Heribert Kohl Krátky souhrn výsledků Svoboda sdružování Práva zaměstnanců a sociální dialog ve středovýchodní Evropě a na západním Balkáně

Heribert Kohl, BwP * Svoboda sdružování Práva zaměstnanců a sociální dialog ve středovýchodní Evropě a na západním Balkáně Krátky souhrn výsledků * Autor je nezávislý publicista a odborní poradce. Publikoval množství p ř ísp ě vk ů o odborech a pracovních vztazích ve východní Evrop ě. Je vedoucí Ú ř adu pro v ě deckou publicistiku a poradenství(BwP) v Erkrathe v N ě mecku.

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Poznámka: Úplný a zkrácený text studie Heriberta Kohla„ Svoboda sdružování, práva zam ě stnanc ů a sociální dialog ve st ř edovýchodní Evrop ě a na západním Balkán ě“ m ů žete získat online v r ů zných jazykových verzích p ř es Digitální knihovnu Nadace Friedricha Eberta a také jako tišt ě nou publikaci. Krátký souhrn si m ů žete online stáhnout pod: http://library.fes.de/pdf- fi les/id/06726.pdf Úplný text studie(116 stran) v n ě m č in ě si m ů žete stáhnout pod: http://library.fes.de/pdf- fi les/id/06604.pdf V anglickém jazyce je úplný text(112 stran) k dispozici online: http://library.fes.de/pdf- fi les/id/06606.pdf Amglický krátký souhrn: http://library.fes.de/pdf- fi les/id/06605.pdf Tschechische Kurzfassung Vydavatel: Friedrich-Ebert-Stiftung (Nadace Friedricha Eberta) odd ě lení pro mezinárodní dialog referát st ř ední a východní Evropa Hiroshimastr. 17 10785 Berlin Titulní fotogra fi e: ILO a PhotoDisc Úprava: Pellens Kommunikationsdesign GmbH, Bonn Výroba: Katja Ulanowski, Nadace Friedricha Eberta Tla č: CeTePe s.r.o., Plynárenská 2, Bratislava September 2009

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Předmluva vydavatelů Spole č nými vydavateli této studie jsou Nadace Friedricha Eberta, Evropský odborový institut, Nadace Otty Brennera a Nadace Hanse-Böcklera. Je to jednak projev sdílené sounáležitost s n ě meckým, evropským a mezinárodním d ě lnickým hnutím, ale i dlouholeté d ů v ě ryplné spolupráce zam ěř ené na posílení odborové práce. Našim úst ř edním cílem je a z ů stává i nadále posunout kup ř edu zájmy zam ě stnaných žen a muž ů v Evrop ě a na celém sv ě t ě. Autor shrnuje v této studii nejd ů ležit ě jší výsledky anket a zpráv z jednotlivých zemí o situaci odbor ů a jejich č len ů p ř i praktickém uplat ň ování stávajícího práva sdružování a práv zam ě stnanc ů, a analyticky je propojuje se svými širokými znalostmi východoevropského regionu. Komparativní studie zahrnuje 16 bývalých socialistických zemí východní Evropy – vedle 10 nových č lenských zemí EU ze st ř edovýchodní Evropy a východního Balkánu i kandidátské zem ě z p ř íštího kola rozši ř ování EU na západním Balkán ě. Tento v posledních 15 letech krizemi ot ř ásaný a nap ě tím nabitý region v srdci balkánského poloostrova, na východ ě a na jihu již obkroužený zem ě mi EU, má navzdory všem protivenstvím pom ě rn ě dobré p ř edpoklady pro rozvoj praktikovaného sociálního dialogu. P ř edkládaný obsáhlý p ř ehled reálné situace ve svobod ě sdružování a uplat ň ování odborá ř ských práv ve východní Evrop ě by nemohl vzniknout bez nesmírn ě pe č livého zodpov ě zení otázek na našem dotazníku kompetentními zástupci odbor ů, odbornými právníky a experty pro pracovní vztahy z 16 východoevropských zemí. Pat ř í jim náš dík za to, že nám umožnili lepší vzájemné seznámení se situací i s ř adou nám dosud neznámých místních problém ů. Zejména bychom také cht ě li pod ě kovat autor ů m obsáhlých zpráv ze šesti zemí západního Balkánu,t.j. z následnických stát ů d ř ív ě jší Jugoslávie a Albánie, kte ř í vystupovali i jako zpravodajové na seminá ř ích organizovaných v t ě chto zemích za ú č asti zástupc ů vlády i zástupc ů sociálních partner ů. Výsledky takto umožn ě né srovnávací výzkumné práce jsou k dispozici v plném zn ě ní v polštin ě, angli č tin ě a n ě m č in ě. Krátký souhrn této studie vyjde vedle n ě m č iny a angli č tiny sou č asn ě i v polském, č eském,ma ď arském, bosensko-srbochorvatském, rumunském, bulharském a albánském jazyce. Jako vydavatelé chceme tak p ř isp ě t svým dílem k tak pot ř ebné diskusi o perspektivních reformních snahách ve východní, st ř ední a jihovýchodní Evrop ě. T ě ší nás Váš zájem o tuto p ř eshrani č ní vým ě nu zkušeností v rámci rozší ř ené Evropy. Jménem vydavatel ů Constantin Grund Friedrich-Ebert-Stiftung Nikolaus Simon Hans-Böckler-Stiftung Wolf Jürgen Röder Otto Brenner Stiftung Philip Pochet Etui Brüssel 3

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Předmluva Johna Monkse(EGB) Milé kolegyn ě a kolegové, globální fi nan č ní a hospodá ř ská krize dopadá na východní Evropu zvláš ť tvrd ě. 20 let po pádu Berlínské zdi a nastartování politické a hospodá ř ské transformace se ukazuje, že nucená p ř estavba východoevropských ekonomik formou rychlé privatizace a zapojení do celosv ě tové hospodá ř ské sout ě že nebyly v dostate č né mí ř e doprovázeny i zajišt ě ním sociální dimenze. P ř edpokladem je funk č ní sociální dialog na základ ě ni č ím neomezeného práva sdružování a tímto zp ů sobem umožn ě ná bilaterální regulace pracovních vztah ů. Evropský sociální model, jehož uskute č n ě ní p ř edstavuje stálý úkol všech evropských odbor ů, vyžaduje od zú č astn ě ných neustále usilovat o propojení hospodá ř ské dynamiky a sociálního vyrovnání. K tomuto vyrovnání pat ř í zejména p ř im ěř ená ú č ast na spole č n ě dosaženém hospodá ř ském výsledku a dále i respektování všeobecn ě závazných standard ů společ enského pracovního práva. Nerespektování t ě chto princip ů podložených zásadními konvencemi Mezinárodní organizace práce v hospodá ř ském život ě, prav ě tak jako ur č itých trend ů nejnov ě jších právních p ř edpis ů EuGH, vede k nar ů stající konkurenci mezi jednotlivými lokalitami, ke škod ě všech zam ě stnanc ů v Evrop ě. Evropský odborový svaz proto bojuje za jednozna č né ustanovení p ř ednosti práv zam ě stnanc ů p ř ed svobodami spole č ného trhu v podob ě zakotvení dopl ň ujícího Protokolu o sociálním pokroku v evropských smlouvách. Bez viditelného pokroku v uskute čň ování naší vize sociální Evropy se u ob č an ů všech č lenských zemí nutn ě vytratí jejich podpora nyn ě jší pot ř ebné integrace EU a stejn ě tak i budoucího rozši ř ování EU. Tato otázka pro nás má zvláštní význam, vždy ť jak č lenské státy Evropské unie, tak i transformující se spole č nosti východní č ásti st ř ední Evropy a západního Balkánu spat ř ují v Bruselu pevný bod evropské myšlenky, s tím spojené nadnárodní solidarity a Evropského sociálního modelu. S tím související procesy zm ě n a nad ě je nesmíme lehkomysln ě dát v sázku. K tomuto vývoji musí Evropské odbory významným dílem p ř isp ě t. Nejd ř ív tam, kde jde o bezprost ř ední zastupování zájm ů zam ě stnanc ů, kte ř í poci ť ují následky sou č asného vývoje zvláš ť bolestiv ě v podob ě ztráty zam ě stnání i postavení a sociální nerovnosti. Dále pak ve své funkci garanta a op ě rného pilí ř e sociální spravedlnosti a nárok ů sociálního tržního hospodá ř ství, které jsou b ě hem krize ohrožené. Dob ř e fungující odbory, které jako nezávislá organizace ú č inn ě zastupují zájmy svých č len ů, jsou pro perspektivní rozvoj spole č nosti a hospodá ř ství práv ě tak neodmyslitelné jako další zna č né prohlubování dialogu sociálních partner ů. Pot ř ebné p ů sobení odbor ů však v praxi naráží, jak nám ukazuje tato studie situace v bývalých socialistických zemích východní Evropy a západního Balkánu jakožto kandidát ů dalšího kola rozši ř ování, ješt ě p ř íliš č asto na úzké mantinely. Zpráva sestavená ze sd ě lení postižených uvádí velmi p ů sobiv ě p ř ekážky, které je nutno konstatovat p ř i akvizici nových č len ů, p ř i praktickém uplat ň ování práva na sdružování, v dialogu mezi sociálními partnery a p ř i prosazování práv zam ě stnanc ů ve východní č ásti st ř ední Evropy a v jihovýchodní Evrop ě. Srovnávací perspektiva, která chápe i západní Balkán jako evropský region, se pouští touto publikací na pole neprobádané. Vyžaduje ve svých d ů sledcích, aby byla naléhav ě zohledn ě na jak v organizacích místních tak i na evropské úrovni. Vzhledem k rychlým strukturálním zm ě nám v podnicích a zejména obrovskému nár ů stu malých a st ř edních podnik ů v tomto regionu je nutno energicky odbourat právní a organiza č n ě-politické p ř ekáž4

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG ky, které se zde projevují. To je úkol pro politiky a odbory – v p ř íslušných zemích práv ě tak jako v evropském rámci. Implementace sm ě rnice EU o informaci a konzultaci zam ě stnanc ů vyžaduje od všech zú č astn ě ných i nadále rozhodné úsilí. A nikoliv na posledním míst ě je právní kontrola porušování norem pracovního práva, tak jak se praktikuje v západní Evrop ě osv ě d č enou č inností pracovních soud ů, práv ě v nových č lenských zemích nejvyšší prioritou jako ú č inná záruka svobody sdružování a stabilních pracovních vztah ů. Evropský odborový svaz se bude i nadále angažovan ě podílet na zvládání uvedených problém ů. Brusel, v č ervenci 2009 John Monks generalní tajemník Evropského odborového svazu(EGB) 5

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Krátky souhrn výsledků Krátký souhrn výsledků ankety v 16 zemích východní Evropy V 10 nových východoevropských č lenských zemích EU i v sou č asných a budoucích kandidátských zemích západního Balkánu probíhá již tém ěř 2 desetiletí proces transformace se závažnými d ů sledky. U n ě kterých se jeví tento proces po uskute č n ě ném č i nastávajícím vstupu do Eurozóny jako tém ěř ukonč ený. Klade však neustále vysoké nároky na politické a spole č enské aktéry v t ě chto zemích, aby zvládli s tím spojený p ř echod na tržní hospodá ř ství a privatizaci, snižování stavu zam ě stnanc ů a nezam ě stnanost, a dále také pr ů b ě žnou integraci do EU i z hlediska sociálního. Ani nemluv ě o aktuálním zatížení v d ů sledku celosv ě tové hospodá ř ské krize. Sou č asn ě nelze nevid ě t oslabování odbor ů ve východní Evrop ě vlivem úbytku č lenské základny a snížení jejich významu. Odpadnutím d ř ív ě jšího povinného č lenství došlo ke zna č nému snížení p ř ísp ě vk ů a tím i pot ř ebných zdroj ů na zvýšené nároky na profesionalitu a poradenství ze strany vedení odbor ů. Ale práv ě sociální výzvy transformace vyžadovaly silnou kolektivní obranu pracujících prost ř ednictvím silných odbor ů. Že skute č ná v ů le ke č lenství v odborech, jakož i nyn ě jší možnosti uplat ň ování nových pracovních zákon ů s vesm ě s rozší ř enými právy zam ě stnanc ů s tím nedokáží držet krok, má z ř ejm ě hlubší p ř í č iny. Vzhledem ke svému dlouholetému p ů sobení v t ě chto místech poci ť ovali representanti Nadace Friedricha Eberta pro kooperaci odbor ů ve východní Evrop ě vystopování t ě chto d ů vod ů a bližší osv ě tlení jejich pozadí ve speciální analýze za svou povinnost. Impulsem k této projektové studii bylo konstatování regionálního koordinátora ve Varšav ě, Clemense Rode, že nízkou organizovanost nelze vysv ě tlit pouze nep ř átelským postojem manažer ů a podnikatel ů, nýbrž že existují i jiné, a to i právní p ř ekážky bránící vstupu do odbor ů. V Polsku je nap ř. pro založení odborové organizace, kterou pak je nutno zaregistrovat u soudu, zapot ř ebí alespo ň 10 zam ě stnanc ů na jednom pracovišti. Základní č lenství u odv ě tvových svaz ů neexistuje. P ř i hledání dalších vysv ě tlení pro sou č asný stav odbor ů vznikl nápad, uspo ř ádat anketu k sou č asné praxi ve svobod ě sdružování ve všech nových č lenských zemích EU. Obracela se na odbory a právní experty v bývalých socialistických p ř ístupových zemích z roku 2004 ve st ř edovýchodní Evrop ě, jakož i v obou východobalkánských zemích z roku 2007, Rumunska a Bulharska. Cílem bylo zjistit, jaké jsou reálné zákonné č i jiné zábrany pro vstup do odbor ů a uplat ň ování daného práva na sdružování, a do jaké míry existují kontrolní a sank č ní mechanismy proti jejich porušování. Ze všech zemí jsme obdrželi podrobné odpov ě di, které tvo ř í d ů ležitý základ p ř edkládané analýzy. Soub ě žn ě se tohoto nápadu chopil regionální koordinátor b ě lehradské kancelá ř e FES, Frank Hantke, zvolil však trochu jiný postup. Pov ěř il experty ze šesti západobalkánských zemí – vedle následnických zemí Jugoslávie i z Albánie – vypracováním podrobných zpráv o reálné situaci ve svobod ě sdružování a sociálního dialogu v jednotlivých zemích. Tyto zprávy byly prodiskutovány ve všech šesti hlavních m ě stech na seminá ř ích za ú č asti odbor ů, zam ě stnavatel ů a zástupc ů ministerstev práce. V tomto regiónu jsou Chorvatsko a Makedonie již o fi ciálními kandidáty na vstup do EU. Jako další zdroje jsme pro komparativní studii použili výsledky Zprávy jednotlivých zemí ke„capacity building“ sociálních partner ů v nových č lenských a kandidátských zemích EU, zpracované Dublinskou 6

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG nadací EU pro zlepšení životních a pracovních podmínek, a dále národní pro fi ly pr ů myslových vztah ů v EU 27.(Van Gyes et al.2007). Jako dopl ň ující informace nám posloužily periodické zprávy Mezinárodní odborové konfederace(IGB) o porušování odborá ř ských práv v jednotlivých zemích(naposledy IGB 2008). Reálné podmínky svobody sdružování a pracovní vztahy ve východní Evropě Od po č átku EU-integrace koncem 80. let tvo ř í„sociální dimenze“ d ů ležitý pilí ř vznikajícího Evropského sociálního modelu. Integra č ní projekt zahrnující stále další zem ě se zakládá na strukturálním propojení hospodá ř ské dynamiky a sociálního vyrovnání, realizovaného v r ů zných oblastech„sociálního dialogu“ na evropské, národní, odv ě tvové a podnikové úrovni. Svoboda sdružování a s tím související nezadatelná základní práva zam ě stnanc ů i zam ě stnavatel ů jsou d ů ležitou základnou pro funk č ní pracovní vztahy v t ě chto oblastech. Jsou zaru č eny jak Evropskou sociální chartou, tak i ústavami nových č lenských zemí EU, které vesm ě s rati fi kovaly d ů ležité konvence Mezinárodní organizace práce ke svobod ě sdružování i svobodnému vyjednávání. Jinou otázkou je však ni č ím neomezené uplat ň ování t ě chto základních norem. A práv ě to je p ř edm ě tem analýzy reálného stavu a nedostatk ů v pracovních vztazích v EU 27, rozší ř ené o 10 bývalých socialistických zemí, jakož i v zemích západního Balkánu. 1. K situaci ve středovýchodní Evropě Odbory v Evrop ě vykazují tém ěř bez výjimky závažný a zatím nezastavitelný úbytek č len ů: západoevropské organizace od poloviny 70. let. Bývalé, vlivem nuceného č lenství státem podporované, odborové svazy ve východní Evrop ě prod ě laly b ě hem transformace významovou zm ě nu- z agentury všeobecné sociální pé č e na nyní pot ř ebného garanta mezd a zam ě stnání – což zaplatily masivními ztrátami: od roku 1995 pr ů m ě rn ě asi o polovinu č lenské základny(obr.1). P ř ed p ř ijetím nových č lenských zemí dbala Komise EU ve svém screeningovém postupu velice p ř ísn ě na to, aby všechny kandidátské zem ě p ř evzaly podstatné normy zajiš ť ující svobodu sdružování. Formáln ě tím byly tém ěř bez výjimky zaru č eny právní p ř edpoklady pro sociální dialog. Jako problematické se ale jeví jejich uplat ň ování, a to vzdor jisté nadm ě rné regulace, což se týká speciálních zákon ů o odborech, kriterií reprezentativnosti a registra č ní povinnosti, nebo dokonce výluka ur č itých osob ze č lenství v odborech č i funkce v nich. Tento trend je navíc posilován tenden č n ě restriktivními stávkovými zákony, které tém ěř znemož ň ují bojovné prosazování práv pracujících. Zákonná omezení za č ínají už ustanoveními o minimálním po č tu č len ů základní odborové organizace spolu s p ř edpisy ve stanovách odbor ů, které vylu č ují podnikové zastupování zájm ů zam ě stnanc ů p ř edevším u razantn ě rostoucího po č tu malých a st ř edních podnik ů(MSP)(viz p ř edpisy v Polsku, Rumunsku a Chorvatsku, obr.2). Význam t ě chto ustanovení, která vlivem trendu k zakládání menších podnik ů vylu č ují v ě tší č i menší skupiny zam ě stnanc ů, vyplývá zejména ze skute č nosti, že se kolektivní smlouvy vyjednávají p ř evážn ě na podnikové úrovni, což ale vždy p ř edpokládá existenci odpovídající základní odborové organizace. 7

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Obr. 1: Úbytek členů odborů ve východní a západní Evropě(1995–2007) 90 1995 2007 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 EE LT PL LV HU CZ SK SI RO BG HR EU DE AU DK SE 15 1995 32 20 33 28 63 46 57 63 60 35 65 31 29 41 85 84 2007 12 13 13 17 17 20 22 40 35 20 35 26 20 33 75 72 zrdroj: EU, EU-Foundation, BwP 2009 Obr. 2: Značné překážky pro založení podnikové odborové organizace 50 50 40 30 30 minimální pocet pro založení podn. základní organizace mona od… Značné 20 15 10 3 3 0 10 10 10 5 5 2 3 3 3 1 LV* LT* RO HU PL HR BG EE SK CZ SLO * nebo minimálne 1/4 osazenstva v LV resp. 1/5 v LT(najmenej vsak 3zamest.) K tomu p ř istupují problémy vznikající na základ ě p ř íliš živého svazového pluralismu – a to na obou stranách sociálních partner ů(obr. 3). V zemích oplývajících zvlášt ě velkým po č tem odborových svaz ů zasahuje stát pomocí ustanovení o statusu tzv. reprezentativnosti odborové organizace tím, že ustanovu8 je minimální č lenské kvóty pro zp ů sobilost ke kolektivnímu vyjednávání a ú č ast v tripartitních orgánech národních Hospodá ř ských a Sociálních rad. S tím je ovšem spojena regulace svobody sdružování, která m ů že mít závažné d ů sledky.

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Navíc jsou ur č ité skupiny osob vylou č eny ze zákona, č i na základ ě stanov odborového svazu hned n ě kolikrát- tj. právn ě i prakticky- ze č lenství v odborech. Podstatný„ fi ltr“ p ř edstavuje jednak p ř edpis ve stanovách, že lze dosáhnout č lenství pouze prost ř ednictvím stávajícího zastoupení odbor ů v podniku, což ale už zase p ř edpokládá ur č itý minimální po č et č len ů. Dalším p ř edpokladem je č asto požadovaná existence pracovní smlouvy, č ímž nep ř ipadají v úvahu nezam ě stnaní, u č ni, studenti č i d ů chodci nebo lidé pracující na smlouvu o dílo, p ř íp. na smlouvu na dobu ur č itou. Zákon kone č n ě zakazuje sdružování celých profesních skupin, a to zejména ve ve ř ejném sektoru(Tab. 1). Obr. 3: Značný počet reprezentativních národních střešních svazů sociálních partnerů 14 Odbory 12 Zamestnavatel 10 8 6 4 2 0 LV SK CZ EE BG LT PL HR RO* HU SI** Odbory 1 1 2 2 2 3 3 5 5 6 7 Zamestnavatel 1 2 2 1 6 2 4 1 13 9 4 * 2008 spojeni do 2 stresnich svazu+ UNPR** u zamestnavelu: vcet. 2 Hospodarskych komor Tab. 1: Překážky pro členství v odborech a vyloučení z členství Osoby vyloučené ze členství v odborech Překážky vstupu do odborů Litevsko Lotyšsko Polsko Slovensko Rumunsko Členy se mohou stát jen osoby výdělečně činné, tedy nikoliv studenti, nezaměstnaní, důchodci, svobodná povolání Přístup možný jen pro výdělečně činné osoby, nikoliv pro příslušníky státních bezpečnostních složek.(m.j. hraniční policie) Vyloučení: osoby bez stálého pracovního poměru, pracující na smlouvu o dílo, studenti, osoby pracující podle Schwarz-systému. Státní úředníci nesmí zastávat žádné aktivní funkce v odborech Právní překážky pro příslušníky ozbrojených sil Vyloučeni: vládní úředníci, příslušníci policie, armády a telekomunikací Vstup normálně možný přes podnikovou základní organizaci, ve výjimečných případech také přes odvětvový svaz Vstup normálně možný přes podnikovou základní organizaci(vysoká laťka pro malé a střední podniky – MSP) Vstup možný podle stanov jednotlivých odborů pouze přes podnikovou základní organizaci, např. za předpokladu 10 odborářů. Tato bariéra vylučuje cca 30% pracovníků MSP pod 10 zaměstnanců. Existuje řádné a mimořádné členství(invalidé, důchodci, ženy, na které se vztahuje ochrana v mateřství atd.). Předpokladem pro založení odborové organizace je pracovní poměr v podniku 9

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Se č teme-li všechny bariéry ztíženého p ř ístupu ke č lenství v odborech, a tím k ni č ím neomezenému uplat ň ování svobody sdružování ve východní Evrop ě, objevuje se nám trojnásobný„ fi ltr“ r ů zných d ů vod ů pro výluku. Filtr 1: Vstup možný obvykle jen přes podnikovou základní organizaci • Litevsko • Lotyšsko • Polsko Filtr 2: Podniková základní organizace musí mít určitý minimální počet členů • Polsko : 10 • Chorvatsko : 10 • Litevsko : 3 • Lotyšsko : 3 • Slovensko . 3 Filtr 3: Přijímají se jen výdělečně činné osoby v řádném prac. poměru • Litevsko: žádní nezaměstnaní, studenti, důchodci • Lotyšsko: vyloučeni jsou pouze příslušníci státních bezpečnostních služeb(ale žádná omezení neplatí pro učně v učebním poměru) • Polsko: žádní pracující na dobu určitou, na smlouvu o dílo, důchodci, studenti • Slovensko: kdo není výdělečně činný může být jen mimořádným členem • Rumunsko: osoby v pracovním poměru, ale i důchodci avšak nikoliv: policie, ozbrojené síly, pracovníci telekomunikací • Chorvatsko: podle práva jen výdělečně činné osoby, v praxi často ignorováno Výsledek: co největší překážky vlivem kumulace filtrů Filtr 1: základní organizace Filtr 2 minimální počet Polsko X X Litevsko X X Lotyšsko X X Slovensko – X Rumunsko – – Chorvatsko – – Filtr 3: normální pracovní smlouva X X – X X X 10

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Vlivem kumulace všech t ř í typ ů reálných p ř ekážek č lenství dochází k mimo ř ádnému rozsahu faktického vylou č ení u zam ě stnanc ů malých a st ř edních podnik ů, p ř edevším v odv ě tvích s malopodnikovou strukturou(jako u č etných nov ě zakládaných podnik ů v sektoru služeb nebo u ř emesel). To se m ů že týkat zna č né č ásti zam ě stnanc ů a tím i zna č ného po č tu potenciálních č len ů, odhadem až 40% a více. K tomu p ř istupují další p ř ekážky vlivem op ě tného vylou č ení ur č itých skupin osob z možnosti ř ešení jejich pracovních podmínek prost ř ednictvím kolektivní smlouvy(více v odst. 3.5), takže se bude v extrémním p ř ípad ě p ř i kumulaci t ě chto nevýhodných faktor ů zajímat o č lenství v odborech fakticky jen menšina pracujících v závislém pracovním pom ě ru. Zejména když jsou odbory ke všemu ješt ě u ve ř ejnosti zatížené negativním image a dot č ené osoby naráží u zam ě stnavatel ů na jasný odpor. Odbor ů m také není všude povolen volný p ř ístup do podniku za ú č elem náboru a pé č e o č leny. Nap ř. v Ma ď arsku pouze v p ř ípad ě, že v doty č ném podniku lze prokázat již ur č itou č lenskou základnu. Tím je rovn ě ž ztížena kontrola dodržování právních ustanovení(v č etn ě všeobecn ě závazných tarifních p ř edpis ů). Diskriminace odborářů a nositelů mandátů Všechny zem ě hlásí ve spojitosti s privatizací a restrukturalizací širokou paletu p ř ekážek pro odborá ř skou č innost, po č ínaje individuálním zastrašováním až po masivní porušování právních p ř edpis ů, mimo jiné nap ř. • vyhrožování výpov ě dí a propušt ě ním – bez možné č i ú č inné právní ochrany(vzdor soudním rozsudk ů m) • zastrašování a šikana ze strany vedení podniku • p ř eložení v rámci podniku, nebo do vy č len ě ných č ástí podniku, které jsou p ř ed zav ř ením • zm ě na pracovní smlouvy na smlouvu o dílo, s úmyslem znemožnit další č lenství v odborech • p ř íslib zm ě nit v p ř ípad ě vystoupení z odbor ů smlouvy na dobu ur č itou • zvláštní prémie pro zam ě stnance neorganizované v odborech • zam ě stnavatel požaduje vždy znovu individuální potvrzení ke srážení p ř ísp ě vk ů Vybírání příspěvků a finanční struktury odborů Pro otázku skute č né koali č ní schopnosti ur č itého svazu jsou konec konc ů také rozhodující ustanovení o tom, kdo bude vybírat č lenské p ř ísp ě vky, kam budou p ř ísp ě vky č len ů sm ě rovány, a zda jsou úst ř edny odv ě tvového č i st ř ešního svazu p ř i ur č itém zp ů sobu rozd ě lování dostate č n ě akceschopné. Zpravidla sráží p ř ísp ě vky ze mzdy jako za starých č as ů zam ě stnavatel. To je zdánliv ě velmi pohodlná metoda, je ovšem spojena s jistou nevýhodou, že dostává tímto zp ů sobem vždy zadarmo do rukou p ř ípadn ě velmi vítaný nástroj ke kontrole a disciplinárním opat ř ením. 60 až 90% č lenských p ř ísp ě vk ů obvykle z ů stává u podnikové organizace a proto se dostane jen minimální a zpravidla sotva dosta č ující procento prost ř edk ů do p ř íslušného úst ř edí odv ě tví č i konfederací. Tak vzniká č asto lamentovaný nedostatek fi nan č ních zdroj ů na r ů zné kampan ě a na získávání právních a ekonomických expert ů, odborník ů a konzultant ů pro kolektivní vyjednávání nebo nábor nových č len ů a práci s ve ř ejností. Zásady pro zastupování zájmů zaměstnanců na podnikové úrovni Zastupování zájmu pracovník ů na úrovni podniku je ve východní Evrop ě tradi č n ě doménou místní odborové organizace. Podchycuje ale zpravidla jen menšinu zam ě stnanc ů, zejména v menších a st ř edních podnicích(MSP), ve kterých dnes v ě tšinou neexistují odbory. Procento zam ě stnanc ů zastoupených formou reprezentace p ř ímo na míst ě se zvyšuje podstatn ě jen tam, kde lze z ř ídit i celým osazenstvem volené institucionální zastoupení zam ě stnanc ů v podob ě Rady zam ě stnanc ů(Obr. 4: levá polovina grafu – Zem ě bez Rad zam ě stnanc ů). Navzdory relativn ě nízké organizovanosti je vyšší míra zastoupení dána tam, kde existuje vedle zastoupení odbor ů – a nejlépe v kooperaci s nimi – i všeobecné, celým osazenstvem volené zastoupení zam ě stnanc ů(Rada zam ě stnanc ů), se zákonem zaru č enými právy spoluú č asti(pravá polovina grafu, po č ínaje Ma ď arskem). 11

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Obr. 4: Podíl zaměstnanců zastoupených odbory a Radami zaměstnanců (v poměru k organizovanosti v odborech) 70 60 50 40 % 30 20 10 0 Organizovanost Zastupováni záujmu podniku 35 35 38 25 25 20 20 22 20 20 17 13 13 12 LT PL EE LV BG CZ RO 59 50 50 52 40 40 36 35 22 17 26 20 HU SK HR SI EU 15 DE P ř edpokladem funk č ní a vzájemn ě se rozvíjející souhry mezi ob ě ma zastupitelskými orgány je jednozna č n ě de fi novaná jasná d ě lba práce mezi odbory, jakožto partnerem kolektivního vyjednávání, a zákonným zastoupením zájm ů zam ě stnanc ů, p ř i ř ešení každodenních pracovních problém ů v podniku. Pro nábor nových č len ů a jejich udržení to m ů že být – jak dokazují mezinárodní zkušenosti – pozitivní pomoc, pokud budou odbory tento rozší ř ený nástroj zastupování zájm ů zam ě stnanc ů v ě dom ě využívat. Ve Sm ě rnici 2002 o informování a konzultaci podpo ř ila legislativa Evropských spole č enství významným zp ů sobem aspekt vytvo ř ení minimálního rámce pro spoluú č ast zam ě stnanc ů. V č asná a obsáhlá informace je rozhodujícím p ř edpokladem pro ú č innou spoluú č ast odbor ů a Rad zam ě stnanc ů. Národními vládami nových č lenských zemí byl tento podn ě t EU aplikován r ů zným zp ů sobem. Ve východní a jižní Evrop ě mohly Rady zam ě stnanc ů vzniknout na celostátní úrovni pouze v Ma ď arsku, Slovinsku a Chorvatsku. Obr. 5: Minimální počet osazenstva pro založení Rady zaměstnanců ve východní Evropě 50 50 50 51 50 40 30 30 21 21 20 20 20 15 15 10 10 5 0 PL BG* SK** EE** RO SI** LT** HU*** CZ** LV HR BIH SRB * V jednotlivých provozovnách podniku může být zvoleno zastoupení zaměstnanců již od počtu 20 osob. ** Pod touto řádovou velikostí: 1 zástupce zaměstnanců(na Slovensku: min. počet 5 osob; ale v ČR- pokud je méně než 10 osob, jakož i v Estonsku právně bez plných práv na informaci a konzultaci). *** 1 zástupce osazenstva, teprve od 51 zaměstnanců vícečlenná Rada zaměstnanců. 12

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Vedle rezervovanosti odbor ů v ůč i novému nástroji duálního zastupování zájm ů zam ě stnanc ů, se p ř idává i zde jako rozhodující problém svobody sdružování právní požadavek ur č ité ř ádové velikosti pro zakládání Rad zam ě stnanc ů, což op ě t znevýhod ň uje zam ě stnance malých a st ř edních podnik ů(obr.5). Právní úprava kolektivních smluv a politika rozdělování Vzhledem k tomu, že se ve východní Evrop ě – s výjimkou Slovinska – a v menším rozsahu i na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku uzavírají kolektivní smlouvy p ř evážn ě na podnikové úrovni, je p ř ítomnost odbor ů rozhodujícím p ř edpokladem pro uplatn ě ní svobody sdružování – se všemi d ů sledky pro materiální výsledky politiky rozd ě lování. U otázky zp ů sobilosti odborové organizace k uzav ř ení kolektivní smlouvy se uplat ň ují v celé ř ad ě zemí státní p ř edpisy vycházející z minimálního podíl ů odborá řů na celém osazenstvu. V zemích, kde se v soukromém sektoru stanovují mzdy výhradn ě na podnikové úrovni(viz obr. 6, na levé stran ě státy v ráme č ku) je vazba na tarify nižší než v zemích, ve kterých se uzavírají rovn ě ž, resp. p ř ednostn ě, kolektivní smlouvy vyššího typu. Skupiny pracovníků nepodchycené kolektivním vyjednáváním Nehled ě na problematické vylou č ení mnoha pracovník ů MSP, pro které na základ ě jejich malého po č tu neexistuje zastoupení odbor ů, které by vedlo vyjednávání o kolektivní smlouv ě, dochází v mnoha východoevropských zemích v d ů sledku restriktivních právních p ř edpis ů i k znevýhodn ě ní zam ě stnanc ů ve ve ř ejném sektoru. Kolektivní vyjednávání se z č ásti netýká státních ú ř edník ů a vládních zam ě stnanc ů. V Chorvatsku lze jednat ve ve ř ejném sektoru pouze o základním platu, nikoliv o dalších sou č ástech mzdy. V Ma ď arsku jsou kolektivní smlouvy ve ve ř ejných za ř ízeních p ř ípustné jen tehdy, pokud 25% tím pokrytých pracovník ů jsou také skute č n ě č leny odbor ů, které vyjednávání vedou. Právně omezená možnost stávky Aby se v ů bec dosp ě lo k uzav ř ení kolektivní smlouvy, je stávka jako ultima ratio použitá zbra ň odbor ů nezbytná. Po po č áte č ném č ast ě jším použití na za č átku p ř evratných zm ě n se tento nátlakový prost ř edek v posledních letech již otupil. Vidíme to na bilanci stávek ve východní Evrop ě, zejména v soukromém sektoru. Podstatným d ů vodem je vedle ubývající orgaObr. 6: Podíl pracovníků pokrytých kolektivní smlouvou v jednotlivých zemích 100 80 60 % 40 organizovanost tarifni vázanost 20 0 LT EE LV PL CZ BG HU SK HR RO SI EU 15 EU 27 organizovanost 13 12 17 13 20 20 19 22 35 35 40 26 25 tarifni vázanost 12 16 18 25 36 38 40 45 55 55 95 70 63 BWP 2009 13

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Tab. 2: Omezující protistávková ustanovení ve středovýchodní Evropě Estonsko Vyloučené skupiny zaměstnanců Veřejné služby(stát/ komunikace), ozbrojené síly Litevsko Energetika, příslušníci armády, zásobování teplem a plynem(do 2005) plošná stávka v jednom odvětví je právně prakticky nemožná Lotyšsko Policejní důstojníci a bezpečnostní síly, pohraničníci a příslušníci ozbrojených sil „podstatné“ oblasti služeb a zásobování(nutno zaručit nouzovou službu) Právní předpisy Ohlašovací lhůta 7 dní, Rada zaměstnanců má příp. právo stávkovat 2/3 hlasů zúčastněného osazenstva (od 2008: 50%) Ohlašovací lhůta: 7 dní V mnoha„podstatných“ oblastech zásobování a služeb 14 dní(plus záruka nouzové služby) 3/4 hlasů osazenstva Ohlašovací lhůta: 10 dní Stávka kvůli porušení smlouvy nedovolena Stát může stávce zabránit Podniková rada má příp. právo stávkovat Polsko Veřejné služby(stát/ obce): možné jsou jen protestní akce nebo demonstrace; tzv.„podstatné“ služby, příslušníci ozbrojených sil, policie Česká republika oblasti relevantní pro zásobování(ropa plynovody atd.), bezpečnostní služby, příslušníci ozbrojených sil podstatné zdravotní služby resp. zařízení telekomunikací Slovensko Maďarsko oblasti relevantní pro zásobování (distribuce zemního plynu, plynu a pod.) Omezení pro širokou oblast veřejných služeb(spol. dohoda s odbory1994)* Rumunsko Omezení pro zaměstnance z odvětví zdravotnictví, výchovy a komunikací(rozhlas a TV), v dopravě, zásobování plynem a elektřinou(nutná nouzová služba, alespoň 1/3 osazenstva) Bulharsko Veřejné služby(dovolen jen protest); pošta, železnice (viz vpravo) zásobování energií, komunikace a zdravotnictví (do 2006) Chorvatsko Omezení ve veřejných službách, pro policii, dráhy,poštu,telekomunikace, zdravotnictví Ohlašovací lhůta na demonstrace 30 dní, Dále bezpečnostní opatření, zohlednit dopravní řád Přísné sankce za nelegální stávky Hlasování>50% zaměstnanců podniku nebo odvětví: (od 2007 alespoň 50% osob oprávněných hlasovat) a dále souhlasné hlasy 2/3 zúčastněných. Seznam lidí ochotných stávkovat předat zaměstnavateli (do r. 2006), teď už jen celkový počet. Stávka kvůli porušení smlouvy nedovolena Stávka kvůli porušování ustanovení kolektivní smlouvy dovolena Boj za prodloužení platnosti kolektivní smlouvy, jakož i určité formy stávky nejsou dovolené; disciplinární opatření možná Ohlášení 48 hodin před zahájením stávky, dostačující jsou hlasy 50% členů nebo ¼ osazenstva; stávky jsou soudy často z formálních důvodů prohlášeny za ilegální a zastaveny Nucené státní urovnání možné U železnice je nutno udržet minimálně padesátiprocentní rozsah služeb; to je příčina kritiky kvůli nadměrným požadavkům ze strany MOP Stávka možná pouze pokud doběhla platnost kolektivní smlouvy * Kritika ze strany Evropské Rady kvůli porušení Evropské Sociální Chartě 14

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Tab. 3: Podíl minimálních mezd na celonárodním průměru mezd(2008) 30 – 35% Rumunsko Lotyšsko Litevsko 35 – 40% Polsko Maďarsko Česká republika Chorvatsko 41 – 46% Bulharsko Estonsko Slovensko Slovinsko nizovanosti z č ásti mimo ř ádn ě restriktivní stávkové zákonodárství, které již n ě kolikrát p ř im ě lo ke kritice odpovídající orgány MOP. V jednotlivých zemích existuje široká paleta administrativních p ř ekážek a zákaz ů, které mají zabránit nadm ě rnému rozši ř ování stávkové praxe(viz tab.2). Minimální mzda jako náhrada za kolektivní smlouvy Pokud neexistují žádné kolektivní smlouvy č i stávající sektorové dohody ur č itého odv ě tví a nemají na základ ě rozhodnutí Ministerstva práce všeobecnou platnost(prohlášení všeobecné závaznosti), z ů stávají zam ě stnanc ů m pouze možnosti úpravy individuální pracovní smlouvy, a tím zpravidla v podstat ě zajišt ě ní zákonem stanovené minimální mzdy. Její úrove ň dosahuje v pr ů m ě ru EU maximáln ě 50% pr ů m ě rných p ř íjm ů v ur č ité zemi, ve východní Evrop ě to je ale v ě tšinou daleko nižší(ke strukturám minimálních mezd v západní a východní Evrop ě, viz Schulten a.d. 2006). 2. K situaci na západním Balkáně V regiónu p ř íštího kola rozší ř ení EU na západním Balkán ě se jedná u všech šesti zemí o srovnateln ě menší státy, mezi 630.000( Č erná hora) až po 4,4(v Chorvatsku) a dob ř e 7 milion ů obyvatel v Srbsku. Na rozdíl od st ř edovýchodní Evropy tu odbory hrály mén ě d ů ležitou roli ve spole č enském p ř erodu. To souviselo mimo jiné i s tím, že tady p ř i transformaci nebyla na po ř adí dne p ř edevším jinde tak rozhodující otázka sociální, nýbrž„otázka národnostní“. Dosažení nezávislosti bylo v Chorvatsku a v Bosn ě navíc poznamenáno dlouholetými krvavými boji v obč anských válkách na po č átku 90. let. Tím se zpozdila nutná nová úprava jak pr ů myslových vztah ů, tak i pracovního práva. P ř esto se rozb ě hl velmi brzo proces nekontrolované privatizace se všemi negativními d ů sledky pro zam ě stnance. Svazy zam ě stnavatel ů zprvu stejn ě jako i v jiných transformujících se zemích neexistovaly, takže i tripartitní národní orgány k ř ízení t ě chto proces ů v podob ě Hospodá ř ských a Sociálních rad za ú č asti sociálních partner ů, vznikaly teprve s ur č itým zpožd ě ním a nedokázaly dodnes získat žádný velký politický vliv. Naopak se tu ale zdaleka tak nerozvinul svazový pluralismus na obou stranách jako na severu východní Evropy. Jen v Chorvatsku vznikl v ě tší po č et nových a vzájemn ě si konkurujících národních konfederací na stran ě zam ě stnanc ů, zatímco se jinak- s výjimkou Albánie- objevil vedle tradi č ních odborových svaz ů jako alternativa maximáln ě jeden svaz nov ě založený(Obr. 7). U Bosny a Hercegoviny musíme poznamenat, že struktura jejich státu je de fi nována Daytonskou dohodou z roku 1995 jako soužití dvou svébytných administrativních celk ů(„entit“): Bosensko-chorvatské federace a Srbské(díl č í) republiky(Republika Srpska s hlavním m ě stem Banja Luka). Každý celek má vlastní zákonodárství, v č etn ě pracovních zákon ů a vlastní správní strukturu. Vlivem toho existuje také v obou polovinách státu vždy jeden svébytný svaz jak zam ě stnanc ů, tak i zam ě stnavatel ů, ale nemají žádnou jednotn ě p ů sobící reprezentaci sociálních partner ů. Ve všech zemích došlo sou č asn ě i k citelnému poklesu č lenství v odborech – oproti roku 1990 o více než polovinu – i když nikoliv v tak drastické mí ř e jako v mnohých jiných post-socialistických zemích st ř ední Evropy(Tab. 4). 15

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Obr. 7: Representativní střešní odborové svazy a svazy zaměstnavatelů 5 Odbory 4 Zamestnavatelé 3 2 1 0 HR Odbory 5 Zamestnavatelé 1 * incl. Republika Srpska MK MNE SRB BiH* AL 2 2 2 2 3 1 1 1 2 1 U t ě chto po č t ů si musíme vždy uv ě domit, že se tu jedná o údaje nebo odhady p ř íslušných organizací. Navíc č iní nezam ě stnanost v BiH, Makedonii a Albánii vesm ě s více než 30% a sou č asn ě tam je vysoký podíl neformální zam ě stnanosti, č ímž se situace stává nep ř ehlednou. Právní předpisy pro založení odborové organizace a pro vstup do odborů Založení zastoupení odbor ů v podniku č i nadpodnikového sdružení se jeví ve všech zemích tohoto regiónu jako relativn ě jednoduché: Minimální po č et pro zastoupení odbor ů v podniku se pohybuje v ř ádové velikosti od 3 do 10 pracovník ů jako č len ů – v závislosti na zákoníku práce a na stanovách organizace (viz.Tab. 5) Obtížn ě jší m ů že být jedin ě nutná procedura registrace, ke které je vždy zapot ř ebí i souhlasu státu. Tak nap ř. v bosensko-chorvatské federaci není st ř ešní svaz SSSBiH stále ješt ě právn ě uznaný, což souvisí s komplexní státoprávní situací této zem ě. Pro individuální vstup do odbor ů, jakožto d ů ležitého projevu svobody sdružování, sice ne-existuje tolik Tab. 4: Organizovanost v odborových svazech(v% všech zaměstnanců) HR MK MNE SRB BiH AL Organizovanost(%) 35 30 35 33 30 23 Tab. 5: Minimální počet zaměstnanců pro založení zastoupení odborů HR MK MNE SRB BiH AL Zastoupení odborů v podniku 10 5(10)** 5 3 3* Min. počet pro založení odborů ** 5 3 3 20 * v závislosti na příslušných stanovách odborů ** Vláda plánuje zvýšení 16

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG právních p ř ekážek, jak bylo popsáno ve st ř ední a východní Evrop ě, ale i zde platí ur č itá právní a prakticky ú č inná omezení: • jako hlavní„ fi ltr“ tu p ů sobí všude rozší ř ený p ř edpis, že se vstup musí uskute č nit tém ěř výhradn ě prost ř ednictvím podnikové základní organizace. To platí v zásad ě pro Bosnu, Č ernou Horu, Srbsko a Albánii. • ale obvyklý je i vstup p ř es odv ě tvové odbory, tak nap ř. v Makedonii, a v závislosti na stanovách odbor ů na všech úrovních v Chorvatsku. Právně ze vstupu do odborů vyloučené skupiny osob existují • V Chorvatsku a Srbsku na základ ě právního p ř edpisu, podle kterého je p ř edpokladem pro č lenství trvající pracovní pom ě r. V Chorvatsku se to v praxi č asto nedodržuje. Daleko vážn ě jší dopad má v této zemi skute č nost, že tém ěř 90% nov ě p ř ijímaných pracovník ů má jen smlouvu na dobu ur č itou, což v ě tšin ě za č áte č ník ů a lidí st ř ídajících zam ě stnání do č asn ě brání v č lenství. • D ů chodc ů m se v Makedonii brání ve vstupu práv ě tak, jako ur č itým p ř íslušník ů m ve ř ejných služeb a policie. • Č lenství vedoucího personálu ve státních kulturních a výchovných za ř ízeních není v Č erné Ho ř e žádoucí a proto zatím neobvyklé. • Vedle policie nebylo v Srbsku do roku 2008 č lenství dovoleno ani p ř íslušník ů m a zam ě stnanc ů m armády. V Bosn ě to platí dodnes. Celkem jsou právní skute č nosti pro výluku z č lenství v jihovýchodní Evrop ě mén ě vyhran ě né, než uvádíme pro severní č ást východní Evropy. P ř esto existuje i zde celá ř ada dalších p ř ekážek pro skute č né uplatn ě ní práva na shromaž ď ování. Všeobecn ě platí i pro tento region, že je zpravidla velmi t ě žké, prokázat zam ě stnavateli praktikovanou diskriminaci odbor ů č i jejich volených zástupc ů. Ke zd ů vodn ě ní trestních opat ř ení jako nucené p ř eložení č i propušt ě ní, se totiž pravideln ě uvád ě jí disciplinární d ů vody na základ ě služebních proh ř ešk ů a pod. Za všechny zem ě západního Balkánu hlásí IGB, ve svých každoro č ních publikacích o porušování odborových práv, závažné p ř ípady šikany a represe zam ě stnanc ů, kte ř í uplat ň ují svá zákonem daná práva na zastupování a sdružování(viz naposledy IGB 2008). Obrana proti takovým provin ě ním je velmi obtížná, pokud – jako v Srbsku- pracovní právo poč ítá s nep ř átelskou diskriminací odbor ů, což zt ě žuje skute č né trestní stíhání. I v BiH z ů stávají podobná porušení práva bez sankcí. V Chorvatku p ř ipadne d ů kazní b ř emeno v p ř ípadech nep ř ímé diskriminace naopak na doty č ného zam ě stnavatele: on musí prokázat, že byla opat ř ení proti aktivním odborá řů m p ř ijata výhradn ě ze služebních d ů vod ů. Tarifní smluvní právo a pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami I pro západní Balkán je charakteristická p ř evaha fi remních kolektivních smluv. P ř esto m ů žeme zaznamenat v poslední dob ě v n ě kterých zemích rostoucí po č et sektorových kolektivních smluv na odv ě tvové úrovni. Vztahují se • p ř edevším na ve ř ejný sektor v Srbsku, v obou dílč ích republikách v BiH, jakož i na velké č ásti veř ejných služeb a ve ř ejných oblastí zásobovaní a služeb v Makedonii a Albánii. • I v soukromém sektoru m ů žeme zaznamenat v ě tší po č et odv ě tvových kolektivních smluv v Chorvatsku(17), v Č erné Ho ř e(17) a v Makedonii(16). Ale zato v Bosn ě-Hercegovin ě je jich zatím pom ě rn ě málo. K tomu p ř istupuje možnost rozší ř ení pokrytí kolektivními smlouvami pomocí tzv. Prohlášení o všeobecné závaznosti kolektivních smluv ze strany p ř íslušného ministerstva. V Chorvatsku se to týká v sou č asné dob ě šesti odv ě tvových smluv(turistika, pohostinství, obchod, stavební a d ř eva ř ský pr ů mysl, jakož i ř emeslných, malých a st ř edních podnik ů). Všichni zam ě stnavatelé t ě chto odv ě tví jsou tak podř ízeni stávajícím tarifním ustanovením- nezávisle na jejich č lenství v n ě kterém sdružení zam ě stnavatel ů. V Srbsku byly rovn ě ž prohlášeny kolektivní smlouvy šesti odv ě tví ve ř ejného sektoru za všeobecn ě závazné a za č aly tím platit celostátn ě. Z právního hlediska je to naopak zatím vylou č ené v Makedonii. 17

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Obr. 8: Podíl zaměstnanců celkem pokrytých kolektivními smlouvami organizovanost 60 tarifni vázanost 50 40 % 30 20 10 0 HR MK MNE SRB BiH AL organizovanost 35 30 35 33 30 23 tarifni vázanost 55 45 60 25 50 30 Materiální d ů sledky skute č né tarifní závaznosti a pokrytí kolektivními smlouvami jsou v tomto regionu zatím ješt ě pom ě rn ě malé, a to vzdor z č ásti vyššího pokrytí národními rámcovými tarifními p ř edpisy, které jsou obvyklé v Č erné Ho ř e a také se odrážejí v tabulkách na obr. 8. Tyto všeobecné rámcové smlouvy neobsahují totiž žádné mzdové tabulky. V ě tší vypovídací schopnost má naopak uvedená tarifní závaznost v Chorvatsku s jeho po č etnými podnikovými a odv ě tvovými kolektivními smlouvami. Tady byla také v roce 2008 poprvé zavedena zákonem stanovená minimální mzda. Omezení práva na stávku platí pro zam ě stnance veř ejného sektoru, avšak jsou mén ě rozsáhlá než v n ě kterých nových č lenských zemích EU. Minimální mzda jako náhrada neexistujících kolektivních smluv Na této tabulce vidíme materiální d ů sledky sociálního dialogu: minimální mzda č iní v pom ě ru ke mzd ě pr ů m ě rné ur č ité zem ě relativn ě skromných 30 – 40 procent, pohybuje se tedy ješt ě pod prahem chudoby platícím v EU. Na druhé stran ě je pr ů m ě rná mzda v Tab. 6: Minimální mzda(v € ) a její podíl(%) na průměrné mzdě(2008) HR MK MNE SRB BiH Minimální mzda 381(75–218) 1 (55) 159 159 /142* Průměrná mzda 1.000 250 630 400 514/ 452* Podíl min. mzdy(%) 38(30)? 39 31 Růst HDP(%) 2,4 5,0 8,1 5,4 5,5 Nezaměstnanost(%) 13,4 33,8 10,8 18,8 40,6 * Republika Srpska 1 nejnižší mzdové skupiny dle kolektivní smlouvy textilního průmyslu resp. zdravotnictví 2008 2 Vedle oficiální hodnoty 13% se skutečná(neregistrovaná) nezaměstnanost odhaduje na 30–35%. AL 138 350 41 7,2 ca. 33 2 18

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Chorvatsku zna č n ě vyšší než ve zbývající č ásti regionu. Pro celkovou situaci je vždy rozhodující i reálná nezam ě stnanost, která z č ásti zahrnuje víc než t ř etinu aktivního obyvatelstva – což je d ů sledek i mimo ř ádn ě rozší ř eného neformálního sektoru(viz též dole obr. 9). Kontrola implementace práva na sdružování a práv zaměstnanců ve východní Evropě Celoevropská konvergence mezd a pracovních podmínek, jako d ů ležitý p ř edpoklad obrany proti stálému sociálnímu dumpingu ve starých zemích EU, je proces vyžadující ješt ě n ě kolik desetiletí. Jeho rychlost závisí p ř edevším na rámcových podmínkách každé zem ě. R ů st a produktivita ve východní Evrop ě prod ě laly v posledních letech z č ásti velmi razantní vývoj. Je ale vždy otázkou postavení sociálních a tarifních partner ů a individuální politiky odm ěň ování a rozd ě lování, do jaké míry je možno využít ekonomicky daného prostoru pro vyjednávání a rozd ě lování. A to znovu podtrhává otázku schopnosti sdružování a prosazování odborá ř ských práv. Mezinárodními minimálními standardy de fi novaná kontrola práv zam ě stnanc ů a odbor ů závisí, nehled ě na právní de fi nici, vždy na existenci i fungování urč ených aktér ů, a na instancích: • na zastupování zájm ů se zaru č enými kompetencemi co nejblíže pracovišt ě • na p ů sobení institucí pro ř ešení individuálních a kolektivních kon fl ikt ů(paritní smír č í orgány s neutrálními p ř edsedy, mediací, konciliací, smírč ím a rozhod č ím ř ízením), • na dostate č n ě vybavené pracovní inspekci s ú č innými kontrolními a sank č ními možnostmi, a nikoliv na posledním míst ě • na specializovaném pracovním soudnictví s rychlým rozhodováním p ř i porušování pracovn ě právních norem – pokud možno za ú č asti zástupc ů sociálních partner ů – a neomezeným vykonáváním pravoplatných rozsudk ů. Skute č nost, že vytvo ř ení práv ě této strategicky rozhodující právní páky na kontrolu a tím i pozvednutí standardu práce, a ť ji požadují odbory sebevíc, byla zatím – s výjimkou mezitím osv ě d č ené praxe ve Slovinsku a Ma ď arsku – p ř íslušnými vládami vždy odmítána z rozpo č tových d ů vod ů, p ř edstavuje p ř ekážku pro rozvoj uspo ř ádaných pracovních vztah ů a má závažné d ů sledky. Dokud nebudou z ř ízeny odd ě lené pracovní soudy s více instancemi spolu s možnostmi mimosoudní dohody, nebo alespo ň zvláštní komory pro pracovní procesy v rámci ř ádných soud ů, budou p ř etrvávat nedostatky, na které si respondenti v anket ě opakovan ě st ě žují, nap ř. • ř ízení trvající až t ř i a více rok ů nemají žádný odstrašující ú č inek a nejsou p ř ijatel• ným ř ešením pro probíhající pracovn ě právní ř ízení; panuje tu(podle EuGH)„nesmírné zahlcení“. • žalovaná strana vynesené rozsudky nerespektuje a nevymáhá se jejich vykonání – • a to platí mj. i u žalob v rámci ochrany proti výpov ě di neprávem propušt ě ných č len ů • odbor ů č i nositel ů mandát ů. Povinnost vzít je zp ě t do zam ě stnání se ignoruje nebo se to č asto ř eší jen vyplacením odstupného. • ř ádné soudy platí č asto za naklon ě né zam ě stnavatel ů m(„up ř ednost ň ují ekonomické argumenty a zájmy“), ozna č í žalobu za„spole č ensky nedostate č n ě relevantní“ nebo uloží p ř íliš nízké tresty. Odbory si také st ě žují na neexistenci práva na zastupování a podání žaloby v p ř ípad ě individuálních ř ízení kv ů li porušování pracovn ě právních norem. 19

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Tyto rámcové podmínky se vlivem sou č asné krize a prudkého snížení hospodá ř ského r ů stu i dramatického zvýšení nezam ě stnanosti – zejména u mladších pracovník ů – v ur č itých regionech st ř ední a jihovýchodní Evropy dále vyhrocují. Obr. 9: Exploze nezaměstnanosti ve východní Evropě (údaje Eurostatu za podzim 2008 a jaro 2009 s vyloučením sezon. vlivů) vsichni: 9/08 vsichni: 3/09 16–25: 9/08 16–25: 3/09 30 25 20 % 15 10 5 0 SI EE CZ LT BG RO PL LV HU SK EZ 15 DE vsichni:9/08 4,1 4,2 4,3 4,6 5,6 5,9 6,5 6,8 7,9 10,0 7,5 7,1 vsichni: 3/09 5,0 11,1 5,5 15,5 5,9 6,2 7,7 16,1 9,2 10,5 8,9 7,6 16–25: 9/08 9,0 9,3 9,0 12,5 12,5 18,9 15,9 12,1 20,0 20,4 15,3 9,3 16–25: 3/09 10,1 26,8 13,0 27,7 16,1 19,6 20,7 29,3 23,0 22,1 18,1 10,7 Zdroj: Eurostat Tab. 7: Nezaměstnanost celkem(%) a podíl méně než 25-letých v JVE(2008) HR MK MNE SRB BiH* AL* všichni zam. 13,4 33,8 10,8 18,8 40,6 13,0 15–24 let 27,0 57,7 26,2 43,7 58,5 26,0 * Oproti oficiálně registrované nezaměstnanosti předpokládají odhady odborů a kritických odborníků na výzkum trhu, že reálná nezaměstnanost mladších lidí v BiH se 70-75% je ještě vyšší. V Albánii se odhaduje celkový počet nezaměstnaných na 30-35%, u mladších pracovníků by se mohla pohybovat kolem 40%.(Zdroj: Eurostat; Zprávy zemí z JVE) 20

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Podstatné výsledky komparativní studie ve východoevropském prostoru Výsledek na východní Evropu zam ěř eného porovnání stavu v 16 bývalých socialistických zemích m ů žeme shrnout takto: • Existují č etné p ř ípady, ze zákona i podle stanov odbor ů, ze vstupu do odbor ů vylou č ených skupin zam ě stnanc ů a s tím spojených p ř ekážek pro založení odbor ů, nábor nových č len ů a uplat ň ování práva na sdružování. Vzhledem k všeobecnému trendu zakládat malopodnikové struktury podnikání musíme i zde spat ř ovat d ů vod pro nízkou organizovanost. • Svobodná č innost r ů zných sdružení je vlivem p ř edpis ů o minimálním po č tu č len ů pro založení základní odborové organizace č i Rady zam ě stnanc ů významn ě omezená. Tím se rostoucí po č et zam ě stnanc ů v MSP zbavuje jak uplatn ě ní práva na spoluú č ast, tak i možnosti úpravy pracovních podmínek prost ř ednictvím kolektivní smlouvy. • Kolektivní vyjednávání a uzavírání smluv je dále znemožn ě no v ě tším kontingent ů m skupin zam ě stnanc ů – p ř edevším v oblasti ve ř ejných služeb a zásobovacích za ř ízení. Svoboda sdružování na odv ě tvové úrovni je dále ješt ě ztížená vysokými požadavky na uznání reprezentativnosti organizace a p ř edevším p ř edpisy, které jsou p ř ízp ů sobené kolektivním smlouvám na podnikové úrovni. • Právo na stávku je upraveno z č ásti velmi prohibi č n ě. Mezinárodní organizace jako MOP a Rada Evropy kritizují nadm ě rné množství skupin vylou č ených z práva na stávku, p ř íliš vysoko nastavená právní kvóra pro hlasování o stávce, jakož i byrokratické p ř ekážky jednostrann ě zvýhod ň ující stranu zam ě stnavatel ů s výsledkem, že p ř erušení práce ve v ě tším rozsahu v soukromém č i ve ř ejném sektoru se velmi rychle posouvá na hranici nelegálnosti. Kolektivní vyjednávání za t ě chto okolností velmi rychle zdegeneruje na sotva víc než„kolektivní žebrání“(podle Spolkového pracovního soudu v rozhodnutí o právu na stávku, které se vztahovalo na N ě mecko). Porušování svobody sdružování z ů stane v nových č lenských zemích č asto bez trestu, dokud budou administrativní a právní kontrola i náprava proveditelné a úsp ě šné pouze ve výjime č ných p ř ípadech. Nedodržené kolektivní smlouvy a neú č inná ochrana č len ů odbor ů pak v kone č ném efektu op ě t trvale snižuje atraktivitu odbor ů a zájem o č lenství. Výsledek regionálního porovnání mezi st ř edovýchodní Evropou a západním Balkánem: • Chorvatsko se svými indikátory se podobá spíš situaci, jakou nalézáme v rozvinut ě jších nových č lenských zemích EU, a odpovídá z ř ejm ě již do velké míry standardu pracovních vztah ů obvyklých v EU. Je to tedy – vedle Slovinska – jediná zem ě bývalé Jugoslávie, kde je stále ješt ě živá tradice d ř ív ě jší d ě lnické samosprávy, což dokazuje i rozhodnutí o zavedení Rad zam ě stnanc ů(již v roce 1995) jakož i existence zastoupení zam ě stnanc ů v dozor č ích radách podnik ů(od 200 zam ě stnanc ů). • Ostatní zem ě v jihovýchodní Evrop ě p ř esto ve svých strukturách nijak podstatn ě nezaostávají za novými č lenskými zem ě mi EU. Jejich všeobecná ekonomická úrove ň a i úrove ň p ř íjm ů se pohybují spíš na úrovni nap ř. obou východobalkánských č lenských zemí Bulharska a Rumunska. Vlivem zprvu v ě tšinou zpožd ě ného zahájení transformace pot ř ebují ješt ě č as na další rozvoj sociálního dialogu, což je m.j. vid ě t podle nedostatk ů v sociálním souladu jejich tripartitních národních Hospodá ř ských a Sociálních radách(srov. Progress Reports EU 2008). Musí se také brát v úvahu, že č ty ř i z šesti západobalkánských zemí získaly svou státní samostatnost teprve b ě hem transformace po roce 1991. 21

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Závěry pro odbory Od odbor ů vyžadují výsledky studie nutn ě zm ě nu všech t ě ch ustanovení ve stanovách, která p ř edpokládají č lenství pouze p ř es existující základní organizaci v podniku. Zejména tehdy, pokud zákonodárce č i p ř íslušné stanovy odbor ů stanovily vysoký minimální po č et osob pro založení základní organizace, který je pro v ě tšinu MSP nedosažitelný. Druhý d ů ležitý aspekt p ř ekážek pro vstup do odbor ů, je stále ješt ě obvyklé srážení p ř ísp ě vk ů ze mzdy provád ě né p ř íslušným zam ě stnavatelem. To má ve všech p ř ípadech, kdy majitel podniku není odbor ů m zrovna naklon ě ný, odstrašující ú č inek. Vytvá ř í to více možností pro represe a nep ř íjemnou kontrolu, než mohou vyvážit výhody d ř ív ě jší tak pohodlné a jednoduché metody fi nancování. Nutným d ů sledkem je p ř echod na moderní, elektronické metody výb ě ru p ř ísp ě vk ů č i na podobné alternativy. Zam ě stnavatelé by m ě li v zájmu spravedlivého tržního ř ádu projevit ochotu, č ast ě ji souhlasit s nadpodnikovými úpravami pracovních podmínek. Pro vládu a p ř íslušná ministerstva z toho vyplývá absolutní nutnost novelizace pracovního práva. Limit minimálního po č tu č len ů podnikové základní organizace je nutno snížit tak, aby se umožnilo zastupování zájm ů pracovník ů i v malých podnicích. Zákonem stanovené vylou č ení ur č itých skupin osob z č lenství v odborech, jehož zna č né dimenze studie odhalila, není nadále slu č itelné se zásadami svobody sdružování. Dále je naléhav ě nutná revize stávajících právních omezení pro uskute č n ě ní kolektivního vyjednávání zahrnujícího všechny zam ě stnance, i revize prosazování požadavk ů stávkou podle mezinárodních standard ů. Studie shrnuje nutné d ů sledky pro jednotlivé aktéry takto: 22

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Výsledek: Naléhavě potřebné kroky aktérů pracovní politiky Národní odbory • změna stanov: umožnit členství na všech organizačních úrovních; výběr příspěvků už neorganizovat jen přes zaměstnavatele • praktické kroky: silnější důraz na sociální dialog a uzavírání kolektivních smluv na všech úrovních – a to nejen pokud se týká odměn, nýbrž i snížené pracovní doby jako alternativy k rostoucí nezaměstnanosti • specificky adresné programy zejména v zájmu mladistvých a dalších skupin • otevření se myšlence„duálního“ zastupování zájmů v podniku – brát přitom v úvahu zkušenosti s Radami zaměstnanců a Evropskými radami zaměstnanců • boj proti omezení tarifního práva a práva na stávku • důrazně požadovat zřízení speciálních pracovních soudů, spolu s nabídkou aktivně se na jejich práci zúčastnit • angažovat se na evropské úrovni pro zajištění„sociální dimenze“: pomocí dalšího rozpracování směrnic na ochranu svobody sdružování, a rozšířeného zastupování zájmů v podniku • vyžadovat lepší hospodářsko-politickou koordinaci v EU (vytvoření„evropské hospodářské vlády“) • širší diskuse evropských politických témat a přeshraniční kooperace Národní vlády • změna omezujících předpisů k • minimálnímu počtu osob pro založení zastoupení odborů v podniku • skupinové výluce osob z členství v odborech • vybírání příspěvků přes zaměstnavatele • novelizace zákonů o Radách zaměstnanců: nižší limit pro jejich založení, umožnit zastupování jednou zvolenou osobou i v malých podnicích; zvýšit kompetence na úrovni EU; jednoznačné oddělení kompetencí oproti zastoupení odborů • liberalizovat tarifní právo, především pro zaměstnance veřejného sektoru • přizpůsobit právo na stávku mezinárodním a EU-standardům • zřízení pracovních soudů za účasti sociálních partnerů, příp. prostřednictvím vybraných pilotních projektů • posílit tripartitní dohody na národní a regionální úrovni, při důležitých rozhodnutích(o prac. právu, min. mzdě atd.) bezpodmínečně zapojit sociální partnery • posílit angažovanost EU za rozšíření šancí konvergence a integrace • podporovat přeshraniční kooperace ve stávajících nebo nově vytvářených Euroregionech • podpora a iniciativa při zahájení projektů ESF a IPA Evropská odborová konfederace(EOK) • propagace a podpora pro zahájení programů ESF a IPA • rozšíření členství pro odbory západobalkánských zemí (status pozorovatele pro všechny národní svazy) • podporovat vzájemnou výměnu, kontakty i speciální partnerství mezi Západem a Východem EU-Komise a Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) • prověřit potřebu novelizace Směrnic EU s ohledem na MSP (např. RI. 2002 o informování zaměstnanců) • prodiskutovat závazek ke zřízení pracovních soudů a případně jej zahrnout do Společenského práva • pokračovat v přípravných programech ke vstupu do EU a propagovat je 23

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Na základ ě podrobné analýzy aktuálního stavu v jednotlivých zemích a regionech se nám jeví ve východní Evrop ě jako hlavní problémy svobody sdružování zejména dva aspekty:: • Jednak stávající právní omezení svobody sdružování prost ř ednictvím zákon ů a stanov odbor ů ve východní Evrop ě – pokud se týká zakládání a č asto omezeného vstupu do odbor ů. Tím jsou v jednotlivých p ř ípadech vylou č eny významné skupiny zam ě stnanc ů z ú č asti na sociálním dialogu a jeho výsledcích, což má dalekosáhlé d ů sledky pro jejich životní situaci. K tomu p ř istupuje již beztak citelný nátlak ze strany zam ě stnavatel ů a také veř ejnosti, která se jako reakci na donucovací kolektivní praktiky minulosti o tyto problémy nezajímá. Akce jako kolektivní vyjednávání nebo dokonce stávky se z tohoto hlediska rychle dostávají do negativního sv ě tla. • Pod t ě mito strukturními p ř ekážkami zna č n ě trpí – práv ě p ř i systémové zm ě n ě – nutný capacity building organizací zam ě stnanc ů a nep ř ímo i organizací zam ě stnavatel ů v transformujících se zemích. Do doby, kdy získají d ř íve státn ě ř ízené odbory pozitivní image, uplyne ješt ě hodn ě č asu. P ř it ě žující okolností je i z č ásti mimo ř ádn ě vyhran ě ný svazový pluralismus. Ten podmi ň uje p ř irozen ě nemén ě vyhran ě nou rozt ř íšt ě nost organiza č ních, fi nan č ních a personálních zdroj ů odbor ů. Úst ř ední otázkou je, zda č etnost odborových svaz ů dovolí č i naopak spíše zabrání kooperaci na stran ě zam ě stnanc ů a na stran ě zam ě stnavatel ů ve smyslu ú č inného sociálního dialogu. Na organizovanosti a aktuálním postavení odbor ů závisí rozhodujícím zp ů sobem ú č innost zastupování zájm ů v podniku, v tarifní politice, jakož i v existujících tripartitních orgánech národních Hospodá ř ských a Sociálních rad. Pokud se poda ř í cílen ě odstranit nedostatky odhalené v této studii a prop ů j č it odbor ů m reformní a na aktuální problémy p ř ist ř ižený image, bude možno zastavit úvodem zmi ň ovaný úpadek významu organizací zam ě stnanc ů. Vedle uvedeného p ř izp ů sobení struktur by mohly být úsp ě šné kampan ě zam ěř ené na image a organizaci, vycházející z pozitivních zkušeností n ě kterých zemí(jako nap ř. m.j.„Mezinárodní ak č ní dny“ v JVE v č ervnu 2008 nebo v Litevsku p ř ed lety iniciovaná odborová Image-kampa ň) a podpo ř it schopnost d ů razn ě jšího prosazování zájm ů zam ě stnanc ů. Dr. Heribert Kohl, BwP• * Autor je publicista na volné noze a odborný poradce. Uskute č nil se svou kancelá ř í pro v ě deckou publicistiku a poradenství Erkrath(BwP) č etné školící projekty ve východní Evrop ě a zpracoval analýzy odbor ů i pracovních vztah ů z této oblasti. 24

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Mezinárodně užívané zkratky zemí AL AU BiH BG CZ DE DK EE HR HU LV LT MK MNE PL RO SE SI SK SRB EU 15 Albánie Rakousko Bosna-Hercegovina Bulharsko Č eská republika N ě mecko Dansko Estonsko Chorvatsko Ma ď arsko Lotyšsko Litevsko Makedonie(FYROM) Č erná Hora Polsko Rumunsko Švédsko Slovinsko Slovensko Srbsko 15 č lenských zemí EU do r. 2004 25

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Odkazy na literatutu a odvolávky: EC(2008), Application of Directive 2002/14/EC in the EU(Prov ěř ení aplikace Sm ě rnice): http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/08/st07/st07863-ad01.en08.pdf EC(2008a), Economic Forecast of European Economy – podzim 2008, Brusel EC(2008b), Employee representatives in an enlarged Europe(2 svazky), Luxembourg EC(2009), Industrial Relations in Europe 2008, Luxembourg http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=575&langId=en EC(2009a), Economic Forecast of European Economy – jaro 2009, Brusel http://ec.europa.eu/economy_ fi nance/publications/publication15048_en.pdf ECFIN(2009), EU Candidate and Pre-accession Countries Economic Quarterly(Unit D-1 4/2009) – http://ec.europa.eu/economy_ fi nance/publications/publication14726_en.pdf EIRO(2008), Impact of the information and consultation directive on industrial relations http://www.eurofound.europa.eu/docs/eiro/tn0710029s/tn0710029s.pdf ETUI(Evropský odborový institut – 2008a), Komparativní zprávy Evropského odborového institutu o podnikovém zastupování zájm ů, tarifní politika atd. ve všech č lenských zemích EU: National Industrial Relations(in English), http://www.worker-participation.eu/national_industrial_relations/countries Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Dublin(2006/2007), Výsledky projektu„Capacity building for Social Dialogue“ na národní, sektorové a podnikové úrovni. Zprávy ze 14 nových č lenských a kandidátských zemí EU k situaci svaz ů zam ě stnavatel ů a odborových svaz ů (www.eurofound.europa.eu/areas/industrialrelations/socialdialogue.htm) Friedrich-Ebert-Stiftung(2008), Kde stojí odbory ve východní Evrop ě dnes? Mezibilance po roz č í ř ení EU. (Autor: Heribert Kohl) – http://library.fes.de/pdf- fi les/iez/05362.pdf – available also in English: http://library.fes.de/pdf- fi les/iez/05363.pdf Friedrich-Ebert-Stiftung(2009), Aktuální informace z jihovýchodní Evropy(p ř ehled o organizacích sociálních partner ů), B ě lehrad, b ř ezen 09, www. fes-sozialdialog-soe.de Friedrich-Ebert-Stiftung(2009a), Sociální soudržnost v Bosn ě a Hercegovin ě(i v chorvatštin ě: Socialno povjerenje u BiH), Sarajevo(Autor B. Šalaj) Hantke, F.(2009), Odbory v 21. století. Diskusní p ř íru č ka pro odbory v transformujících se zemích(s p ř edmluvou Johna Monkse), B ě lehrad/Bonn(i v srbštin ě: Sindikati u XXI veku – a ve 4 dalších jazycích JVE) – http://library.fes.de/pdf- fi les/bueros/belgrad/06141toc.html IGB(Mezinárodní odborový svaz 2008, 2009), Ro č ní p ř ehled o porušování odborá ř ských práv (http://survey08.ituc-csi.org); 2009. http://survey09.ituc-csi.org IGM(2009), Za solidárn ě obnovenou Evropu. Evropské politické memorandum der IG Metall, Frankfurt(taky s č eskym, polskym a ma ď arskym souhrnem) http://www.igmetall.de/cps/rde/xbcr/internet/europapolitisches_memorandum_03_2009_0144466.pdf Kohl, H./Platzer, H. W.(2004), Arbeitsbeziehungen in Mittelosteuropa(Pracovní vztahy ve st ř edovýchodní Evrop ě. Porovnání osmi nových č lenských zemí EU), Baden-Baden(in English. Industrial relations in Central and Eastern Europe. A comparison of the eight new EU member states, Brussels 2004, ETUI) 26

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ A SOCIÁLNÍ DIALOG Kohl, H./Lehndorff, S./Schief, S.(2006): Pr ů myslové vztahy v Evrop ě po rozší ř ení EU in: WSI-Mitteilungen, Nr. 7 Kuhlbrodt, I.(2009), South East European Youth Network – It‘s time: Zkušenosti s koordinovanými národními ak č ními dny v jihovýchodní Evrop ě dne 20. č ervna 2008 http://library.fes.de/pdf- fi les/bueros/belgrad/06148toc.html Mernyi, W.(2005), Úsp ě šné organizování kampaní a akcí. S relevantními právními p ř edpisy a tipy, Wien(Nakladelství ÖGB) Schulten,T./Bispinck, R.,/Schäfer, C.(2006), Minimální mzdy v Evrop ě, Hamburg(i v angli č tin ě: Minimum wages in Europe, Brüssel 2006 – ETUI) Van Gyes, G./Kohl, H./Lehndorff, S./Schief, S./Vandenbrande, T.(2007), Industrial relations in EU member states 2000-2004. Synthesis report for the European Foundation, Dublin (www.eurofound.europa.eu/publications/html fi les/ef0715.htm) Ver.di(2008), Dejme sociální Evrop ě budoucnost: Manifest evropské politiky. Hlavní vlastnosti alternativního hospodá ř ského a sociálního modelu EU(v n ě m č in ě, angli č tin ě, francouzštin ě), Berlín – http://international.verdi.de/europapolitik/europamanifest 27

FRIEDRICH-EBERT-STIFTUNG Autoři zpráv západobalkánských zemí: Albanie: Dr. Mano Minella, ISPM, Institut pro studium pracovních vztah ů, Tirana Bosna(BiH): Dipl. jur. Sulejman Hrle, bývalý p ř edseda odborového svazu SSSBiH, Sarajevo Chorvatsko: Ana Mili ċ evi ċ-Pezelj, č lenka p ř edstavenstva odbor ů SSSH, Zagreb Makedonie: Mag. Mare An č eva, generální tajemnice SIER(Odborový svaz pr ů myslu, energetiky, hornictví), Skopje(ve spolupráci s Dr. Vesna Stojanovou, Fakulta pro obchod a hospodá ř ství – Neokom, Skopje) Č erná Hora: Mag. Vesna Simovi ċ, Podgorica Serbsko: Prof. Dr. Živko Kuli ċ, Univerzita Megatrend, B ě lehrad 28