálního a ekonomického statusu migranta/ky. Naším zám ě rem je prost ř ednictvím této p ř ehledové publikace p ř edevším upozornit na zásadní problémy a témata, která se objeví, pokud budeme sledovat život migrant ů a migrantek a jejich úsilí o za č len ě ní do č eské spole č nosti z pohledu žen a z genderové perspektivy. Publikace je zejména uvedením do problematiky, kterou jist ě nezobrazuje v celé její ši ř í. Cílem je p ř isp ě t k v ě tšímu porozum ě ní situaci žen migrantek a ukázat na vybrané oblasti, které by m ě ly být p ř edm ě tem dalšího zájmu všech, kte ř í se podílí na výzkumu, tvorb ě legislativy a koncepcí politiky státu a jejich aplikaci v praxi. Publikace je však ur č ena i nejširší, laické ve ř ejnosti, lidem, kterých se soužití s migranty a migrantkami dotýká stejn ě významn ě , v jejich každodenním b ě žném život ě . Použitá literatura a další doporu č ené zdroje Aktualizovaná Koncepce integrace cizinc ů . 2006. P ř ijata usnesením vlády č . 126 ze dne 8. února 2006 ke Koncepci integraci cizinc ů v roce 2005. Analýza p ř ístupu žen imigrantek a muž ů imigrant ů ke vzd ě lávání a na trh práce v Č R. 2007. Výzkumná zpráva. 2007. Praha: MPSV. Boyd, M., Grieco, E. 2003.„Women and Migration: Incorporating Gender into International Migration Theory.“ Dostupné na: www.migraceonline.cz/temata/gender/. Bur č íková, P. 2006. Obchod s lidmi a nucená č i vyko ř is ť ující práce. Praha: La Strada Č R.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 28 Bur č íková, P., Kutálková, P. 2008.„Neregulérní status migrant ů a migrantek ve vztahu k obchodování s lidmi.“ In Neregulérní pobyt cizinc ů v Č R: problémy a jejich ř ešení. Praha: Č lov ě k v tísni, MKC, OPU, PPU. Burdová Hrade č ná, P., Rozumková, P. 2007.„D ě ti školou nepovinné.“ Praha: MKC. Dostupné na: www.migraceonline.cz. Burdová Hrade č ná, P., Rozumková, P. 2008.„Výsledky výzkumu mezi neregulérními migranty.“ In Neregulérní pobyt cizinc ů v Č R: problémy a jejich ř ešení. Praha: Č lov ě k v tísni, MKC Praha, OPU, Poradna pro uprchlíky. Grygar, J., Č an ě k, M., Č erník, J. 2006. Vliv kvalifikace na uplatn ě ní a mobilitu na č eském trhu práce u migrant ů ze t ř etích zemí. Praha: MKC. Handbook on Integration for policy-makers and practitioners. 2004. Directoriate-General Justice, Freedom and Security, European Commission, November 2004, http://ec.europa.eu/justice_home/doc_centre/immigration/integration/doc/handbook_en.pdf. Hidden Slaves, Forced Labour in the United States. 2004. Berkeley: Free the Slaves, Washington D.C., Human Rights Center University of California. Hofírek, O., Nekorjak, M. 2008.„Neregulérní práce imigrant ů v Č eské republice.“ Praha: MKC. Dostupné na: www.migraceonline.cz. Jank ů , K. 2006.„Moderní migrace. St ě hování se zvláštním významem.“ In Život v pohybu. Sociální studia 1/2006. Brno: FSS MU. Jelínková, M. 2007.„P ř ístup(ne)legálních migrant ů ke zdravotní pé č i.“ Praha: MKC. Dostupné na: www.migraceonline.cz. Jelínková, M. 2008.„Když se dít ě nehodí.“ In Neregulérní pobyt cizinc ů v Č R: problémy a jejich ř ešení. Praha: Č lov ě k v tísni, MKC Praha, OPU, Poradna pro uprchlíky. Jolly, S., Reeves, H. 2005. Gender and Migration. Overview Report. Bridge. Institute of Development Studies. Kelly, L. 2002. Journeys of Jeopardy: A Commentary on Current research on Trafficking of Women and Children for Sexual Exploitation Within Europe. IOM. Klva č ová, P. 2007.„‘Když sem jdeš, tak to musíš vydržet’. Vyrovnávání se nerovností ve výpov ě dích cizinek žijících v Č eské republice.“ In Šanderová, J.(ed.). Sociální nerovnosti v kvalitativním výzkumu. Praha: ISS UK FSV. Krchová, A., Víznerová, H. 2008. Diskriminace azylant ů a azylantek v Č R z genderové perspektivy. Praha: Evropská kontaktní skupina v Č eské republice. Kutálková, P. 2007.„Identifikace obchodovaných osob jako sou č ást sociální práce s marginalizovanými skupinami/ osobami žádajícími o mezinárodní ochranu.“ In Metodika individuální práce s klientem. Praha: Konsorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky v Č R. La Strada Express- Identification of Trafficked Persons. Issue No 2, March 2006. La Strada Moldova. Manuál k sociální inkluzi obchodovaných a vyko ř is ť ovaných osob. 2008. Praha: La Strada Č R.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 29 Murphy, R. F. 2001. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Slon. Na rovinu. 2007. Kvalitativní výzkum realizovaný EKS v projektu„Na rovinu“(hloubkové rozhovory vedené s 17 ženami migrantkami v období od č ervna do zá ř í 2007). Projekt finan č n ě podpo ř ilo Ministerstvo práce a sociálních v ě cí Č R. Národní strategie boje proti obchodování s lidmi(pro období let 2008-2001). 2008. Praha: MV Č R. Pearson, E. 2000. Human Rights and Trafficking in Persons: A Handbook. Bangkok: GAATW. Prezentace AEC„Žadatelé o mezinárodní ochranu na trhu práce. Analýza AEC TT v rámci projektu Konzorcia pracujících s migranty„Pro č mají z ů stat stranou?-Komplexní využití potenciálu žadatel ů o azyl“. Dostupné na: www.konzorcium.cz/cz/aktuality.php. Protocol for identification and Assistance to Trafficked Persons and Training Kit. 2005. London: Anti-Slavery. Pr ů vodce systémem zdravotní pé č e Č eské republiky. Informa č ní p ř íru č ka pro cizince. 2004. Kostelec nad Č ernými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky. Sexworkers in Europe Manifesto. 2005. Dostupné na: www.sexworkeurope.org/site/images/PDFs/manbrussels2005.pdf. Tollarová, B. 2006.„Praktické potíže cizinc ů .“ In Nerovnosti kolem nás. Analýza utvá ř ení sociálních nerovností v každodenním život ě . Praha. Uhde, Z. 2008.„Zneuznání pé č e a sociální nerovnosti“. P ř ísp ě vek p ř ednesený na konferenci Migrace a integrace v šesti pohledech po ř ádané Evropskou kontaktní skupinou v Č eské republice; Praha, 29.—30. kv ě tna 2008. Uhde, Z., Víznerová, H. 2006.„Nadnárodní souvislosti práce žen v Č eské republice.“ SOCIOweb, č . 12/2006. Dostupné na: www.socioweb.cz. Uherek, Z.(ed.). 2005. Integrace azylant ů a efektivita státního integra č ního programu. Praha: Etnologický ústav AV Č R. Uherek, Z. 2003.„Úsp ě šné a neúsp ě šné strategie integrace cizinc ů . Záv ě ry terénních výzkum ů .“ In Integrace cizinc ů na území Č eské republiky. Praha: Akademie v ě d Č eské republiky. Uherek, Z., Sk ř ivánková, K., Weinerová, R. 2002. Žadatelky o azyl a obchod s lidmi. Praha: UNHCR. Víznerová, H. 2008.„Rodi č ovství a práce v život ě migrujících žen.“ In Dudová, R.(ed.). Nové šance a rizika: Flexibilita práce, marginalizace a soukromý život u vybraných povolání a sociálních skupin. Praha: SOÚ AV Č R. Vodá č ková, D. a kol. 2002. Krizová intervence. Praha: Portál. www.antislavery.org www.cizinci.cz www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001. www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-006.

Ženy migrantky v Č eské republice. Úvod do problematiky. 30 www.diskriminace.cz/dp-nelegalni_pobyt/legislativa.phtml. www.domavcr.cz www.feminismus.cz www.gaatw.org www.lastradainternational.org www.migraceonline.cz www.mvcr.cz www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d. www.rovneprilezitosti.cz www.strada.cz www.unhcr.cz Zákon č . 325/1999 Sb., o azylu. Zákon č . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc ů na území Č eské republiky. Zdravotní stav a pé č e o zdraví ob č an ů bývalého SSSR, pobývajících dlouhodob ě v Č R a ob č an ů Č R. 2004. Kostelec nad Č ernými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky. Zimmermann, C. et all. 2006. Stolen Smiles: a summary report on the physical and psychological health consequences of women and adolescents trafficked in Europe. London: The London School of Hygiene& Tropical Medicine.